oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Zavedením solárního odvodu nedošlo k porušení práva EU

publikováno: 19.06.2018

Nejvyšší soud zamítl dovolání společností WIS Energo Moravský Žižkov s. r. o., a WIS Energo Kladno a. s., které se domáhaly po státu náhrady ušlého zisku z důvodu zavedení tzv. solárního odvodu.

Své žaloby postavily žalobkyně na tom, že zavedením solárního odvodu došlo k porušení jejich práv, přiznaných právem Evropské unie (konkrétně směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. 9. 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne
23. 4. 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. 1. 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury).

Dále žalobkyně odvozovaly svůj nárok od porušení obecných principů práva Evropské unie, a to principu legitimního očekávání a právní jistoty a zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí vyložil, že k založení odpovědnosti členského státu za porušení práva Evropské unie dojde jen tehdy, jestliže stát dostatečně závažným způsobem poruší ustanovení práva EU, které přiznává poškozenému individuální práva. 

Na základě judikatury Evropského soudního dvora dospěl Nejvyšší soud k závěru, že uvedené směrnice dovolatelkám jako provozovatelkám solárních elektráren žádná individuální práva nepřiznávaly, a proto ani případné nedodržení závazků, které ze směrnic plynou České republice, nárok žalobkyň neodůvodňují.  

Stejně tak Nejvyšší soud neshledal porušení principů a zásad unijního práva, přičemž vyšel z toho, že uvedené zásady jsou unijním právem chápány stejně, jako právem českým a lze tak vyjít ze závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 17/11, který označil zavedení solárního odvodu za souladné s ústavním pořádkem České republiky, jehož jsou dané zásady součástí. 

Anonymizované znění rozsudku ve věci sp. zn. 30 Cdo 4231/2016 ze dne 28. května 2018 je již k dispozici zde. 

K zavedení solární daně, resp. solárního odvodu, došlo v České republice poprvé v roce 2010. Odvod byl původně stanoven na tři roky ve výši 26 % z výkupní ceny elektřiny, resp. 28 % v případě tzv. zelených bonusů. Zákon č. 310/2013 Sb. však zavedl povinnost provozovatelů fotovoltaických elektráren s výkonem nad 30 kW, jež byly uvedeny do provozu v období od 1. ledna do 31. prosince 2010, platit solární daň také po 1. lednu 2014, a to po celou dobu, kdy trvá právo provozovatele takové solární elektrárny na státní podporu. Sazba byla zároveň snížena na 10 % z výkupní ceny elektřiny, resp. 11 % u zelených bonusů.

Zdroj: Nejvyšší soud ČR.