15. ročník konference o dějinách advokacie v Luhačovicích
publikováno: 25.09.2018
Součástí oslav 100 let české a slovenské advokacie byl i patnáctý ročník konference o dějinách advokacie, který se konal 21. 9. 2018 rovněž v Městském kulturním domě Elektra v centru Luhačovic, paralelně s konferencí o aktuálních otázkách českého a slovenského práva a advokacie.
Poté, co účastníky úvodem přivítal místopředseda ČAK JUDr. Petr Poledník, zahájil konferenci příspěvek právního historika, emeritního ústavního soudce a expředsedy ČAK JUDr. PhDr. Stanislava Balíka „Advokátní komory v českých zemích v letech 1918-1938“, v němž krátce rozebral postavení a fungování všech tří tehdejších advokátních komor v „české polovině“ státu – tedy Advokátní komory v Čechách, Moravské advokátní komory a Slezské advokátní komory. Zmínil i významné osobnosti advokátní samosprávy té doby – prezidenty Advokátní komory v Čechách JUDr. Aloise Stompfeho a JUDr. Antonína Kloudu, a prezidenta Moravské advokátní komory JUDr. Hynka Bulína. Právě doktor Balík také celou konferenci již tradičně moderoval.
V pořadí druhý příspěvek košického advokáta JUDr. Rudolfa Manika, PhD., nazvaný Bourali jsme vesele „zpuchřelé“ c. k. mocnářství aneb advokáti v prvním čsl. odboji, byl řadou medailonků slovenských i českých advokátů, kteří se zúčastnili boje za rozbití rakousko-uherské monarchie doma i v zahraničí, přičemž největší prostor autor věnoval významné osobnosti zahraničního odboje, zástupci Slovenské ligy v Americe Stefanu Osuskému (*1889 +1973) a pozdějšímu prvorepublikovému velvyslanci ve Francii.
Již tradiční součástí každého ročníku konference o dějinách advokacie je přednáška brněnského advokáta JUDr. Lubomíra Činky, který při ní prezentuje vždy část ze své neuvěřitelné sbírky historických pohlednic soudních budov, doplněných navíc i fotografiemi jejich současné podoby. Jeho letošní vystoupení bylo věnováno Soudním budovám za první republiky, postavených v letech 1918-38 na celém území tehdejší Republiky československé. Zdá se neuvěřitelné, že za pouhých dvacet let se jednalo téměř o sedm desítek budov.
Následující přednáška pražského advokáta JUDr. Ing. Pavla Sorokáče, MBA, Advokacie a politika za první republiky, se soustředila na vznik Národního výboru československého v roce 1918, jehož členy byla řada advokátů, a na medailonky dvou z nich – sociálního demokrata a jednoho z „mužů 28. října“ Františka Soukupa (*1871 +1940) a Josefa Schieszla (*1876 +1970), pozdějšího dlouholetého pracovníka Kanceláře prezidenta republiky.
Košický advokát a právní historik JUDr. Peter Kerecman, PhD., se ve svém vystoupení věnoval osobnosti Ivana Dérera (*1884 +1973), významného slovenského advokáta, signatáře Martinské deklarace, kterou se Slováci přihlásili ke společnému československému státu, prvorepublikového ministra a celoživotního zastánce československé jednoty.
Velmi zajímavý byl i příspěvek doc. JUDr. Mgr. Martiny Gajdošové, PhD., z katedry teorie práva a ústavního práva Právnické fakulty Trnavské univerzity, nazvaný Stálá delegace advokátních komor a československé právnické sjezdy, který se věnoval dvěma zajímavým fenoménům první republiky–Stálé delegaci advokátních komor, která sdružovala všechny advokátní komory na území republiky a která fungovala v letech 1923-39 a pak dokonce ještě znovu v letech 1946-48, a československým právnickým sjezdům, na kterých se scházeli reprezentanti advokacie, soudů, notářů, právnických fakult, zástupci ministerstev i župních či finančních úřadů.
Prezidentka unie rodinných právníků JUDr. Daniela Kovářová se ve svém vystoupení věnovala srovnání situace žen v české advokacii před sto lety a dnes. K tomu stačí uvést jediné – ještě před sto lety nebyla v české advokacii jediná žena, dnes je jich 40 procent.
Bratislavský advokát JUDr. Michal Rampášek se ve svém následujícím příspěvku Lesk a bída československé advokacie v ČSR aneb postavení prvorepublikového advokáta a jeho vnímání ve společnosti snažil rozebrat, jak soudobý film a literatura zobrazovaly osobu advokáta.
Předseda redakční rady Bulletinu advokacie JUDr. Petr Toman, LL.M., představil nový projekt připravovaný ČAK k třicátému výročí Sametové revoluce, který se bude jmenovat Advokáti proti totalitě a jehož cílem je vzdát hold advokátům, kteří se nebáli ani v těžkých dobách nesvobody stát na straně práva a spravedlnosti i za cenu vlastních obtíží. Součástí projektu bude výstava v Galerii 17. listopadu v pražském Kaňkově paláci, nový web advokatiprotitotalite.cz, dále kniha, konference i semináře.
Advokátka z jihoslovenského Lučence Mgr. Viktória Hellenbart se ve své přednášce věnovala nesmírně zajímavé a rozporuplné osobnosti svého dávného předchůdce, který byl rovněž lučeneckým advokátem, a to Ľudovítovi Bazovskému (*1872 +1958), který zažil hned několik režimů i státních útvarů a patřil mezi zajímavé, originální a místy až nezařaditelné postavy politiků, publicistů a veřejných představitelů.
Letošní konferenci o dějinách advokacie uzavřelo vystoupení pražského advokáta Mgr. Ing. et Ing. Tomáše Kubíka „Poválečné souzeni předválečných a protektorátních trestných činů , který v něm rozebral proces s JUDr. Karlem Schabem (1899-1946), německým prvorepublikovým brněnským advokátem a moravskoslezským zemským viceprezidentem v letech 1940-1945, který byl za svá vystoupení proti republice v březnu 1939 a především za svévolné obsazení brněnského policejního ředitelství pár hodin před okupací okleštěného Československa fašistickým Německem odsouzen Mimořádným lidovým soudem k trestu smrti.
PhDr. Ivana Cihlářová
Foto Igor Zehl