oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

IBA Doporučení pro advokátní komory o podnikání a lidských právech

publikováno: 01.03.2016

Přijato Radou IBA dne 8. října 2015

Úvod

Toto doporučení pro advokátní komory o podnikání a lidských právech má umožnit, aby advokátní komory po celém světě zvyšovaly informovanost a povědomí právníků, kteří poskytují poradenství klientům – podnikatelům ohledně podnikání a lidských práv, o Obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv (UNGP) a různých zákonech, zásadách a standardech, které prosazují dodržování lidských práv.IBA byla založena v roce 1947, inspirována vizí Organizace spojených národů (OSN). Jejím cílem bylo podporovat celosvětové zavádění práva a výkonu spravedlnosti. V roce 2011, po šesti letech výzkumu a konzultací s různými zainteresovanými subjekty, Rada OSN pro lidská práva jednomyslně přijala zásady UNGP, jejichž autorem byl profesor Harvard Kennedy School John Ruggie, bývalý zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro podnikání a lidská práva (dále jen „ZZGT“). IBA významně přispěla k mandátu ZZGT v OSN a silně ho podporovala.

Evropská unie uznala zásady UNGP jako „autoritativní politický rámec“, který se zaměřuje na společenskou odpovědnost firem (CSR, corporate social responsibility), a státy vyzvala, aby tyto zásady implementovaly prostřednictvím národních akčních plánů. Jak CCBE uvádí ve svém dokumentu Společenská odpovědnost firem a advokacie: pokyn II, „Evropská komise očekává, že všechny evropské podniky ponesou společenskou odpovědnost za dodržování lidských práv, jak jsou definována v obecných zásadách OSN“. Skupina G7 vyjádřila zásadám UNGP „silnou podporu“ a uvítala snahy států vytvořit národní akční plány.

Od té doby mají zásady UNGP silný vliv na další mezinárodní standardy (dále společně označovány jako „další standardy v oblasti podnikání a lidských práv“). Nová kapitola (z roku 2011) Směrnice OECD pro nadnárodní podniky byla zcela založena na definici ZZGT pro due diligence v oblasti lidských práv, která je integrována a podporována donucovacím mechanismem (národní kontaktní body).

V normě ISO 26000:2010 Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti byla kapitola o lidských právech podobně silně ovlivněna due diligence v oblasti lidských práv pocházející ze zásad UNGP a dalšími záležitostmi relevantními pro CSR.

Iniciativa OSN Global Compact používá věcný obsah zásad UNGP za účelem dodržování lidských práv a neúčasti na zneužívání lidských práv, když se účastníci připojí k této iniciativě.

Kromě toho byly vytvořeny normy v oblasti podnikání a lidských práv pro konkrétní průmyslová odvětví, sektory, země a lidskoprávní záležitosti v oblastech, jako je využívání soukromých bezpečnostních sil, protiprávních podmínek v globálních dodavatelských řetězcích, ochrana soukromí na internetu a svoboda projevu, odpovědné nakupování z oblastí zasažených konfliktem, transparentnost a odpovědnost a oznamování v oblasti lidských práv. Tyto normy byly, jsou a nadále budou rozhodující pro pokrok v oblasti zavádění odpovědnosti dodržovat lidská práva na základě zásad UNGP. 

Zásady UNGP v oblasti podnikání a lidských práv 

Zásady UNGP jsou založeny na třech pilířích rámce OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“, v rámci něhož 1) mají státy povinnost chránit před porušováním lidských práv[1] třetími osobami, včetně podniků, prostřednictvím příslušných zásad, zákonů, regulací a soudních rozhodnutí; 2) všechny obchodní společnosti mají odpovědnost dodržovat lidská práva, což znamená neporušovat lidská práva ostatních a řešit negativní dopady, se kterými mohou být spojena, a 3) existuje potřeba přístupu k účinné nápravě pro oběti porušování lidských práv v oblasti podnikání.

Zásady UNGP se těší širokému globálnímu přijímání a jsou považovány za globální autoritativní normu v oblasti podnikání a lidských práv. Jsou ve stále se zvyšující míře reflektovány ve veřejných politikách, zákonech a regulacích, obchodních dohodách, mezinárodních normách ovlivňujících chování v oblasti podnikání, nátlaku občanských organizací a v zásadách a procesech firem po celém světě.

Sílí i uznání toho, že dodržování lidských práv má značný ekonomický význam a že řízení rizik, včetně právních rizik, ve stále rostoucí míře znamená, že právníci, a zejména právníci působící v oblasti podnikání, musí ve svém poradenství a službách brát lidská práva v potaz. Zásady UNGP jsou relevantní pro řadu oblastí právní praxe v oblasti podnikání, mezi něž patří zejména podnikové řízení, reporting a poskytování informací, soudní pře a řešení sporů, smlouvy a dohody, pracovní právo, daně, duševní vlastnictví, lobování, vyjednávání dvoustranných dohod a rozhodčí řízení.

Za účelem pomoci advokátním komorám a advokátům lépe tyto záležitosti pochopit IBA aktuálně připravuje praktickou příručku pro advokáty působící v oblasti podnikání (dále jen „praktická příručka“), která podrobně stanoví hlavní obsah zásad UNGP, to, jak mohou být relevantní pro poradenství poskytované klientům jednotlivými právníky řídícími se jedinečnými profesními standardy a pravidly (až už to jsou interní či externí právní poradci jednající samostatně nebo v rámci advokátní kanceláře), a jejich potenciální implikace pro právnické firmy jakožto obchodní podniky s odpovědností samy dodržovat lidská práva. Očekává se, že tato praktická příručka bude vydána v roce 2016.

Jakožto obchodní společnost s vlastní odpovědností dodržovat lidská práva a své poslání a cíle si IBA přeje využít své vedoucí role v globální advokacii a advokátní komory po celém světě vyzvat k pozitivním krokům při vytváření celkové strategie pro integraci zásad UNGP a dalších standardů v oblasti podnikání a lidských práv do své práce pro advokacii.[2] Činnost advokátních komor je důležitým prostředkem jak zvýšit jejich schopnost pomáhat svým klientům dodržovat lidská práva. V důsledku toho toto doporučení pro advokátní komory poskytuje informace o tom, jak advokátní komory mohou zvyšovat informovanost a povědomí o podnikání a lidských právech u sebe a svých členů integrací zásad UNGP a dalších standardů v oblasti podnikání a lidských práv do hlavního proudu právní praxe a vytvářením programů na míru členům-advokátům.

IBA vítá opatření již přijatá advokátními komorami (mezi něž v tomto dokumentu patří i sdružení právníků (law societies)), právnickými firmami a jednotlivými právníky za účelem uznání významu zásad UNGP a dalších standardů v oblasti podnikání a lidských práv pro právnické profese a začlenění tohoto tématu do jejich praxe na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Vzhledem ke globálnímu dosahu zásad UNGP a stále globálnější povaze právní praxe se mohou advokátní komory, sdružení právníků a právníci rozhodnout sdílet zkušenosti a osvědčené postupy v této rychle se vyvíjející oblasti. 

Obecný komentář k doporučení pro advokátní komory 

  1. Toto doporučení si klade za cíl informovat advokátní komory o tom, jak mohou prosazovat, zahajovat a rozvíjet iniciativy v oblasti podnikání a lidských práv, které jsou relevantní pro právní profesionály v daných zemích. Národní a regionální advokátní komory mají lepší pozici než IBA, aby posoudily konkrétní potřeby vlastní země a aby tyto potřeby vyvážily svými kapacitami a dostupnými prostředky.
  2. Toto doporučení sdružuje svoje návrhy pod tři různé cíle.
  3. Zvýšit informovanost a povědomí o zásadách UNGP u advokátních komor, sdružení právníků a jejich členů a dále o jejich významu pro poradenství a služby, které právníci poskytují klientům ve všech typech obchodních a podnikatelských transakcí.
    1. Informovat o vhodném využití zásad UNGP příslušníky právnických profesí a poskytnout technickou pomoc profesionálům a dalším zainteresovaným subjektům.
    2. Pozitivně reprezentovat právnické profese a advokátní komory jakožto bojovníky za podnikání a lidská práva na místních i mezinárodních fórech, a to například účastí v iniciativách států ke zvýšení ochrany lidských práv a v rozvoji standardů pro více zainteresovaných subjektů, které podnikům umožňují dodržovat lidská práva a podporují je v tom.
    3. Toto doporučení pro advokátní komory neusiluje o definování všech prostředků, jimiž se advokátní komory mohou rozhodnout vytvořit strategii v oblasti podnikání a lidských práv pro vlastní zemi. Tato opatření jsou návrhem, ne vyčerpávajícím seznamem.
  4. IBA chápe, že národní advokátní komory budou v různých fázích implementace iniciativ v oblasti podnikání a lidských práv. Některé advokátní komory již budou mít za sebou úvahy o těchto záležitostech a budou mít zavedenu řadu doporučení uvedených v tomto dokumentu, zatímco jiné advokátní komory ještě pro to nemají kapacity či pravomoci.
  5. I když je toto doporučení pro advokátní komory určeno advokátním komorám, jeho návrhy mohou mít význam i pro další profesní právnické organizace a sdružení advokátních kanceláří.
  6. Toto doporučení je spíše inspirativní než závazné. IBA nemá v úmyslu a ani nemá pravomoc nutit právnické profese či jednotlivé advokátní komory k dodržování lidských práv v oblasti podnikání.
  7. Rada potvrzuje, že v souladu s ustanoveními Základních zásad role advokátů OSN, jež byly přijaty rezolucí Valného shromáždění OSN v usnesení „Lidská práva ve výkonu spravedlnosti“ ze dne 18. prosince 1990 (dále jen „základní zásady“), nesmí být nic v doporučení IBA pro advokátní komory o podnikání a lidských právech ani praktické příručce IBA pro právníky (jakmile budou schváleny) vykládáno jako omezení dodržování základního lidského práva na skutečný přístup k právním službám poskytovaným nezávislou advokacií pro všechny, již tyto služby potřebují; to zahrnuje i to, že právníci mají vždy být schopni plnit svoje povinnosti a úkoly a požívat záruk stanovených těmito základními zásadami v souladu se svými právními a profesními povinnostmi.

Kapitola I: Navržení udržitelné strategie

Článek 1. Organizační struktura

Advokátní komory mohou usilovat o vytvoření a prosazování vhodné struktury pro řízení a rozvoj tématu lidských práv v podnikání v rámci komory.

Komentář

  1. Za účelem prosazení, zahájení a rozvoje účinné a udržitelné strategie v oblasti podnikání a lidských práv mohou advokátní komory usilovat o její podporu pomocí efektivní organizační struktury. Pravděpodobně tak zvýší efektivitu a legitimitu veškerých iniciativ prostřednictvím vhodných zásad, postupů a mechanismů schválených na nejvyšší úrovni.
  2. Advokátní komora se může rozhodnout vytvořit nezávislý výbor na téma podnikání a lidská práva nebo vytvořit podvýbor či pracovní skupinu. Bez ohledu na to se mohou advokátní komory rozhodnout, že členové tohoto odpovědného orgánu budou pocházet ze:
      1. všech oblastí právní praxe, včetně lidských práv, obchodního práva, řešení sporů, práva životního prostředí, pracovního práva a dalších,
      2. všech různých právnických komunit, zejména soukromé praxe, podnikových právníků, státní správy, neziskových organizací, soudnictví a akademické sféry.
  3. V závislosti na svých prostředcích a kapacitách může advokátní komora zvážit podporu této strategie tím, že jí přidělí pracovníky a rozpočet.
  4. Advokátní komora může svoje poslání delegovat na určenou nebo vybranou skupinu jednotlivců, kteří mají o toto téma zvláštní zájem. Úspěšný program nicméně vyžaduje, aby se advokátní komora veřejně zavázala – s plnou podporou a pod dohledem nejvyššího vedení advokátní komory a za podpory příslušnými zásadami a postupy – začlenit tento závazek do své činnosti a činnosti svých členů-právníků.

Článek 2. Zajištění účinného provedení 

Advokátní komory mohou zvážit následující milníky implementace, které mohou přispět k efektivitě iniciativy bez ohledu na její rozsah a objem:

  1. stanovení konkrétních cílů,
  2. vytvoření realistické časové osy,
  3. zvážení udržitelnosti a odkazu projektu,
  4. určení ukazatelů úspěchu,
  5. stanovení odpovědnosti za realizaci. 

Komentář

  1. Článek 2 ukazuje některé praktické záležitosti, které advokátní komory mohou při implementaci strategie v oblasti podnikání a lidských práv zvážit.
  2. Stanovení konkrétních cílů: jakmile advokátní komora nebo sdružení právníků zváží svoje pravomoci, prostředky, plány, priority a politické možnosti, mohou zvážit stanovení konkrétních cílů a vytvořit tak jasnou cestu, která organizaci umožní řešit nejnaléhavější potřeby svých členů. Některé advokátní komory či sdružení právníků se například mohou zaměřit na vytvoření výboru, který se těmto záležitostem bude intenzivně věnovat, nebo na svolávání každoročních setkání na toto téma. Jiné se mohou rozhodnout vytvořit pokyny pro advokátní kanceláře nebo pomoci právnickým fakultám v dané zemi, aby do osnov zahrnuly oblast podnikání a lidských práv.
    Některé advokátní komory nebo sdružení právníků mohou mít pocit, že jsou připraveny pracovat na několika cílech zároveň. Doporučujeme, aby byly všechny cíle a plány projednány a konzultovány s těmi, kdo budou odpovědní za řízení projektu (viz komentář č. 4 ke článku 1).
  3. Vytvoření realistické časové osy: bylo by vhodné pro každý cíl vytvořit realistickou časovou osu plnění, která bude brát v úvahu stávající prostředky a míru zájmu a znalostí těchto záležitostí u členů v daném okamžiku.
  4. Zvážení udržitelnosti a odkazu projektu: téma lidských práv v podnikání se vyvíjí a jeho význam pro právní profesionály poroste. Ačkoli by zavedené iniciativy měly být trvalé, tito profesionálové by měli mít možnost je v budoucnu upravovat a vylepšovat.
  5. Určení ukazatelů úspěchu: kromě určení cílů by advokátní komory měly zvážit určení metrik ukazujících, že jejich programy v oblasti podnikání a lidských práv dosahují požadovaných výsledků, např. hodnocením, zda je školení ohledně zásad UNGP efektivní nebo zda odpovědi na žádosti o informace o zásadách UNGP a dalších standardech v oblasti podnikání a lidských práv od právníků byly v praxi užitečné. Možnými přístupy jsou například průzkumy mezi právníky, klienty a průzkumy veřejného mínění.
  6. Stanovení odpovědnosti za realizaci: advokátní komory mohou jmenovat jednotlivce nebo skupiny jednotlivců, kteří tyto iniciativy povedou. Delegování odpovědnosti může pomoci zajistit, aby projekty nesly odpovědnost a byly jasně profilované. Rotace vedení projektů může přispět k zapojení širší skupiny zainteresovaných členů a podnítit rozvoj nových nápadů a plánů.

Kapitola II: Zvyšování informovanosti, školení a vzdělávání 

Článek 3. Zvyšování informovanosti 

  1. Advokátní komory mohou využít všech možných příležitostí ke zvyšování informovanosti o existenci zásad UNGP. Tyto snahy mohou snadno cílit na veškeré cílové publikum v rámci advokacie bez ohledu na předchozí znalosti dané oblasti nebo bez ohledu na to, zda pracují přímo se společnostmi.
  2. I když budou snahy advokátních komor o zvýšení informovanosti primárně mířit na advokacii, tyto kampaně lze rozšířit i na širokou veřejnost.
  3. Osvětové kampaně mohou využít různých způsobů a metod, mezi něž patří:
      1. zvláštní jednání o podnikání a lidských právech na konferencích, seminářích a podobných akcích,
      2. zvláštní sekce webu advokátních komor věnované tomuto tématu podnikání a lidských práv,
      3. zvláštní sekce o podnikání a lidských právech ve stávajících nebo nových publikacích na toto téma, včetně zpravodajů, bulletinů, knih a časopisů,
      4. videozáznamy materiálu z oblasti podnikání a lidských práv dostupné na sociálních médiích nebo online.

Článek 4. Komplexní vzdělávání

Advokátní komory mohou aktivně prosazovat, účastnit se, případně vytvářet vzdělávací programy týkající se významu zásad podnikání a lidských práv v právní praxi. Tyto snahy by mohly být komplexně rozšířeny na všechna různá stadia právního vzdělávání, včetně:

  1. právnických fakult a vysokých škol,
  2. programů pro nově kvalifikované právníky,
  3. soustavný profesní rozvoj.
  4. programů pro profesionály na vysoké úrovni. 

Komentář

  1. Článek 4 zdůrazňuje roli vzdělávání ve zvyšování informovanosti v rámci právnických profesí v každém stadiu profesionální právnické kariéry. Právníci, kteří pracují v advokátních kancelářích, společnostech, státní správě a organizacích občanské společnosti, mohou mít ke stejné věci odlišné přístupy. Vzdělávací programy mohou tyto rozdíly snížit tím, že zajistí vzájemné porozumění vyvíjejících se trendů a očekávání v této oblasti.
  2. Článek 4, bod a) směřuje pozornost advokátních komor na možnost naléhání na právnické fakulty nebo vysoké školy, aby do osnov začlenily programy zaměřující se na oblast podnikání a lidských práv. Některé advokátní komory se také mohou rozhodnout vytvořit vlastní semináře pro studenty práv nebo tyto kurzy podporovat společně se vzdělávací institucí. Kromě právnických fakult mohou hrát důležitou roli v prosazování podnikání a lidských práv v právnických profesích i jiné obory – humanitní studia, podnikatelské obory, účetnictví a technika.
  3. Odstavce b), c) a d) článku 4 uznávají význam vytváření vzdělávacích programů a nástrojů v oblasti podnikání a lidských práv pro kvalifikované profesionály v oblasti práva, kteří se s tímto tématem na právnické fakultě nesetkali.
  4. Pro advokátní komory by mohlo být velmi užitečné připravit praktické rady pro právníky a poskytnout konkrétní příklady toho, jak právníci mohou zásady UNGP uplatnit v konkrétních oblastech v praxi.
  5. Advokátní komory se mohou ve svých vzdělávacích programech věnovat těmto oblastem:
      1. informace o mezinárodním rámci lidských práv, včetně všech platných zákonů, principů a standardů na mezinárodní, regionální nebo vnitrostátní úrovni,
      2. role, jakou mohou právnické profese hrát při prosazování zásad v oblasti podnikání a lidských práv, a důležitost informování klienta o těchto záležitostech,
      3. podněty, příležitosti a ekonomický význam toho, aby právníci začlenili zásady podnikání a lidských práv do právní praxe – a překážky a rizika, pokud tak neučiní,
      4. praktické rady právníkům, které reagují na potřeby interních i externích právních poradců.

Kapitola III: Profesní etika

Článek 5. Zvyšování informovanosti právníků o zásadách UNGP

Advokátní komory mohou zvážit upozorňování svých členů na etické úvahy, které by právník měl při poskytování poradenství klientům brát v úvahu v oblasti podnikání a lidských práv. 

Komentář

Klíčovým nástrojem pro prosazování osvědčených postupů v řadě oblastí, včetně podnikatelské etiky a lidských práv, jsou profesní etické kodexy. Kodexy řady advokátních komor jsou již z velké míry v souladu se zásadami UNGP, i když je možné, že se vyskytne napětí a dilemata týkající se jejich použití v praxi. Proto mohou jednotlivé advokátní komory zvážit – v rozsahu svých pravomocí v daném státu – zda a do jaké míry jejich vlastní profesní etické kodexy brání, povolují, podporují nebo požadují od právníků, aby brali při poskytování poradenství klientům z podnikatelské sféry v úvahu riziko dopadu lidských práv, a způsob řešení případných dilemat.

Advokátní komory též mohou při analýze svých profesních etických kodexů zvážit různé role, které právníci hrají při řešení záležitostí souvisejících s lidskými právy, tj. techničtí poradci, důvěryhodní poradci nebo vedoucí institucí, v nichž pracují. Mohou též zvážit dopad na různé instituce, v nichž právníci pracují a řeší záležitosti týkající se podnikání a lidských práv, například interní právní oddělení, státní správa, občanská společnost a další. 

Kapitola IV: Budování kapacity a technická pomoc

Článek 6. Poradenství a technická pomoc 

Advokátní komory mohou zvážit poskytnutí technické pomoci a odborného vedení své profesi, aby jí pomohly posílit institucionální a lidské kapacity přijmout efektivnější postupy v oblasti podnikání a lidských práv. 

Komentář 

  1. Článek 6 zdůrazňuje roli, kterou advokátní komory mohou mít při poskytování podpory a odborného vedení právnickým profesím spolu se vzděláváním za účelem posílení integrace mezi vzděláváním a realizací.
  2. Pro poskytování odborných expertíz, vytváření fór pro diskusi a určování osvědčených postupů může sloužit orgán advokátní komory jakožto kontaktní místo právnických profesí v dané zemi.
  3. Technická podpora může spočívat v nefinanční podpoře, jako je sdílení informací a odborných znalostí, přenos dovedností či know-how a podpora správy, řízení, tvorby politik a budování kapacity u právníků, kteří chtějí do poradenství, které poskytují svým klientům, přidat lidskoprávní perspektivu.
  4. Pomocí této silné podpůrné struktury mohou advokátní komory pomáhat právníkům, řídit je a vést je k lepším výsledkům integrací zásad UNGP do právní praxe, a to zaměřením se na konkrétní potřeby a priority stanovené právnickými profesemi.
  5. Je nezbytné, aby právníci měli přístup k mezinárodním i vnitrostátním nástrojům v oblasti podnikání a lidských práv, pokud možno v jejich vlastním jazyce. 

Článek 7. Sdílení příkladů osvědčených postupů 

Advokátní komory mohou dodat způsoby, jak mohou právní profesionálové sdílet příklady osvědčených postupů a zkušenosti s řešením tématu podnikání a lidských práv. Sdílení znalostí a zkušeností může pomoci při vytváření konzistentní strategie pro právnické profese.

Komentář

  1. Článek 7 upozorňuje advokátní komory na důležitost sdílení příkladů osvědčených postupů. Důležitou rolí, kterou advokátní komory mohou hrát v rámci spolupráce právnických profesí a umožňování právníkům a advokátním kancelářím, kteří úspěšně začlenily zásady podnikání a lidských práv do poradenství, které poskytují klientům, je sdílení těchto zkušeností.
  2. Kromě vyzývání, aby se členové podělili o osvědčené postupy, mohou advokátní komory sdílet zkušenosti, nápady a osvědčené postupy z implementace strategií v oblasti podnikání a lidských práv mezi sebou navzájem. Učení se z osvědčených postupů a výzev, jimž čelí jiné advokátní komory po celém světě, může zlepšit a posílit vlastní program lidských práv, který advokátní komora má.
  3. Za účelem dosažení výše uvedeného mohou advokátní komory zvážit publikaci kroků, které v oblasti podnikání a lidských práv podnikají.

Kapitola V: Uznání a podněty 

Článek 8. Uznání 

Advokátní komory mohou veřejně ocenit úspěšná opatření v oblasti podnikání a lidských práv přijatá právníky v dané zemi. 

Komentář

Článek 8 upozorňuje advokátní komory na možnost veřejného uznání úspěšných iniciativ v oblasti podnikání a lidských práv v oblasti spravedlnosti. Právníci mohou být motivováni uznáním ze strany advokátní komory. Toto uznání může nabývat různých podob, například:

  1. udělení ceny za vynikající výkon nebo zlepšení při poskytování poradenství o těchto otázkách,
  2. propagace práce úspěšných programů v oblasti podnikání a lidských práv jednotlivými právníky v publikacích advokátní komory,
  3. uchovávání záznamů nebo publikace seznamu, případně poskytnutí certifikace právníkům a právnickým firmám, kteří při poskytování poradenství klientům důsledně přijali lidskoprávní perspektivu,
  4. udělení role velvyslance právníkům, kteří mají velký zájem a úspěchy v oblasti podnikání a lidských práv, aby mohli prosazovat program advokátní komory a zvyšovat informovanost o něm na různých místních a mezinárodních fórech.

Podpora práce úspěšných iniciativ v oblasti podnikání a lidských práv úzce souvisí se sdílením osvědčených postupů uvedeným v článku 7 výše. 

Kapitola VI: Aktivity v oblasti podnikání a lidských práv 

Článek 9. Aktivní právnické profese 

Advokátní komory mohou podniknout vhodné kroky, aby zapojily právnické profese do příslušných veřejných debat vedoucích k implementaci principů lidských práv v podnikání do vnitrostátní legislativy a do práce mezinárodních organizací, zejména při tvorbě nebo posuzování principů a standardů specifických pro daný sektor a týkajících se podnikání a lidských práv. 

Komentář 

  1. Státy ve stále se zvyšující míře převádějí globální zásady v oblasti podnikání a lidských práv do vnitrostátních politik či legislativy. Podobně mezinárodní organizace a organizace více zainteresovaných subjektů vytvářejí či posuzují globální standardy specifické pro daný sektor nebo záležitost, které jsou obecného zájmu nebo se vztahují na podnikání, a tedy jsou oblastí zájmu právnických profesí. Ve většině těchto procesů existují fáze veřejných konzultací, v nichž jsou všechny zúčastněné strany vyzvány k účasti.
  2. Advokátní komory nebo sdružení právníků mohou usilovat o to, aby byly postoje právnických profesí v těchto procesech zastoupeny a aby právníci hráli roli při vytváření těchto zákonů a standardů, aby bylo lépe zajištěno, že zákony chrání lidská práva, že podniky respektují lidská práva a že oběti mají lepší přístup k nápravě. To může napomoci rovněž tomu, aby se zásadami UNGP začaly řídit i jiné akademické obory a profese.
  3. Advokátní komory nebo sdružení právníků mohou vyzkoušet navázání pracovních partnerství nebo aliancí s dalšími zainteresovanými subjekty za účelem prosazování osvědčených postupů a vytvoření standardů specifických pro dané odvětví nebo záležitostí v oblasti podnikání a lidských práv.

 



[1] Zásady UNGP odkazují na „mezinárodně uznávaná lidská práva“, autoritativní seznam obsažený v Mezinárodní listině lidských práv (tvořené Všeobecnou deklarací lidských práv a hlavními nástroji, jimiž byla kodifikována: Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech) společně se zásadami týkajícími se základních práv v osmi základních konvencích MOP, uvedených v Deklaraci MO o základních principech a právech v práci (komentář k obecné zásadě č. 12). 

[2] Toto doporučení pro advokátní komory navazuje na tradici založenou protikorupční směrnicí IBA pro advokátní komory: Vytváření, rozvíjení a prosazování protikorupčních iniciativ pro advokacii, kterou sestavil tým právních projektů IBA v roce 2013; dostupné jsou (v anglickém jazyce) na adrese http:// anticorruptionstrategy.org/AC_strategy_legal_profession_ bar_guidance_and_forum.aspx.