oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci registrace občanského sdružení „Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“

publikováno: 18.03.2015

Věc byla před soudy projednávána opakovaně. Již v roce 2011 zrušil městský soud pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí Ministerstva vnitra, jímž byla registrace odmítnuta; stejně rozhodl městský soud také v roce 2012. Nyní městský soud potřetí pro nepřezkoumatelnost zrušil odmítavé rozhodnutí Ministerstva vnitra. Rozhodnutí ministerstva podle městského soudu obsahuje logické rozpory, protože hodnotilo předložené stanovy jako souladné se zákonem. Důvod odmítnutí registrace ministerstvo spatřovalo pouze v názvu zamýšleného sdružení, který měl vyjadřovat závadné cíle. Ministerstvo navíc neupřesnilo, které ustanovení ústavy nebo zákonů bylo porušeno.

Kasační stížnosti, kterou ministerstvo podalo proti již třetímu rozsudku městského soudu, Nejvyšší správní soud vyhověl. Spolu se zrušením rozsudku městského soudu však z věcných důvodů zrušil také rozhodnutí Ministerstva vnitra o odmítnutí registrace. Automatickým důsledkem zrušení rozhodnutí o odmítnutí registrace nastávajícím přímo ze zákona je registrace sdružení.

Podle Nejvyššího správního soudu byl v předcházejících řízeních soustředěn dostatek argumentů, které umožňují věcně posoudit, zda má k registraci dojít nebo zda má být odmítnuta. Věcné důvody pro odmítnutí registrace ale soud neshledal. V rozsudku zdůraznil, že ústavní právo svobodně se sdružovat, garantované i mezinárodními smlouvami o lidských právech, nepodléhá povolovacímu režimu, ale pouze registraci. Registrace může být odmítnuta jen ze zákonných důvodů, jestliže je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. Registrací sdružení se stát nehlásí k názorům, které případně vznikající sdružení hodlá proklamovat. Ministerstvo může odmítnout registraci, existují-li zákonné důvody pro takový postup, nikoliv tam, kde by „pouze“ vyjadřovalo nesouhlas s hodnotovými postoji proklamovanými zakládaným sdružením.

Soud v rozhodnutí mj. uvedl, že samo deklarování myšlenek odsuzujících některé jevy, nastalé bezprostředně po skončení II. světové války, otevírá velmi citlivá témata rozdělující společnost i po několika generacích. Tato témata však nelze bez dalšího ve svobodné společnosti tabuizovat a diskusi o nich zakazovat: „Potlačovatelská schémata, cílící proti myšlenkám a názorům, typická pro státní mechanismus autoritativních států, jsou v právním státě nepoužitelná a nepřijatelná“.

Současně soud připomněl, že svoboda hlásání myšlenek a názorů, svoboda nalézání ideologicky nedeformované historické pravdy, ani sama svobodná diskuse se nesmí stát nástrojem k narušení bezpečnosti občanů, jejich majetku, jejich práv a svobod. Nesmí ani narušit požadavek respektování právního řádu, ani řádné fungování státních institucí. Stát je proto povinen rychle a účinně zajistit ochranu těchto hodnot, ukáže-li se, že by mělo takto dojít k zneužití sdružovacího práva.

Informace k rozhodnutí ze dne 3. března 2015 sp. zn. 8 As 67/2014.

 

Zdroj: Nejvyšší správní soud