Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci registrace občanského sdružení „Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“

Kasační stížnosti, kterou ministerstvo podalo proti již třetímu rozsudku městského soudu, Nejvyšší správní soud vyhověl. Spolu se zrušením rozsudku městského soudu však z věcných důvodů zrušil také rozhodnutí Ministerstva vnitra o odmítnutí registrace. Automatickým důsledkem zrušení rozhodnutí o odmítnutí registrace nastávajícím přímo ze zákona je registrace sdružení.

Podle Nejvyššího správního soudu byl v předcházejících řízeních soustředěn dostatek argumentů, které umožňují věcně posoudit, zda má k registraci dojít nebo zda má být odmítnuta. Věcné důvody pro odmítnutí registrace ale soud neshledal. V rozsudku zdůraznil, že ústavní právo svobodně se sdružovat, garantované i mezinárodními smlouvami o lidských právech, nepodléhá povolovacímu režimu, ale pouze registraci. Registrace může být odmítnuta jen ze zákonných důvodů, jestliže je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. Registrací sdružení se stát nehlásí k názorům, které případně vznikající sdružení hodlá proklamovat. Ministerstvo může odmítnout registraci, existují-li zákonné důvody pro takový postup, nikoliv tam, kde by „pouze“ vyjadřovalo nesouhlas s hodnotovými postoji proklamovanými zakládaným sdružením.

Soud v rozhodnutí mj. uvedl, že samo deklarování myšlenek odsuzujících některé jevy, nastalé bezprostředně po skončení II. světové války, otevírá velmi citlivá témata rozdělující společnost i po několika generacích. Tato témata však nelze bez dalšího ve svobodné společnosti tabuizovat a diskusi o nich zakazovat: „Potlačovatelská schémata, cílící proti myšlenkám a názorům, typická pro státní mechanismus autoritativních států, jsou v právním státě nepoužitelná a nepřijatelná“.

Současně soud připomněl, že svoboda hlásání myšlenek a názorů, svoboda nalézání ideologicky nedeformované historické pravdy, ani sama svobodná diskuse se nesmí stát nástrojem k narušení bezpečnosti občanů, jejich majetku, jejich práv a svobod. Nesmí ani narušit požadavek respektování právního řádu, ani řádné fungování státních institucí. Stát je proto povinen rychle a účinně zajistit ochranu těchto hodnot, ukáže-li se, že by mělo takto dojít k zneužití sdružovacího práva.

Informace k rozhodnutí ze dne 3. března 2015 sp. zn. 8 As 67/2014.

Zdroj: Nejvyšší správní soud