oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Zpráva z mezinárodní vědecké konference „Trestní zákoník – 10 let od přijetí“

autor: JUDr. Dalibor Šelleng, Ph.D.
publikováno: 27.03.2019

Katedra trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy tradičně pořádá v březnu velkou mezinárodní konferenci věnovanou střídavě otázkám trestního práva hmotného nebo trestního práva procesního. V roce 2018 bylo zvoleno téma Dokazování v trestním řízení v kontextu práva na spravedlivý proces, letos tedy bylo zvoleno téma hmotněprávní. Vzhledem k tomu, že v únoru tohoto roku uplynulo již 10 let od platnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, uskutečnila se konference právě na téma „Trestní zákoník – 10 let od přijetí“.

Deset let již představuje dostatečně dlouhou dobu, jejíž uplynutí umožňuje bilancovat nad vybranými aspekty současné hmotněprávní úpravy a jejím uplatněním v aplikační praxi. Místem konání konference bylo zvoleno tradičně Karolinum a jeho Vlastenecký sál. Konferenci uspořádala katedra trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s katedrou právních disciplín a veřejné správy Metropolitní univerzity Praha. Stejně jako každý rok, také letos se v reprezentativním počtu zúčastnily konference významné osobnosti české a slovenské nauky trestního práva. 

První blok konference 

Konference byla oficiálně zahájena úvodními slovy vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty UK, prof. JUDr. Jiří Jelínka, CSc., a vedoucího katedry právních disciplín a veřejné správy Metropolitní univerzity Praha, prof. JUDr. Karla Klímy, CSc. První ze jmenovaných otevřel první blok příspěvků s vystoupením na téma „K desátému výročí přijetí českého trestního zákoníku – máme, co jsme chtěli?“. Prof. Jelínek se věnoval současnému trestnímu kodexu ze tří hledisek – z hlediska kriminálně-politického, z hlediska juristického a z hlediska legislativně technického. Nejprve kritizoval oddělenou rekodifikaci trestního práva hmotného a procesního. Dále pak poukázal na trend zpřísňování trestní represe v novém trestním zákoníku, který se projevuje mj. v častějším předsouvání trestní odpovědnosti. Vyslovil se poté pro diskuzi nad vhodností současné kategorizace trestných činů, kdy kategorie přečinu je velmi široce vymezena, a nad potřebou dvou korektivů trestního bezpráví. Závěrem příspěvku se věnoval zvláštní části trestního zákoníku, která obsahuje množství kazuistických skutkových podstat a množství trestných činů, u nichž je na místě vést diskuzi ohledně jejich dekriminalizace (například v případě trestného činu pomluvy dle § 184 tr. zákoníku nebo trestního činu zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, kdy je de facto kriminalizována civilní pohledávka).

Následoval příspěvek prof. Klímy na téma „Ústavně deklarovaná přirozenoprávní podstata základních lidských práv a zhodnocení úrovně jejich trestně právní ochrany“, jenž se zaměřil na ústavněprávní aspekty trestněprávní úpravy. Konstatoval, že uspořádání zvláštní části trestního zákoníku reflektuje společenský hodnotový žebříček a vyhodnotil, že veřejnoprávní funkce státu v podobě legální represe vstupuje do konfliktu s lidskými právy obviněného.

Obdobně jako prof. Jelínek, také prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (emeritní soudce Ústavního soudu), si v následujícím příspěvku na téma „Trend českého zákonodárce směřující k tzv. předsunutí trestní odpovědnosti“ všiml existence trendu vyskytujícího se od konce 80. let a spočívajícího v kriminalizaci nových jednání, a to také pod vlivem nových druhů protispolečenských jednání. Prof. Musil zdůraznil nutnost společenského konsenzu na kriminalizaci předčasně dokonaných trestných činů a de lege ferenda navrhl zvážit zákonné snížení trestní sazby oproti dokonaným trestným činům v případech stadií přípravy a pokusu po vzoru úpravy finské či rakouské.

Následoval příspěvek prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D. (předseda Nejvyššího soudu, PF UK), jenž se překvapivě jakožto spolutvůrce současného trestního zákoníku nezabýval otázkami spojenými s jeho koncepcí, nýbrž se zabýval subjektivní stránkou trestného činu, konkrétně pak hranicí mezi eventuálním úmyslem a vědomou nedbalostí. V příspěvku připomenul také historické souvislosti zkoumání zavinění u pachatele trestného činu. 

Sdílení mezinárodních zkušeností 

Prof. JUDr. Peter Polák, PhD. (PEVŠ), svůj příspěvek věnoval srovnání české a slovenské právní úpravy okolností vylučujících protiprávnost.

Následoval příspěvek prof. JUDr. Dr. h. c. Jaroslava Ivora, DrSc. z Právnické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici, jenž se zabýval hmotněprávními aspekty neoprávněného pořízení obrazového a zvukového záznamu v kontextu ochrany práva na soukromí osob. Referát prof. Ivora zahrnoval také srovnání s právními úpravami dalších zemí (SRN, Dánska, Holandska či Ruska). Posledním příspěvkem prvního bloku byl příspěvek prof. JUDr. Věry Kalvodové, Dr. (PF MUNI), na téma „Filozofie trestání 10 let po přijetí trestního zákoníku“. Prof. Kalvodová podrobila kritice nekoncepční novelizace právní úpravy sankcionování, naopak vyzdvihla zakotvení některých zásad trestání či zakotvení asperačního principu při souběhu většího množství trestných činů ve smyslu § 43 tr. zákoníku. 

Druhý blok konference 

Druhý blok konference otevřel JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D. (Nejvyšší státní zastupitelství), s příspěvkem týkajícího se zásady subsidiarity trestní represe a jejího uplatňování v praxi z pohledu státního zástupce. Posléze vystoupil prof. JUDr. Jozef Záhora, PhD. (PEVŠ), s tématem trestněprávní ochrany soukromí v česko-slovenské komparaci. Následující příspěvek na téma „Domácí vězení - promarněná šance?“ přenesla doc. JUDr. Mgr. Jana Tlapák Navrátilová, Ph.D. (PF UK). Ta upozornila na nízký počet ukládání tohoto druhu trestu v aplikační praxi, na problémy spojené s přeměnou trestu domácího vězení. Položila si otázku, zda se přístup soudů k ukládání trestu domácího vězení změní se zavedením elektronického monitoringu odsouzených, ke kterému došlo v září loňského roku. Doc. JUDr. Sergej Romža, PhD. (Právnická fakulty Univerzity Jana Šafárika v Košicích) se rovněž zabýval otázkou sankcionování, zdůraznil důležitost základních zásad trestání, které by měly být akcentovány již při určování trestních sazeb zákonodárcem a předložil také některé návrhy de lege ferenda týkající se např. trestu domácího vězení. JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D. (PF UK, Nejvyšší soud) své vystoupení věnoval problematice tzv. omluvné krajní nouze, tj. případu, kdy dochází ke konfliktu dvou stejně hodnotných právních statků. Poukázal na to, že současný právní řád tuto problematiku uspokojivě neřeší. Následoval příspěvek JUDr. Bc. Vladimíra Pelce, Ph.D. (PF UK), jenž se věnoval problematice účastenství podle trestního zákoníku. Dr. Pelc poukázal na to, že současná právní úprava účastenství stále vychází z principů sovětské úpravy z roku 1958. Kritice podrobil mj. skutečnost, že účastník je trestán v rámci stejné trestní sazby jako hlavní pachatel, a že trestní odpovědnost organizátora je závislá na trestní odpovědnosti hlavního pachatele, jehož společenská nebezpečnost je přitom většinou nižší. Prof. JUDr. Ivan Šimovček, CSc., přednesl příspěvek, který zpracoval společně s doc. JUDr. Ing. Adriánem Jalčem, PhD. (oba z Právnické fakulty Trnavské univerzity), na téma trestněprávního postihu terorismu v česko-slovenské komparativní analýze. Druhou sekci konference pak svým příspěvkem na téma „Trestní zákoník - inspirace pro nový přestupkový zákon?“ uzavřela doc. JUDr. Helena Prášková, CSc. (PF UK). Poukázala na to, že trestní zákoník byl značným inspiračním zdrojem pro nově přijatou přestupkovou úpravu, ovšem s některými systémovými odlišnostmi například v oblasti účastenství.  

Třetí blok konference 

Třetí blok konference byl zahájen příspěvkem doc. JUDr. Olgy Sovové, Ph.D. (PF UK) na téma „Trestné činy a poskytování zdravotní péče – je trestní postih skutečně ultima ratio?“, na kterém se spoluautorsky podílela též prof. JUDr. Dagmar Císařová, DrSc. dr. h. c. (PA ČR). Příspěvek byl věnován problematice zavinění zdravotnických pracovníků, kteří primárně jednají ve prospěch pacienta, nebo kontroverzním tématům současné medicíny (domácí porody, čínská medicína). Následovalo vystoupení JUDr. Evy Brucknerové, Ph.D. (PF MUNI), na téma aktuálního vývoje institutu podmíněného propuštění s přihlédnutím k recentní judikatuře v této oblasti. Dále vystoupil JUDr. Jaromír Hořák, Ph.D. (PF UK), jenž svůj referát věnoval teoriím zániku trestnosti a problematice kvalifikovaného pokusu. Následovaly dva příspěvky ne téma euthanasie, s nimiž vystoupili JUDr. Zuzana Vostrá, Ph.D. (Metropolitní univerzita Praha) a doc. JUDr. Miloš Deset, PhD. (Právnická fakulta Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici). První jmenovaná se zaměřila především na lidskoprávní aspekty uvedené problematiky, druhý jmenovaný pak na aspekty trestněprávní. Předposlední příspěvek třetího bloku přednesla doc. JUDr. Ingrid Mencerová, PhD. (Právnická fakulta Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici), a to na téma verbálních trestných činů v demokratické společnosti s důrazem na problematiku trestněprávního postihu extrémistických projevů. Posledním vystupujícím třetího bloku byl prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., DrSc. (VUT v Brně), jenž popsal vývoj právní úpravy kyberkriminality s přihlédnutím k různým typům útoků na počítačové systémy. 

Čtvrtý blok konference 

Čtvrtý a současně poslední blok konference zahájil doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D. (PF UK), jenž přednesl referát věnující se trestnému činu maření spravedlnosti podle § 347a tr. zákoníku. Doc. Gřivna zdůraznil, že se jedná o omezení obhajovacích možností obviněného, a je nutné v souvislosti se zakotvením tohoto trestného činu doplnit poučovací povinnost orgánů činných v trestním řízení a vyřešit přípustnost souběhů s dalšími trestnými činy. Trestnému činu maření spravedlnosti se věnoval v následujícím příspěvku také doc. JUDr.  Petr Smolík, Ph.D. (PF UK), který se tématice věnoval zejména v rovině komparatistické. Doc. JUDr. Miroslava Vráblová, PhD. (Právnická fakulta Trnavské univerzity), ve svém příspěvku představila vývoj slovenské právní úpravy trestání od přijetí současného trestního zákona č. 300/2005 Z.z. Trestu vyhoštění se věnoval následující příspěvek JUDr. et Mgr. Pavla Klímy (Metropolitní univerzita Praha), který posuzoval tuzemskou právní úpravu tohoto druhu trestu s přihlédnutím k evropským směrnicím řešícím tuto problematiku. Posléze vystoupil JUDr. Jiří Rajchl, Ph.D. (PF UK), s příspěvkem na téma „Trestné činy přímo související s provozováním hazardních her“, v němž mj. poukázal na problematičnost současného znění skutkových podstat uvedených trestných činů s ohledem na vývoj správně právní úpravy hazardních her. Posledním příspěvkem konference byl příspěvek JUDr. Pavla Vetešníka (Metropolitní univerzita Praha) věnující se trestněprávnímu postihu pomluvy a historickému vývoji její kriminalizace.

Konference byla posléze uzavřena závěrečným slovem prof. Jelínka, který poděkoval přítomným za účast na konferenci.  

Konference nabídla celou řadu podnětných příspěvků, které mohou přispět k dalšímu vývoji trestněprávní legislativy a trestní judikatury. Ukázala, že současná hmotněprávní úprava obsahuje stále množství nedostatků, a to jak v rovině dílčí, týkající se kupříkladu kriminalizace jednotlivých trestných činů, tak také v rovině koncepční - například v oblasti účastenství nebo okolností vylučujících protiprávnost. Veškeré příspěvky z konference a další prezentace, které nebyly z časových důvodů na konferenci předneseny, budou publikovány v kolektivní monografii. Vydá ji nakladatelství Leges v průběhu letošního roku. 

 

JUDr. Dalibor Šelleng, Ph.D., působí jako odborný asistent na katedře trestního práva Právnické fakulty UK. 

Foto: ČAK