oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Články

Ustanovení § 127a o. s. ř. a jeho další legislativní směřování

autor: JUDr. Jiří Grygar, Ph.D.
publikováno: 24.04.2018

exkluzivně V roce 2016 jsem v reakci na tehdy předložený návrh novely o. s. ř., který navrhoval vypuštění § 127a o. s. ř. publikoval v Bulletinu advokacie online příspěvek s názvem „(Ne)zrušit § 127a o. s. ř.?“. K vypuštění předmětného ustanovení tehdy nakonec nedošlo.

Právo obviněného na nahlížení do spisu – se zvláštním zaměřením na vazební řízení

autor: Mgr. Pavel Kandalec, Ph.D., LL.M.
publikováno: 23.04.2018

V tomto příspěvku se zaměřím na ust. § 65 odst. 2 tr. řádu, podle něhož je možné ze závažných důvodů obhajobě nahlížení do spisu odepřít. Toto ustanovení nicméně nerozlišuje, zda se jedná o řízení vedené vazebně či nikoliv. Právě tato indiference je podrobena kritice. Jedná se přitom o problematiku, která byla v posledních letech vícekrát judikována ze strany ESLP (zejména vůči SRN) a stala se tam předmětem zvýšeného doktrinálního, judikaturního i legislativního zájmu. Text se zamýšlí nad tím, zda jsou poznatky ze SRN použitelné pro českou praxi. Závěrem pak otevírá otázku, nakolik jsou závěry o odepření přístupu do spisu při zásahu do práva na osobní svobodu aplikovatelné i na zásahy do dalších práv, a to i mimo trestní řízení – zejména pak v kontextu aktuálně diskutované otázky odepření přístupu do spisu v naturalizačním řízení.

Změny v dani z přidané hodnoty u advokátních sdružení

autor: JUDr. Monika Novotná
publikováno: 20.04.2018

exkluzivně Zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, změnil mj. zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“ nebo „ZDPH“), a významně tak zasáhl do úpravy daně z přidané hodnoty u advokátních sdružení. Novela nabyla účinnosti 1. 7. 2017, poskytla však všem sdružením lhůtu pro přechod na novou úpravu nejpozději k 1. lednu 2019.

Objasnění položkového rozpočtu v nabídce na veřejnou zakázku

autor: JUDr. Lukáš Zárybnický
publikováno: 20.04.2018

exkluzivně Tento příspěvek se věnuje problematice objasnění položkového rozpočtu obsaženého v nabídce podané v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, resp. možnostem jeho opravy, a to v rámci institutu objasnění předložených údajů dle ustanovení § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „ZZVZ“).

Náhrada újmy způsobené náhodou

autor: doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M.
publikováno: 19.04.2018

Ustanovení o povinnosti nahradit škodu způsobenou náhodou před účinností nového občanského zákoníku v právní úpravě chybělo. Ta však vyvolávala mnohé aplikační potíže. Proto se navrhla výslovná úprava této právní otázky s tím, že základem je pojetí formulované ve vládním návrhu občanského zákoníku z r. 1937, které respektuje klasické konstrukce obsažené ve standardních evropských kodexech. Pro pochopení dnešní regulace je tak více než vhodné nejen představit samotné znění tohoto ustanovení v o. z., ale i jeho genezi, o což se pokusím v následujícím článku.

Vedlejší účastenství proti vůli hlavního účastníka řízení

autor: Mgr. Petr Uklein
publikováno: 18.04.2018

exkluzivně Opakovaně se ve své praxi v poslední době setkávám s otázkou, zda je možné založit vedlejší účastenství proti vůli účastníka řízení. Ve sporném řízení se na tuto problematiku uplatní § 93 o. s. ř., neboť pouze ve sporném řízení je institut vedlejšího účastenství použitelný, který stanoví ve svém odstavci 1 jako předpoklad vedlejšího účastenství právní zájem přistupujícího účastníka na výsledku řízení. Vedlejší účastenství vzniká buď z vlastního podnětu přistupujícího účastníka, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. Naopak dle závěrů Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1875/2015, C 15178 v řízení o výkonu rozhodnutí a v exekučním řízení je použití ustanovení o vedlejším účastenství pojmově vyloučeno.

Odpovědnost (za) robota aneb právo umělé inteligence

autor: JUDr. Linda Kolaříková
publikováno: 18.04.2018

Přinášíme čtenářům vítěznou práci kategorie Talent roku soutěže Právník roku 2017. Její autorka se v ní mj. zamýšlí nad právní definicí robota a definicí pravidel pro vývoj, výrobu a šíření inteligentních strojů, především se ale zabývá otázkou, jak řešit odpovědnost za škodu způsobenou umělou inteligencí.

Přechod práv a povinností z dohod o práci

autor: JUDr. Lada Jouzová
publikováno: 17.04.2018

exkluzivně V poslední době často zaměstnavatelé přizpůsobují svou organizační strukturu vyšší výkonnosti ekonomiky a požadavkům na pracovníky. Tato činnost zaměstnavatelů, která má vážné důsledky v personální sféře, se dotýká pracovněprávních nároků zaměstnanců. Ovlivňuje provádění organizačních změn na pracovištích a v důsledku toho i přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (dále jen „přechod“).