Aktuality

Kongres „Soukromé právo 2017“ Brno

publikováno: 22.06.2017

Česká advokátní komora a vydavatelství EPRAVO.CZ pořádají v letošním roce pro advokáty a širší právnickou veřejnost trio významných odborných konferencí Soukromé právo 2017. První červnový den se konala první z nich v Ostravě v kongresovém hotelu Clarion, v úterý 20. června se pak „přestěhovala“ do Bobycentra v Brně a v Praze se sejdou společně přednášející s publikem 21. listopadu 2017 v hotelu Clarion.

Všechny aktuality

Články

Kritika zaměstnavatele v judikatuře vrcholných soudních instancí ČR

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 22.06.2017

Zaměstnanci stejně jako každému člověku (fyzické osobě) se zaručuje v čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu. Na druhou stranu zaměstnavatele chrání ust. § 301 písm. d) zák. práce, podle něhož nesmí zaměstnanec jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Co je víc? Jak konflikt obou práv řeší česká judikatura? Tento příspěvek nepřináší detailní rozbor nebo podrobný výklad právní úpravy, s nímž se může kdokoliv seznámit studiem příslušné (citované) judikatury, nýbrž jen rámcový úvod do problematiky a přehled zajímavých případů, kdy předmětný konflikt práv zaměstnavatele a zaměstnance řešily vrcholné soudní instance ČR na pozadí sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru.

Právní důsledky přezkumu daňových pohledávek z nepravomocných rozhodnutí správce daně v insolvenčním řízení

autor: JUDr. Monika Novotná
publikováno: 19.06.2017

V tomto článku polemizuji se závěry soudního rozhodnutí, kdy správní soud odmítl soudní přezkum dodatečného platebního výměru správce daně po přezkumném jednání v rámci insolvenčního řízení. Důvodem odmítnutí byla skutečnost, že přihlášená pohledávka správce daně byla předmětem přezkumného jednání, kdy insolvenční správce pohledávku popřel, a toto přezkumné jednání se konalo v době, kdy ještě nebylo rozhodnuto o podaném odvolání do dodatečného platebního výměru. Odvolací řízení bylo v souladu s daňovým řádem ex lege zastaveno a dodatečný platební výměr nabyl právní moci. Odmítnutí správní žaloby bylo zdůvodněno tím, že nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky, když o odvolání nemohlo být meritorně rozhodnuto. Považuji rozhodnutí správního soudu za nesprávné, neboť ve svých důsledcích vede k odmítnutí soudní ochrany daňovému subjektu v insolvenčním řízení.

Všechny články

Judikatura

Nález ÚS k důvodům přípustnosti dovolání

publikováno: 15.05.2017

Nesprávné právní posouzení věci podle § 241 a odst. 1 o. s. ř. se může týkat jakékoliv otázky hmotného nebo procesního práva, jejíž odlišné posouzení by se mohlo promítnout do výsledku řízení. Může přitom vyvstat i v souvislosti se skutkovými zjištěními, přesněji řečeno se způsobem, jakým k nim odvolací soud dospěl. Jde o to, zda byla v konkrétním případě respektována zákonem stanovená pravidla pro hodnocení důkazů, včetně zákazu svévole, jenž lze jako obecný princip vyvodit přímo ze zásady právního státu. I když dovolatel podle názoru dovolacího soudu nesprávně posoudí, zda se jím předestřený dovolací důvod či otázka, od nichž se má odvíjet přípustnost dovolání, týká právního posouzení věci, toto pochybení s ohledem na nejednoznačnost rozhraničení právních a skutkových otázek nesmí mít vůči němu takové důsledky, že se proti rozhodnutí odvolacího soudu již nebude moci bránit prostřednictvím ústavní stížnosti. Dovolací soud musí za současné zákonné úpravy provést uvedené hodnocení v rámci posouzení splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., a nikoliv již při posuzování jeho obsahových náležitostí podle § 241 a odst. 2 a 3 o. s. ř. V posledně uvedeném případě posuzuje splnění předmětných obsahových náležitostí pouze z toho hlediska, zda dovolatel jasně a určitě uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a zda vymezil dovolací důvod, nikoliv zda dovolatelem předestřená právní otázka či právní posouzení nejsou ve své podstatě pouhou polemikou se skutkovými zjištěním.

Všechny články judikatury

Recenze a anotace

Zeměpisná označení v mezinárodních smlouvách a v právu EU

autor: prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc., JUDr. Radim Charvát, Ph.D., LL.M.
publikováno: 09.06.2017

Zvláštní vlastnosti výrobku související se zeměpisným prostředím jeho původu lze chránit různými způsoby. Státy lze při určitém zjednodušení zařadit do dvou kategorií. Na jedné straně stojí ty, pro které má zeměpisné označení jako právní institut dlouhou tradici, protože má co chránit – typické tradiční výrobky, jejichž vlastnosti a pověst jsou dány lokalitou produkce a dlouhou tradicí výroby. Je to zejména Evropa – Evropská unie a další evropské země mimo EU, zejména Švýcarsko – země někdy označované jako tzv. Starý svět.

Vladimír Týč, Radim Charvát: Zeměpisná označení v mezinárodních smlouvách a v právu Evropské unie

autor: doc. JUDr. Vladimír Pítra
publikováno: 01.06.2017

Právní ochrana průmyslového vlastnictví se netěší zas až takové přízni zdejší odborné literární produkce. Natožpak tak zdánlivě odlehlému tématu jako je ochrana zeměpisných označení a označení původu zboží. Zdá se, že je tématem spíše jen pro vyvolené; ony advokáty a snad i patentové zástupce, kteří si veřejnoprávní ochranu předmětů práv z průmyslového vlastnictví zvolili za své zvláštní poslání. Je to škoda. Ochrana původu zboží bývala v českých zemích s vyspělou kulturou průmyslově právní ochrany ctěna nejen praxí, ale i právní naukou.

Všechny recenze a anotace

Z advokacie

Komora, to nejsou „oni“ nebo „vy“, Komora jsme „my“

autor: Mgr. Robert Němec, LL.M, místopředseda ČAK
publikováno: 05.06.2017

S blížícím se sněmem se stále více kolegů zamýšlí nad tím, kam advokacie kráčí, kam směřuje advokátní komora, co by měla nebo neměla dělat, jestli má být silná nebo slabá, jestli má být spíše regulátorem, nebo zastáncem advokátů. Myslím, že v první řadě musí advokáti obhájit, že jsou skutečně největším právnickým stavem, který si zaslouží svá privilegia a samosprávu.

Všechny úvodníky

Všechny články z české advokacie

Všechny články z evropské advokacie