oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner

Aktuality

Evropský den obětí trestných činů

publikováno: 22.02.2019

Dne 22. února 1990 byla ve Velké Británii podepsána Charta práv obětí. Jejím cílem je zvyšovat mezinárodní povědomí o pomoci a podpoře obětí, a právě dnešek jako Evropský den obětí trestných činů slouží k připomenutí práv obětí.

Ústavně konformní výklad § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu v řízení o žalobě pro zmatečnost (jednání v duševní poruše) Nález Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2018 sp. zn. II. ÚS 3040/16.

publikováno: 22.02.2019

Nález Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2018 sp. zn. II. ÚS 3040/16.

Je doznání odsouzeného k trestnému činu nezbytnou podmínkou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody?

publikováno: 21.02.2019

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Městského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno stěžovatelovo ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Odborné články

Rovné zacházení se zaměstnanci při přechodu práv a povinností

autor: JUDr. Lada Jouzová, Ph.D.
publikováno: 22.02.2019

exkluzivně S problematikou zachování shodných pracovních podmínek převáděných zaměstnanců při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 odst. 2 zákoníku práce (dále zák. práce) souvisí otázka rovného zacházení před přechodem a po přechodu. Pokud se pracovněprávní nároky převáděných zaměstnanců liší od nároků stávajících zaměstnanců nabyvatele, vyvstává otázka, zda tímto rozdílným zacházením nedochází k porušení zásady rovnosti.

Zbytečné komplikace zaměstnavatele volícího způsob doručení právního jednání směřujícího k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 12.02.2019

exkluzivně Dále popisované rozhodnutí Nejvyššího soudu připomenulo jedno problematické – zaměstnavatele zcela zbytečně omezující, a proto zrušení nebo aspoň upřesňující novelizace hodné - ustanovení zákoníku práce o doručování pracovních písemností zaměstnavatelem, a to tím spíše, že jde o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, jíž může vyložit soud, na nějž se obrátí zaměstnanec se žalobou proti zaměstnavateli na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, podle svého uvážení, které může s ohledem na nedostatečnou výkladovou praxi mnohého zaskočit a zaměstnavateli přinést značné komplikace.

SBÍRKA ZÁKONŮ:

SOUDNÍ ROZHODNUTÍ:

Orgány činné v trestním řízení jednají (formou tzv. jiného zásahu) v rozporu s čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, spojují-li právní účinky s trestním příkazem, který bylo třeba za podmínek zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přeložit do cizího jazyka, aniž byl úřední překlad tohoto trestního příkazu obviněnému doručen. Stejně tak je neústavním zásahem orgánů činných v trestním řízení, spojují-li právní účinky doručení takového trestního příkazu se vzdáním se práva podat odpor osobou, proti které byl vydán, když ta předtím v průběhu trestního řízení prohlásila, že neovládá český jazyk, a nebyla vzhledem ke své specificky zranitelné pozici dostatečně poučena o významu vzdání se tohoto práva, popř. jí toto poučení nebo obsah trestního příkazu nebyly náležitě přetlumočeny.
Pro účely posouzení, zda se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník (§ 240 insolvenčního zákona), je významné především kvantitativní hledisko [ poměr mezi cenou obvyklou a cenou sjednanou (vyjádřitelný např. v procentech) a rozdíl obou cen (představující konkrétní částku)]. Současně je ale nutno přihlédnout k dopadu sporného právního úkonu do majetkové sféry dlužníka z hlediska možnosti věřitelů, jimž k datu nabytí účinků sporného právního úkonu dlužníka svědčila pohledávka za dlužníkem, dosáhnout vůči dlužníku úhrady pohledávek (a schopnosti dlužníka tyto pohledávky zaplatit) a k důvodům, pro které dlužník sporný právní úkon učinil (např. snaha získat prostředky k úhradě již splatných pohledávek věřitelů), jakož i k dalším okolnostem, za nichž dlužník dotčený právní úkon učinil.
další články
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR