oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Judikatura a stanoviska

K otázce doměření nesprávně vyměřeného soudního poplatku

publikováno: 15.06.2018

Nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018 sp. zn. II. ÚS 4026/17.

Náhrady nákladů řízení spojených s právním zastoupením státu, veřejných institucí či veřejnoprávních korporací

publikováno: 04.06.2018

Nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2018 sp. zn. I. ÚS 3202/17.

Ústavní soud: Ke konceptu „nepoměrných obtíží“ určení hodnoty sporu pro rozhodnutí o výši přiznaných nákladů řízení podle advokátního tarifu

publikováno: 29.05.2018

Pojem „nepoměrné“ obtíže ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu implicitně předpokládá proporcionální poměřování mezi úsilím vynaloženým na zjištění hodnoty předmětu sporu a významem, který takové zjištění pro průběh sporu má. Jinými slovy, čím větší je disproporce mezi odměnou určenou dle § 8 advokátního tarifu, ve srovnání s odměnou dle § 9 téhož předpisu, tím spíše lze tolerovat jisté časové a finanční náklady vynaložené na ocenění předmětu sporu. Znalecký posudek představuje v tomto směru nepochybně nejpřesnější způsob stanovení hodnoty předmětu sporu, nejedná se však o způsob jediný. Soud může, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, vycházet i z jiných důkazů, shledá-li je hodnověrnými. Není tedy vyloučeno, aby soud pro účely ocenění sporem dotčených nemovitostí využil např. účastníkem předložené stanovisko realitní kanceláře, a to zejména za situace, kdy ostatní účastníci řízení obsah tohoto stanoviska nerozporují. Obecným soudům nic nebrání ani v tom, aby případně na základě vlastní úvahy údaj uváděný účastníkem dále korigovaly. K právu vítězného účastníka na náhradu nákladů řízení je totiž i významně podhodnocený odhad ceny nemovitosti mnohem šetrnější, než když soud na určení ceny zcela rezignuje.

Evropský soud pro lidská práva: Uznání a výkon soudního rozhodnutí vydaného v nepřítomnosti podle nařízení Brusel I

publikováno: 24.05.2018

Členské státy EU jsou při aplikaci unijního práva vázány Evropskou úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod.

Nejvyšší soud: Pravidlo tří let a vypořádání obchodního podílu v řízení o vypořádání SJM

publikováno: 21.05.2018

1. Soud může v řízení o vypořádání SJM vypořádat pouze ty hodnoty a investice podléhající režimu zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství. Tzv. pravidlo tří let brání tomu, aby se po uplynutí této lhůty účastníci domáhali vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení, ohledně nichž nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti a prováděno žádné dokazování, tj. procesnímu postupu, následkem kterého se po uplynutí tří let objeví v řízení zcela nová tvrzení a nové důkazy k věcem, které se do té doby nestaly předmětem řízení, nebyla ohledně nich uplatněna ani žádná tvrzení či skutečnosti a ve vztahu k nim nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání. 2. Obchodní podíl může být v rámci řízení o vypořádání společného jmění účastníků řízení přikázán pouze tomu z manželů, který je – jako spolumajitel tohoto obchodního podílu – společníkem společnosti s ručením omezeným.

Nejvyšší správní soud: K pravomoci k projednání a rozhodnutí sporu o určení práv k dobývacímu prostoru

publikováno: 18.05.2018

K projednání a rozhodnutí sporu o určení práv k dobývacímu prostoru je dána pravomoc správního orgánu (obvodního báňského úřadu).

Soudní dvůr EU: K definici pojmu „pracovní doba“

publikováno: 16.05.2018

Doba pohotovosti, kterou pracovník tráví doma s povinností v krátké lhůtě reagovat na povolání zaměstnavatelem, musí být považována za „pracovní dobu“. Povinnost být fyzicky přítomen na místě určeném zaměstnavatelem, jakož i omezení vyplývající z nutnosti dostavit se do místa práce v krátké lhůtě, velmi významně omezují možnosti pracovníka věnovat se jiným činnostem.

K posouzení námitky promlčení u nároku na náhradu nemajetkové újmy v jiné než peněžité formě v rozporu s dobrými mravy

publikováno: 14.05.2018

Nález Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2018 sp. zn. II. ÚS 76/17.