oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Srážky ze mzdy: nové nezabavitelné minimum (výpočty pro rok 2018) a další změny

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 07.12.2017

Jako každý rok se mění parametry pro srážky ze mzdy, a nejen ty exekuční. Zatímco pro rok 2017 došlo ke snížení nezabavitelného minima, pro rok 2018 dochází k jeho zvýšení, oproti roku 2017, když v tomto roce nastalo snížení, ale i ke zvýšení oproti roku 2016.

Srážkám ze mzdy, jakož i významu jejich znalosti pro advokáty, jsme se v minulých letech věnovali poměrně podrobně. Abychom se zbytečně neopakovali, postačí stručně informovat jen o změnách nastávajících od 1. 1. 2018,[1] a znovu uvést pro připomenutí jen nezbytné základy problematiky, která již byla vyložena,[2] jako zejména nástin postupu srážek podle výpočtového vzorce. 

Mechanismus srážek bude i tentokrát ilustrován na názorných příkladech, které jsou možná užitečnější a pochopitelnější než výklad právních předpisů. Výpočtový vzorec pro nejen srážky ze mzdy a nejen exekuční srážky[3] určuje občanský soudní řád (o. s. ř.) a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (ten je od 1. 1. 2018 valorizován, zatímco životní minimum nikoliv) určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek. Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka. 

Valorizace nezabavitelné částky pro rok 2018

Nezabavitelnou (exekucí nepostižitelnou) částku na (osobu samotného) povinného (dlužníka) stanovíme jako součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která již dlouho stagnuje 2/3 (od 1. 1. 2012) a nemění se ani pro rok 2018, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije. Ta je pro rok 2018 nově schválená vládou ČR – a to v ust. § 2 písm. a) nařízení vlády ze dne 29. 11. 2017 č. 407/2017 Sb. (kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2018 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva a částek normativních nákladů na bydlení) - stanovena na 5928 Kč (dosud šlo o částku 5822 Kč), čili jako 2/3 z částky 9338 Kč (dosud šlo o 2/3 z 9232 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí 6225,33 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 6154,67 Kč.) Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně jako nezabavitelnou částku na povinného, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6225,33 Kč, činí tedy 1556,33 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1538,67 Kč.) Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5928 Kč, činí tedy 9338 Kč. (Dosud činila tato částka 9232 Kč.) 

Další postup srážek podle nových parametrů

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9338 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9338 Kč je 3112 Kč. [Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.] Částka přesahující hranici 9338 Kč se srazí bez omezení. 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 3. třetina se vždy vyplatí povinnému. Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. Částka přesahující hranici 9338 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině. Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9338 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).[4] 

Příklady:

● Nejprve začneme od hrubé mzdy, protože exekuční srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy, takže nejprve musí být sraženy pojistné odvody a daň z příjmu, resp. záloha na ni, a s velmi jednoduchou situací: Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož hrubá mzda činí 25 500 Kč, je tedy vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 200 000 Kč. Exekuce se provádí z čisté mzdy, proto je třeba ji nejprve vypočítat a poté z ní provést srážky. Z hrubé mzdy je sráženo zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, což je 1147,50 Kč, po zaokrouhlení 1148 Kč; sociální pojištění ve výši 6,5 %, což je 1657,50 Kč, po zaokrouhlení 1658 Kč. Superhrubá mzda činí 34 170 Kč, po zaokrouhlení na celá sta korun nahoru 34 200 [25 500 x 1,34, když ke hrubé mzdě (1,0 čili 100 %) připočteme zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 % čili 0,09) a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 % čili 0,25)]. Daň z příjmu fyzických osob, resp. záloha na ni činí 3060 Kč (15 % ze superhrubé mzdy 34 200 Kč – měsíční sleva na dani 2070 Kč). Čistá mzda zaměstnance tedy činí 19 634 Kč (hrubá mzda 25 500 Kč – zdravotní pojištění 1148 Kč – sociální pojištění 1658 Kč – záloha na daň z příjmů 3 060 Kč). A nyní se již začneme zabývat triviální exekuční srážkou:Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6225,33 Kč, zaokrouhleno na 6226 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy 19 634 činí zbytek čisté mzdy 13 408 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9338 Kč, z čehož jedna třetina činí 3112 Kč a ještě zbydou 2 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3112 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 13 408 Kč (čili 13 408 – 9338) tedy 4070 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 7182 Kč (3112 Kč + 4070 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6226 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), tj. 2 x 3112 Kč čili 6224 Kč, a zbytek 2 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 452 Kč. 

● Teď již zvolíme mírně složitější příklad zaměstnance s několika rodinnými závazky a s několika nařízenými exekucemi, přičemž začneme počítat rovnou od čisté mzdy: Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6225,33 Kč, na vyživované osoby 3 x 1556,33 Kč, tedy 4668,99 Kč, celkem tak 10 894,32 Kč čili po zaokrouhlení 10 895 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbydou 9625 Kč (20 520 – 10 895). Z toho 287 Kč (9625-9338) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 9338 Kč se rozdělí na třikrát 3112 Kč a zbydou 2 Kč. Z první třetiny (3112 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3112 Kč) a 287 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3112 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 14 009 Kč (nezabavitelná částka 10 895 Kč + třetí třetina 3112 Kč + zbytek 2 Kč; 6511 Kč (287 Kč + 2 x 3112 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů. 

● Přidáme příklad uspokojení souběžně exekuovaných pohledávek podle jejich pořadí: Zaměstnanci, který je podruhé ženatý, aniž by ve druhém manželství zplodil potomka, a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí (exekuce) sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6225,33 Kč na osobu povinného a 1556,33 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7782 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy (20 520 Kč) činí zbytek čisté mzdy 12 738 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9338 Kč, z čehož jedna třetina činí 3112 Kč (přičemž zbydou 2 Kč). Zbývá 3400 Kč (12 738 – 9338), které lze srazit bez omezení. Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč se použije (bez zřetele na to, jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost, proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2388 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení (3400 Kč). A z té zbude ještě 1012 Kč (3400 – 2388). Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy z 3400 Kč, čili 1012 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.) Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3112 + 2388), na přednostní daňovou pohledávku 4124 Kč (3112 + 1012), celkově tedy 9624 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2). 

● A nakonec uvedeme příklad poměrného uspokojení pohledávek: Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě (příkladu) jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3112 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01945; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1750,50 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1361,50 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1361,50 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1750,50 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na výživné tak bude sraženo (stejně jako v předchozím případě) 5500 Kč (3112 + 2388), na daňový dluh 2762,50 Kč (1750,50 + 1012) a na soukromoprávní dluh 1361,50 Kč. Zaměstnanci bude (stejně jako v předchozím případě) vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2). 

Autor se specializuje na pracovní a občanské právo. 

 



 

1 Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2018, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2018, zatímco mzda za měsíc prosinec 2017 vyplácená v lednu 2018 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek. 

[2] http://www.bulletin-advokacie.cz/srazky-ze-mzdy-nove-nezabavitelne-minimum-a-vypocty-v-r.-2017-judikatura-a-problemy-v-praxi?browser=full. K tomu připomeňme, že odkazovaný příspěvek popisoval i problémy se srážkami z odstupného. Nestihl zachytit rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 853/2016, ze dne 1. 12. 2016, který judikatorně vyřešil spornou otázku uplatnění nezabavitelné částky resp. nezabavitelných částek při srážkách z odstupného, o němž bylo informováno v následujícím příspěvku: http://www.bulletin-advokacie.cz/exekuce-z-odstupneho-uplatneni-nezabavitelneho-minima-pri-exekuci-srazkami-ze-mzdy-z-odstupneho?browser=full 

[3] Nezabavitelné minimum nemá význam jen u nucených - exekučních srážek ze mzdy, ale i u dobrovolných srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy (zaměstnanec je chráněn stejně jako při nucených srážkách exekučních), ale také při započtení na mzdu. Podle ust. § 144a odst. 4 zákoníku práce započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Pro započtení vůči uvedeným příjmům se tedy uplatní právní úprava zjištění na straně jedné zabavitelné a na druhé straně nezabavitelné části mzdy pro účely srážek při výkonu rozhodnutí (exekuci). Pokud chce zaměstnavatel vůči zaměstnancově mzdě provést jednostranné započtení, musí od čisté mzdy, kterou má zaměstnanci vyplatit, odečíst nezabavitelnou částku a jednu třetinu zbytku čisté mzdy, pokud je jeho pohledávka přednostní, pokud není, tak dvě třetiny zbytku čisté mzdy. Tato částka musí zůstat zaměstnanci stejně jako když je z jeho mzdy exekučně sráženo na základě nuceného výkonu rozhodnutí. (Dříve současně platné omezení pro započtení maximálně do výše poloviny mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu zakotvené v ust. § 1988 odst. 2 občanského zákoníku bylo zrušeno s účinností od 28. 2. 2017 novelou občanského zákoníku – zákonem č. 460/2016 Sb.). Ani občanský zákoník ani zákoník práce však nestanoví, že by se úprava započtení vztahovala i na započtení vůči jiným příjmům, s nimiž se pro účely výkonu rozhodnutí (exekuce) nakládá jako se mzdou. To znamená, že omezení jako u srážek ze mzdy se nevztahují na započtení vůči odměně za pracovní pohotovost, odstupnému, cestovním náhradám či jiným příjmům zaměstnance od zaměstnavatele, jakkoliv třeba cestovní náhrady exekuci nepodléhají (viz rozsudek NS ČR spis. zn. 21 Cdo 3774/2013, ze dne 10. 4. 2014). 

[4] Exekuční srážky se provádějí také z dávek nemocenského pojištění, a to z nemocenského a také z peněžité podpory v mateřství, ale ne z ošetřovného a z vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství) Jakmile tedy zaměstnanec onemocní - je uznán práce neschopným nebo je mu nařízena karanténa, a tato doba přesáhne 14 kalendářních dnů (protože od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí peněžitou podporu zaměstnanci nikoliv zaměstnavatel ve formě náhrady mzdy, ale příslušná správa sociálního zabezpečení ve formě nemocenského) je povinen zaměstnavatel, který provádí exekuční srážky ze mzdy, poskytnout informace o těchto srážkách ze mzdy příslušné okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení. Kopie vydaných exekučních příkazů či usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí k provedení srážek ze mzdy zašle zaměstnavatel společně se žádostí o dávku nemocenského pojištění OSSZ. Zaměstnavatel má totiž povinnost příslušné správě sociálního zabezpečení neprodleně oznamovat všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu nemocenských dávek. Jestliže dávka nemocenského pojištění nenáleží zaměstnanci po celý kalendářní měsíc (protože zaměstnanec měl nárok v daném měsíci i na další příjem ze zaměstnání, popřípadě měl nárok ještě na jiné příjmy, ze kterých se srážky provádí), musí zaměstnavatel a OSSZ spolupracovat se soudním exekutorem, soudem nebo správním orgánem, který exekuci nařídil, může dojít k rozpočítání nezabavitelné částky mezi více plátců.