Konference ke 100 letům české a slovenské advokacie
publikováno: 25.09.2018
Jak jsme již informovali, koncem minulého týdne se na 400 advokátů z Čech, Slovenska, Ukrajiny a dalších koutů Evropy sjelo na oslavy 100 let české a slovenské advokacie, aby si připomněli nejen výročí vzniku státu v roce 1918, ale i význam své profese při budování nového státu a zamysleli se i nad dalším vývojem advokacie jako takové. Za konferencí, která se konala v samém centru Luhačovic, v Městském domě Elektra v pátek 21. září 2018, se chceme následujícími řádky ohlédnout.
Již slavnostní zahájení, kdy za zvuku fanfár do sálu nastoupili předsedové české a slovenské komory ve stavovských talárech a za nimi v historických talárech, používaných v roce 1918, další členové předsednictva konference, naznačilo, že půjde o výjimečnou akci.
Po zaznění advokátní hymny, hymny české, slovenské i EU v podání pěveckého sboru luhačovické umělecké školy, pronesl jako první svůj projev Radomil Kop, místostarosta města Luhačovice, které jsou hrdým místem setkání českých a slovenských advokátů.
Poté následovaly projevy předsedy ČAK JUDr. Vladimíra Jirouska a předsedy SAK JUDr. Tomáše Boreca, jakož i zdravice významných hostů. Publikum tak mohlo postupně vyslechnout emotivní slova soudce ESLP JUDr. Aleše Pejchala, druhého viceprezidenta CCBE Ranko Pelicariče, předsedy Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavla Šámala, delegátky Polské advokátní komory Ewy Stawické nebo náměstka ministra spravedlnosti JUDr. Jeronýma Tejce.
Poté již předseda ČAK JUDr. Vladimír Jirousek přizval řečníky dopoledního bloku k hlavním referátům konferenčního dne.
První řečník konference JUDr. PhDr. Stanislav Balík se ve svém vstupním příspěvku zaměřil nejprve na dobu, kdy se konstituoval nový stát a jakou úlohu v tom sehráli advokáti, ale i na okamžiky, které do dějin advokacie zasáhly v pozitivním i negativním smyslu. Jeho další myšlenky mířily na to, jak advokacie v tom kterém zlomovém období obstála. Jím vyslovená pravda že „kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat“ se pak nesla i příspěvky dalších řečníků celého konferenčního dne. O specificích vývoje slovenské advokacie v Československu hovořila doc. JUDr. Mgr. Martina Gajdošová, PhD., která představila jednotlivé etapy 100leté historie slovenské advokacie a advokátní osobnosti, které se v nich výrazně vyprofilovaly. Poslední řečník zahajovacího dopoledního bloku prof. Yaroslav Lazur ve svém příspěvku shrnul vývoj advokacie za posledních let na Ukrajině, která byla ovlivněna mnoha politickými vlivy. Zmínil ty nejdůležitější milníky v historii, ale neopomenul ani současnou úpravu a zkušenosti kolegů advokátů. Jeho příspěvek naleznete ZDE.
Odpoledne se pak účastníci páteční konference rozdělili do dvou souběžně probíhajících bloků, kdy jeden panel byl věnován aktuálním otázkám, které zaměstnávají advokacii a právo vůbec, a druhý se zaměřil na historii advokacie.
Panel aktuálních otázek českého a slovenského práva a advokacie byl rozdělen do tří bloků zaměřených postupně na trestní právo, civilní právo s důrazem na advokátní proces a konečně stavovská témata.
O důvěrnosti vztahu klient advokát jako součásti právního státu hovořil místopředseda ČAK JUDr. Tomáš Sokol. Povinná mlčenlivost podle jeho slov není zdaleka dle § 21 zákona o advokacii totožná s institutem důvěrnosti vztahu klient-advokát. Pouvažoval také nad tím, co to všechno v praxi zahrnuje a kdo všechno se snaží do toho vztahu „vloupat“.
O úloze a postavení Unie obhájců ČR pak hovořil Mgr. Lukáš Trojan, který se zaměřil na důvody a okolnosti vzniku myšlenky Unie obhájců ČR, jakož i přijetí unie odbornou veřejností, se zvláštním důrazem na Českou advokátní komoru. Jeho další myšlenky mířily na otisk Unie obhájců ČR v justiční sféře v pátém roce její existence a závěrem se zamyslel i nad její příští pětiletkou.
Aktuální otázky trestního práva na Slovensku publiku přiblížili slovenští kolegové JUDr. Ondrej Laciak, PhD., JUDr. Martin Puchalla, PhD., a ve svém vymezeném čase poukázali zejména na problémy vyvstávající při obhajobě klientů v trestním řízení, ale také na praktické problémy při aplikaci jednotlivých institutů trestního práva.
Blok civilního práva se pak věnoval aktuálnímu tématu, a to advokátnímu procesu. Současný soudce Ústavního soudu a bývalý advokát JUDr. David Uhlíř se ve svém vstupu zaměřil na zakotvení advokátního procesu ve věcném záměru civilního řádu soudního. Nejprve provedl krátkou komparatistiku s úpravami sousedících států, a poté publikum seznámil s navrhovanou úpravou advokátního procesu, s jeho výhodami, ale i riziky.
S koreferáty pak vystoupili místopředseda ČAK Mgr. Robert Němec, LL.M., a JUDr. Michal Žižlavský. Cílem prvního koreferátu z úst Mgr. Němce bylo doplnění představení této varianty civilního procesu a dalších možných výhod či nevýhod spočívajících v dopadu na postavení stran v řízení a na jeho výsledek. Jeho prezentace spočívala i ve srovnání přístupu k povinnému zastoupení advokátem v různých zemích Evropy (nejen sousedících s námi) a v USA, s odkazem na vědecké studie zabývající se přínosy povinného zastoupení advokátem.
Téma pak ještě doplnil svým vystoupením člen představenstva ČAK JUDr. Michal Žižlavský s úvahou, proč je dnes nezastoupený účastník řízení příliš slabý na výhru, a v jakých typech řízení neohrožuje jen sám sebe, ale i své okolí. Ptal se, kdy se z něj stává agresor, a zda tento stav lze léčit advokátním procesem.
Poslední příspěvek tohoto bloku z úst prof. JUDr. Marka Števčeka, PhD., byl pak zaměřen na aplikační zkušenosti s novými slovenskými procesními kodexy po několika letech platnosti a účinnosti, neboť na Slovensku úspěšně proběhla rekodifikace civilního práva procesního s důsledným oddělením sporového, mimosporového a správního soudního procesu. Českým kolegům se tak dostalo mnoha podnětných skutečností.
Poslední blok odpolední části konference k aktuálním právním tématům pak zahájila přednáška členky představenstva JUDr. Moniky Novotné, která hovořila o daňových otázkách, které advokacii v současnosti zaměstnávají a trápí. K 1. lednu 2019 se totiž budou muset advokáti vypořádat se dvěma významnými novelami zákona o DPH. První se týká poskytování právních služeb po dobu přesahující 12 měsíců, druhá vykazování daně z přidané hodnoty u společností bez právní subjektivity, tedy advokátních sdružení dle terminologie zákona o advokacii. Ve svém vystoupení JUDr. Novotná shrnula základy novelizované úpravy, kroky představenstva České advokátní komory v souvislosti s pozměňovacími návrhy i praktická doporučení pro budoucnost. Příspěvek k tomu tématu chystáme do říjnového vydání Bulletinu advokacie, který vyjde 19. října 2018.
Následoval příspěvek Postavení a vztah SAK a advokátů k alternativním poskytovatelům právních služeb, který přednesl Mgr. Richard Karkó. Zaměřil se v něm na slovenskou zákonnou úpravu poskytování právních služeb advokáta, s ohledem na to, že i na Slovensku existují, stejně jako v ČR, neoprávnění poskytovatelé právních služeb, a zrekapituloval, jak se vůči nim SAK snaží postupovat. Zamýšlel se rovněž nad tím, jak by v budoucnu mohla vypadat úprava postihů SAK vůči těmto neoprávněným poskytovatelům.
S postřehy české advokátky z poskytování právních služeb na Ukrajině pak přítomné seznámila advokátka Mgr. Monika Šimůnková Hošková. Ve svém vystoupení se zaměřila na rozdíly ve formě poskytování právních služeb v České republice a na Ukrajině a popsala, jak zakládali ukrajinskou pobočku, existující omezení při poskytování právních služeb na Ukrajině mimo advokátní stav a představila spolupráci advokátů a ostatních právníků při poskytování právních služeb na Ukrajině.
Tečku za touto částí konference pak představovalo emotivní vystoupení Mgr. Marie Voříškové o etice v právu očima účastníka řízení, v němž uvažovala nad tím, co dělat, aby Komora i celá právnická obec začaly více přemýšlet nad tím, jak propagovat vládu práva tak, aby ji lidé požadovali. V praxi „lučních“ advokátů se totiž ukazuje, že namísto racionálních diskusí o krizi je nutná osobní transformace odvážný obrat vnímání „od nich“ k sobě a posilování etiky a lidskosti v jednání každého. Tento příspěvek máte možnost číst ZDE.
Ve vedlejším sále probíhala konference o historii advokacie, o níž si vše můžete přečíst ZDE.
JUDr. Hana Rýdlová
Foto Igor Zehl