oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
KALENDÁŘ AKCÍ
advokáti koncipienti volný čas jiné
« červen 2017 »
PoÚtStČtSoNe
   
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
  
« červen 2017 »
PoÚtStČtSoNe
   
1
2
3
4
5
6
7
1. 07/06/2017 Advokátní sliby
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
1. 22/06/2017 Uznávací zkoušky
23
24
25
26
27
28
29
30
  
« červen 2017 »
PoÚtStČtSoNe
   
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
  
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o zadávání veřejných zakázek - komentář
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Připravujete se již nyní na účinnost nařízení GDPR (2016/679/EU)?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Články

Kritika zaměstnavatele v judikatuře vrcholných soudních instancí ČR

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 22.06.2017

exkluzivně Zaměstnanci stejně jako každému člověku (fyzické osobě) se zaručuje v čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu. Na druhou stranu zaměstnavatele chrání ust. § 301 písm. d) zák. práce, podle něhož nesmí zaměstnanec jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Co je víc? Jak konflikt obou práv řeší česká judikatura? Tento příspěvek nepřináší detailní rozbor nebo podrobný výklad právní úpravy, s nímž se může kdokoliv seznámit studiem příslušné (citované) judikatury, nýbrž jen rámcový úvod do problematiky a přehled zajímavých případů, kdy předmětný konflikt práv zaměstnavatele a zaměstnance řešily vrcholné soudní instance ČR na pozadí sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru.

Právní důsledky přezkumu daňových pohledávek z nepravomocných rozhodnutí správce daně v insolvenčním řízení

autor: JUDr. Monika Novotná
publikováno: 19.06.2017

exkluzivně V tomto článku polemizuji se závěry soudního rozhodnutí, kdy správní soud odmítl soudní přezkum dodatečného platebního výměru správce daně po přezkumném jednání v rámci insolvenčního řízení. Důvodem odmítnutí byla skutečnost, že přihlášená pohledávka správce daně byla předmětem přezkumného jednání, kdy insolvenční správce pohledávku popřel, a toto přezkumné jednání se konalo v době, kdy ještě nebylo rozhodnuto o podaném odvolání do dodatečného platebního výměru. Odvolací řízení bylo v souladu s daňovým řádem ex lege zastaveno a dodatečný platební výměr nabyl právní moci. Odmítnutí správní žaloby bylo zdůvodněno tím, že nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky, když o odvolání nemohlo být meritorně rozhodnuto. Považuji rozhodnutí správního soudu za nesprávné, neboť ve svých důsledcích vede k odmítnutí soudní ochrany daňovému subjektu v insolvenčním řízení.

Moratorium v právní praxi

autor: Mgr. Petr Kališ
publikováno: 17.06.2017

exkluzivně Tento článek si klade za cíl zamyslet se nad praktickými dopady méně využívaného institutu insolvenčního práva, a sice moratoria. Pojmem moratorium se terminus technicus rozumí pozastavení určitých důsledků, jinými slovy jde v právním slova smyslu o pozastavení povinnosti dlužníka splácet dluhy svým věřitelům.

Incidenční spor o neúčinnost smlouvy o zúžení SJM, role znaleckého posudku na cenu obvyklou – případová studie

autor: Mgr. Luboš Dörfl
publikováno: 16.06.2017

exkluzivně Důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady (nemovitostí) hraje významnou roli v některých typech soudních případů. Mezi ně se řadí i incidenční spory o neúčinnost úkonů dlužníka bez přiměřeného protiplnění. Na jedné případové studii incidenčního sporu bych rád demonstroval procesní přístup soudu při projednávání věci, zvláště při provádění důkazu znaleckým posudkem o stanovení ceny obvyklé a jeho hodnocení. Studie naznačuje, jak se lze vhodným přístupem soudu vyhnout nadbytečnému zadávání revizních znaleckých posudků.

Španělská querella – inspirace pro českého zákonodárce?

autor: Mgr. Tereza Dleštíková
publikováno: 09.06.2017

exkluzivně V tomto článku se zabývám, bez toho, aniž bych zabíhala do zbytečných podrobností, španělskou právní úpravou institutu querelly, soukromé trestní žaloby, ve snaze podpořit úvahy ohledně zavedení tohoto institutu i do českého právního řádu. Na úvod však považuji za nutné českému čtenáři alespoň v obecných rysech osvětlit, jak je španělský systém trestního práva a trestního práva procesního v této oblasti koncipován.

Právo být zapomenut

autor: Mgr. Michal Nulíček, LL.M., CIPP/E, JUDr. Josef Donát, LL.M., CIPP/E, Mgr. František Nonnemann, Mgr. Bohuslav Lichnovský, CIPP/E, Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek, CIPP/E
publikováno: 07.06.2017

exkluzivně Čl. 17
Právo na výmaz („právo být zapomenut“)
1. Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:
a) osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány;
b) subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a) zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;
c) subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 1 a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování nebo subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 2;
d) osobní údaje byly zpracovány protiprávně;
e) osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti stanovené v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje;
f) osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle čl. 8 odst. 1.
2. Jestliže správce osobní údaje zveřejnil a je povinen je podle odstavce 1 vymazat, přijme s ohledem na dostupnou technologii a náklady na provedení přiměřené kroky, včetně technických opatření, aby informoval správce, kteří tyto osobní údaje zpracovávají, že je subjekt údajů žádá, aby vymazali veškeré odkazy na tyto osobní údaje, jejich kopie či replikace.
3. Odstavce 1 a 2 se neuplatní, pokud je zpracování nezbytné:
a) pro výkon práva na svobodu projevu a informace;
b) pro splnění právní povinnosti, jež vyžaduje zpracování podle práva Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, nebo pro splnění úkolu provedeného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen;
c) z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. h) a i) a čl. 9 odst. 3;
d) pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu či pro statistické účely v souladu s čl. 89 odst. 1, pokud je pravděpodobné, že by právo uvedené v odstavci 1 znemožnilo nebo vážně ohrozilo splnění cílů uvedeného zpracování;
e) pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.

Trestní řád: zúčastněná osoba

autor: JUDr. Tomáš Durdík
publikováno: 30.05.2017

exkluzivně

Je osobní příplatek doopravdy nenárokový?

autor: JUDr. Petr Veselý
publikováno: 25.05.2017

exkluzivně Je obecně známo, že plat zaměstnanců ve státní a samosprávné sféře je tvořen z platového tarifu (základní složka platu podle platové třídy a počtu odpracovaných let) a osobního příplatku, případně dalších příplatků. Zatímco základní složka platu je nároková, osobní příplatek nárokový není. Osobní příplatek může být přiznán až do výše 50 % platového tarifu, ve výjimečných případech až do výše 100 % platového tarifu.