oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Nejvyšší správní soud: Nezletilí, nemocní celiakií nemají nárok na příspěvek na péči

publikováno: 16.07.2014

Zákon o sociálních službách stanoví podmínky, za kterých je možné přiznat příspěvek na péči. V případě mladistvých stanovil zákonodárce devět rovnocenných tzv. základních životních potřeb, na základě jejichž posouzení se stanovuje stupeň závislosti na pomoci třetích osob z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Na příspěvek je nárok, pokud osoba závislá na péči nezvládá alespoň tři z těchto životních potřeb (§ 9 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). V Nejvyšším správním soudem posuzované věci požádali o příspěvek na péči rodiče tehdy dvanáctileté dívky nemocné celiakií, která musí dodržovat přísnou bezlepkovou dietu, ale jiná zdravotní omezení nemá.

Nezletilá byla posudkovými lékaři uznána osobou nezvládající dvě základní životní potřeby v oblasti stravování a osobních aktivit, protože rodiče musí zajišťovat speciální stravovací režim na školních výletech, při volnočasových aktivitách apod.; naopak posudkové komise neuznaly neschopnost zvládat základní životní potřeby péče o zdraví, protože nutnost pomoci při dodržování dietního opatření již byla zohledněna v základní životní potřebě stravování. Dívka proto nebyla podle zákona o sociálních službách považována za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby; sice vyžadovala z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu každodenní mimořádnou péči, ale nebyla neschopna zvládat alespoň tři základní životní potřeby.

Shodný názor jako lékaři mělo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, posléze Městský soud v Praze a nyní i Nejvyšší správní soud.

Dodržování diety podle názoru Nejvyššího správního soudu spadá do základní potřeby stravování a nemůže být duplicitně vyhodnoceno ještě v rámci péče o zdraví. Péči o zdraví je nutné vykládat v užším (medicínském) smyslu.

„Nejvyšší správní soud vnímá nepříznivou zdravotní situaci stěžovatelky a její rodiny a omezení, která jí její onemocnění přináší v běžném životě, a ztotožňuje se s ní v tvrzení, že v případě péče o zdraví v širším smyslu by bylo možné pod tuto základní životní potřebu podřadit i stravování, respektive opatření nezbytná pro dodržení lékařem nařízeného léčebného stravovacího (dietního) režimu. Tento výklad by ale ve světle výše nastíněných závěrů neudržitelně rozšiřoval rozsah jednoho posuzovacího kritéria – základní životní potřeby péče o zdraví – pro přiznání příspěvku na péči. Pokud je součástí léčby celiakie dietní režim, jenž je výslovně zahrnut pod základní životní potřebu stravování [písm. d) přílohy č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb.], projeví se neschopnost samostatně dodržovat dietní režim pouze v oblasti základní životní potřeby stravování“, uvedl soudce zpravodaj Aleš Roztočil.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. června 2014, sp. zn. 4 Ads 75/2014.

Zdroj: Nejvyšší správní soud