oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Ústavní soud řešil uchovávání údajů o komunikaci

publikováno: 27.03.2019

Ústavní soud se při veřejném jednání 27. března 2019 snažil najít odpověď na otázku, zda uchovávání provozních a lokalizačních údajů o telefonní a elektronické komunikaci nezasahuje do práva na informační sebeurčení. Ústavní soudci vyslechli názory zástupců telefonních operátorů, ministerstva vnitra, žalobců, obhájců i policie.

Ústavní soud se zabývá výhradami skupiny poslanců k právní úpravě, na jejímž základě operátoři musejí data půl roku uchovávat a poskytovat například policii. Podle soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy se soud musí zabývat tím, zda je právní úprava přiměřená a zda odpovídá svému účelu, jímž je odhalování závažné trestné činnosti nebo pátrání po pohřešovaných.

Ústavní soudci proto vyslechli názory zástupců telefonních operátorů, ministerstva vnitra, žalobců, obhájců i policie. Ti nebyli 27. března pozváni jako svědci, ale jako takzvané informované osoby.

Právo vs komerce

Jako první o současné praxi hovořila Vanda Kellerová, právnička ze společnosti T-Mobile. Soudcům řekla, že operátoři shromažďují některé údaje nejen kvůli zákonné povinnosti, ale také s ohledem na vlastní komerční potřeby, přičemž získávají souhlas od klientů.

„Sbíráme ale jiný rozsah dat,“ uvedla Kellerová s tím, že operátory například nezajímá, kde se klienti při komunikaci nacházeli. Údaje o lokalizaci ovšem využívá policie.

Vedoucí brněnského Ústavu práva a technologií Radim Polčák uvedl, že rozsah uchovávaných údajů je v Česku poměrně široký a bylo by možné uvažovat například o vyšší míře zabezpečení dat, třeba prostřednictvím povinného šifrování. Celkově se ale právní úprava nijak výrazně nevymyká ostatním zemím Evropské unie, uvedl Polčák.

Poslanci argumentují zejména ochranou soukromí a osobních údajů. Plošné shromažďování považují za nepřípustné, dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Také jim vadí, že žádosti o údaje nemusí přezkoumávat soud.

Délka doby uchovávání dat

Zástupce ministerstva vnitra Karel Bačkovský hájil šestiměsíční dobu uchovávání údajů jako odůvodněnou. Některé trestné činy, třeba stalking, jsou dlouhodobé. „Bez těchto dat by byly neprokazatelné, je nutné komunikaci zmapovat,“ uvedl Bačkovský. Při odhalování násilné trestné činnosti sice údaje nebývají klíčovým důkazem, přesto mohou přispět k odhalení pachatele. „Pro policii je to mnohdy nenahraditelná indicie, která ji vede určitým směrem,“ řekl Bačkovský.

Povinnost operátorů uchovávat údaje se týká data, času, způsobu a doby trvání komunikace, nikoliv obsahu hovorů a zpráv. Na požádání operátoři poskytují provozní a lokalizační údaje orgánům činným v trestním řízení, Policii ČR, Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství a kvůli dohledu nad kapitálovým trhem také České národní bance.

Mobilní operátoři loni podle údajů Českého telekomunikačního úřadu poskytli policii a dalším oprávněným orgánům provozní a lokalizační údaje ve 332 892 případech, což je o téměř čtvrtinu více než v roce 2017. V 6259 případech naopak údaje nevydali, což je nárůst o 7,5 procenta.

 

Zdroj: ČTK, foto Pixabay