oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

ÚS zrušil pokutu pro notářku, která odmítla vydat policii závěť

publikováno: 22.07.2015

Ústavní soud zrušil pětitisícovou pokutu uloženou notářce, která odmítla vydat policii z úschovy závěť. Soudní souhlas s vydáním listiny nebyl podle ústavních soudců dostatečně odůvodněný. Narušení soukromí a prolomení notářské mlčenlivosti by mělo být výjimečným řešením, u kterého je důkladné odůvodnění nutností. Právní zástupce notářky Stanislav Balík řekl, že dostatečné důvody lze v praxi jen těžko nalézt.

IV. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a usnesení Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, odbor hospodářské kriminality, neboť jimi bylo zasaženo do práva stěžovatelky na ochranu majetku.

Stěžovatelka jako notářka odmítla pro účely trestního řízení Policii ČR i přes souhlas okresního soudu k vydání věci vydat závěť či kopii závěti, kterou má v notářské úschově. Za to jí byla Policií ČR uložena pořádková pokuta ve výši 5 tis. Kč, proti které se stěžovatelka bránila stížností u Krajského soudu v Hradci Králové. V této stížnosti uvedla, že policejnímu orgánu sdělila, že s ohledem na trvající výjimečnost dané situace věc předkládá Notářské komoře České republiky, kterou požádá, aby byl osloven Nejvyšší soud a ten zaujal k celé věci stanovisko. Do doby vydání stanoviska nebude ve věci činit žádné kroky a usnesení o udělení pořádkové pokuty považuje za nezákonné. Krajský soud její stížnost zamítl.

V projednávané věci došlo ke střetu práv, resp. povinností stěžovatelky a oprávnění a povinností policejního orgánu, který je jako orgán činný v trestním řízení povinen postupovat v trestním řízení z úřední povinnosti. Dosahování účelu trestního řízení je v demokratickém ústavním řádu pravidelně spjato s řadou nezbytných zásahů do osobnostních práv jiných subjektů, než těch, proti nimž se řízení vede. Na druhé straně je stěžovatelka jako notářka povinna zachovávat mlčenlivost podle ust. § 56 notářského řádu a dodržovat též § 84 téhož předpisu, neboť tím ve své podstatě chrání soukromí dotčeného jednotlivce.

Ústavní soud judikoval, že k prolomení ochrany soukromí, včetně dovoleného zásahu do povinnosti mlčenlivosti, může ze strany veřejné moci dojít jen zcela výjimečně a je je-li to nezbytné, a účelu sledovaného veřejným zájmem nelze dosáhnout jinak. Při nedodržení některé podmínky jde o zásah protiústavní. Z hlediska imperativu ústavněprávních limitů při použití nástrojů trestního procesu je tedy zásah do soukromí jednotlivce přípustný tehdy, je-li zároveň akceptovatelný z pohledu zákonné existence a dodržení účinných a konkrétních záruk proti libovůli. V případě užití trestněprávních nástrojů omezujících základní práva a svobody jednotlivce se požadavek soudní ochrany základních práv musí projevit ve vydání soudního příkazu a v jeho dostatečném odůvodnění. Uvedené Ústavní soud vztahuje zejména k domovním prohlídkám, prohlídkám jiných prostor a pozemků, osobním prohlídkám, zadržení a otevření zásilek či odposlechům telekomunikačního provozu. Stejně se však uvedené vztahuje i k poskytování informací chráněných povinností mlčenlivosti notáře, neboť jejich sdělováním bezesporu též dochází k citlivému zásahu do soukromí dotčených osob.

V nyní projednávaném případě požadavky na kvalitu odůvodnění souhlasu soudce s vydáním závěti zesiluje i ta skutečnost, že zůstavitelka ani stěžovatelka nebyly účastnicemi řízení o vydání tohoto souhlasu. Ústavní soud přezkoumal souhlas vydaný Okresním soudem v Hradci Králové a zjistil, že mimo rekapitulaci žádosti policejního orgánu, zdůvodnění proč je postupováno podle ust. § 8 odst. 5 trestního řádu a citace relevantních zákonných ustanovení tento souhlas obsahuje pouze uvedení toho, že „soud má za to, že souhlas s vyžádáním údajů je třeba ve vztahu k potřebě řádného objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán zvlášť závažný zločin podvodu dle § 209 odst. 1, 5 písm. a tr. zákoníku.“ Je tedy zcela zřejmé, že odůvodnění předmětného souhlasu výše uvedené požadavky rozhodně nesplňuje, když zcela chybí uvedení skutečností a úvah, které soud k vyslovení souhlasu s vydáním závěti zůstavitelky orgánům činným v trestním řízení vedly. Za této situace tedy Ústavní soud nemohl než dospět k závěru, že Okresním soudem v Hradci Králové nebylo ani elementárně garantováno respektování práva zůstavitelky na ochranu soukromí, a pokud stěžovatelka nevyhověla výzvě policejního orgánu k vydání kopie závěti zůstavitelky, vlastně tímto způsobem zajistila ochranu soukromí namísto orgánu veřejné moci.

I když v projednávané věci policejní orgán postupoval na základě předchozího souhlasu k vyžádání informací, došlo k situaci, v níž stěžovatelce byla uložena majetková sankce. Tak došlo k zásahu do vlastnického práva stěžovatelky za stavu, který nebyl ústavně konformní.

Text nálezu sp. zn. IV. ÚS 799/15 je dostupný  zde

Zdroj: Ústavní soud