Srážky ze mzdy: nové nezabavitelné minimum (výpočty pro rok 2018) a další změny

Srážkám ze mzdy, jakož i významu jejich znalosti pro advokáty, jsme se v minulých letech věnovali poměrně podrobně. Abychom se zbytečně neopakovali, postačí stručně informovat jen o změnách nastávajících od 1. 1. 2018,[1] a znovu uvést pro připomenutí jen nezbytné základy problematiky, která již byla vyložena,[2] jako zejména nástin postupu srážek podle výpočtového vzorce. 

Mechanismus srážek bude i tentokrát ilustrován na názorných příkladech, které jsou možná užitečnější a pochopitelnější než výklad právních předpisů. Výpočtový vzorec pro nejen srážky ze mzdy a nejen exekuční srážky[3] určuje občanský soudní řád (o. s. ř.) a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (ten je od 1. 1. 2018 valorizován, zatímco životní minimum nikoliv) určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek. Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka. 

Valorizace nezabavitelné částky pro rok 2018

Nezabavitelnou (exekucí nepostižitelnou) částku na (osobu samotného) povinného (dlužníka) stanovíme jako součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která již dlouho stagnuje 2/3 (od 1. 1. 2012) a nemění se ani pro rok 2018, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije. Ta je pro rok 2018 nově schválená vládou ČR – a to v ust. § 2 písm. a) nařízení vlády ze dne 29. 11. 2017 č. 407/2017 Sb. (kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2018 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva a částek normativních nákladů na bydlení) - stanovena na 5928 Kč (dosud šlo o částku 5822 Kč), čili jako 2/3 z částky 9338 Kč (dosud šlo o 2/3 z 9232 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí 6225,33 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 6154,67 Kč.) Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně jako nezabavitelnou částku na povinného, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6225,33 Kč, činí tedy 1556,33 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1538,67 Kč.) Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5928 Kč, činí tedy 9338 Kč. (Dosud činila tato částka 9232 Kč.) 

Další postup srážek podle nových parametrů

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9338 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9338 Kč je 3112 Kč. [Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.] Částka přesahující hranici 9338 Kč se srazí bez omezení. 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 3. třetina se vždy vyplatí povinnému. Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. Částka přesahující hranici 9338 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině. Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9338 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).[4] 

Příklady:

● Nejprve začneme od hrubé mzdy, protože exekuční srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy, takže nejprve musí být sraženy pojistné odvody a daň z příjmu, resp. záloha na ni, a s velmi jednoduchou situací: Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož hrubá mzda činí 25 500 Kč, je tedy vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 200 000 Kč. Exekuce se provádí z čisté mzdy, proto je třeba ji nejprve vypočítat a poté z ní provést srážky. Z hrubé mzdy je sráženo zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, což je 1147,50 Kč, po zaokrouhlení 1148 Kč; sociální pojištění ve výši 6,5 %, což je 1657,50 Kč, po zaokrouhlení 1658 Kč. Superhrubá mzda činí 34 170 Kč, po zaokrouhlení na celá sta korun nahoru 34 200 [25 500 x 1,34, když ke hrubé mzdě (1,0 čili 100 %) připočteme zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 % čili 0,09) a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 % čili 0,25)]. Daň z příjmu fyzických osob, resp. záloha na ni činí 3060 Kč (15 % ze superhrubé mzdy 34 200 Kč – měsíční sleva na dani 2070 Kč). Čistá mzda zaměstnance tedy činí 19 634 Kč (hrubá mzda 25 500 Kč – zdravotní pojištění 1148 Kč – sociální pojištění 1658 Kč – záloha na daň z příjmů 3 060 Kč). A nyní se již začneme zabývat triviální exekuční srážkou:Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6225,33 Kč, zaokrouhleno na 6226 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy 19 634 činí zbytek čisté mzdy 13 408 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9338 Kč, z čehož jedna třetina činí 3112 Kč a ještě zbydou 2 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3112 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 13 408 Kč (čili 13 408 – 9338) tedy 4070 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 7182 Kč (3112 Kč + 4070 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6226 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), tj. 2 x 3112 Kč čili 6224 Kč, a zbytek 2 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 452 Kč. 

● Teď již zvolíme mírně složitější příklad zaměstnance s několika rodinnými závazky a s několika nařízenými exekucemi, přičemž začneme počítat rovnou od čisté mzdy: Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6225,33 Kč, na vyživované osoby 3 x 1556,33 Kč, tedy 4668,99 Kč, celkem tak 10 894,32 Kč čili po zaokrouhlení 10 895 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbydou 9625 Kč (20 520 – 10 895). Z toho 287 Kč (9625-9338) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 9338 Kč se rozdělí na třikrát 3112 Kč a zbydou 2 Kč. Z první třetiny (3112 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3112 Kč) a 287 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3112 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 14 009 Kč (nezabavitelná částka 10 895 Kč + třetí třetina 3112 Kč + zbytek 2 Kč; 6511 Kč (287 Kč + 2 x 3112 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů. 

● Přidáme příklad uspokojení souběžně exekuovaných pohledávek podle jejich pořadí: Zaměstnanci, který je podruhé ženatý, aniž by ve druhém manželství zplodil potomka, a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí (exekuce) sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6225,33 Kč na osobu povinného a 1556,33 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7782 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy (20 520 Kč) činí zbytek čisté mzdy 12 738 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9338 Kč, z čehož jedna třetina činí 3112 Kč (přičemž zbydou 2 Kč). Zbývá 3400 Kč (12 738 – 9338), které lze srazit bez omezení. Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč se použije (bez zřetele na to, jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost, proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2388 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení (3400 Kč). A z té zbude ještě 1012 Kč (3400 – 2388). Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3112 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy z 3400 Kč, čili 1012 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.) Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3112 + 2388), na přednostní daňovou pohledávku 4124 Kč (3112 + 1012), celkově tedy 9624 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2). 

● A nakonec uvedeme příklad poměrného uspokojení pohledávek: Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě (příkladu) jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3112 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01945; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1750,50 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1361,50 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1361,50 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1750,50 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na výživné tak bude sraženo (stejně jako v předchozím případě) 5500 Kč (3112 + 2388), na daňový dluh 2762,50 Kč (1750,50 + 1012) a na soukromoprávní dluh 1361,50 Kč. Zaměstnanci bude (stejně jako v předchozím případě) vyplaceno 10 896 Kč (7782 + 3112 + 2). 

Autor se specializuje na pracovní a občanské právo.