oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Zákonné úroky z prodlení (vývoj právní úpravy, mechanismů stanovení a počítání, formulace žalobních petitů)

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 20.05.2015

V prodlení je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Znamená to, že na rozdíl od dřívějších pravidel (do 31. 12. 2013) si věřitel a dlužník mohou (podle nového občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014) dohodnout smluvní úroky z prodlení výší odchylné od zákonných úroků z prodlení.[1]

Úprava zákonných úroků z prodlení prošla v posledních letech zajímavým vývojem, pravidla se často měnila, a proto je třeba pečlivě rozlišovat, kdy k prodlení došlo, věnovat náležitou pozornost počítání úroků a formulaci žalobních návrhů (petitů), pokud jde o úroky z prodlení. K orientaci v problematice by měl napomoci tento příspěvek.

 

 

 

VÝVOJ ÚROKŮ Z PRODLENÍ

Pevná sazba

Dvojnásobek diskontní sazby a neměnná sazba

Reposazba + 7 procent a případná změna dvakrát do roka

Reposazba + 7 procent a neměnná sazba

Reposazba + 8 procent a neměnná sazba

 

Tabulka: Vývoj sazby úroků z prodlení

Období od – doRoční výše úroku z prodlení (v %)
15. 7. 1994 – 23. 10. 1994 16
24. 10. 1994 – 25. 6. 1995 17
26. 6. 1995 – 20. 6. 1996 19
21. 6. 1996 – 26. 5. 1997 21
27. 5. 1997 – 13. 8. 1998 26
14. 8. 1998 – 26. 10. 1998 23
27. 10. 1998 – 22. 12. 1998 20
23. 12. 1998 – 11. 3. 1999 15
12. 3. 1999 – 2. 9. 1999 12
3. 9. 1999 – 26. 10. 1999 11
27. 10. 1999 – 22. 2. 2001 10
23. 2. 2001 – 26. 7. 2001 8
27. 7. 2001 – 29. 11. 2001 8,5
30. 11. 2001 – 21. 1. 2002 7,5
22. 1. 2002 – 31. 1. 2002 7
1.2. 2002 – 25. 4. 2002 6,5
26. 4. 2002 – 25. 7. 2002 5,5
26. 7. 2002 – 31. 10. 2002 4
1. 11. 2002 – 30. 1. 2003 3,5
31. 1. 2003 – 25. 6. 2003 3
26. 6. 2003 – 31. 7. 2003 2,5
1. 8. 2003 – 24. 6. 2004 2
25. 6. 2004 – 26. 8. 2004 2,5
27. 8. 2004 – 27. 1. 2005 3
28. 1. 2005 – 31. 3. 2005 2,5
1. 4. 2005 – 27. 4. 2005 2
28. 4. 2005 – 30. 6. 2005 9,5
1. 7. 2005 – 31. 12. 2005 (2. pololetí r. 2005) 8,75
1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 (1. a 2. pololetí r. 2006) 9
1. 1. 2007 – 30. 6. 2007 (1. pololetí r. 2007) 9,5
1. 7. 2007 – 31. 12. 2007 (2. pololetí r. 2007) 9,75
1. 1. 2008 – 30. 6. 2008 (1. pololetí r. 2008) 10,5
1. 7. 2008 – 31. 12. 2008 (2. pololetí r. 2008) 10,75
1. 1. 2009 – 30. 6. 2009 (1. pololetí r. 2009) 9,25
1. 7. 2009 – 31. 12. 2009 (2. pololetí r. 2009) 8,5
1. 1. 2010 – 30. 6. 2010 (1. pololetí r. 2010) 8
1. 7. 2010 – 31. 12. 2010 (2. pololetí 2010) 7,75
1. 1. 2011 – 30. 6. 2011 (1. pololetí 2011) 7,75
1. 7. 2011 – 31. 12. 2011 (2. pololetí 2011) 7,75
1. 1. 2012 - 30. 6. 2012 (1. pololetí 2012) 7,75
1. 7. 2012 – 31. 12. 2012 (2. pololetí 2012) 7,5
1. 1. 2013 – 30. 6. 2013 (1. pololetí 2013) 7,05
1. 7. 2013 – 31. 12. 2013 (2. pololetí 2013) 8,05
1. 1. 2014 – 30. 6. 2014 (1. pololetí 2014) 8,05
1. 7. 2014 – 31. 12. 2014 (2. pololetí 2014) 8,05
1. 1. 2015 – 30. 6. 2015 (1. pololetí 2015) 8,05

Pozor na časté změny

S ohledem na to, že byl opakovaně podstatným způsobem změněn mechanismus výpočtu úroků z prodlení, je třeba přesně rozlišovat, kdy k prodlení došlo, a věnovat maximální pozornost přechodným opatřením, aby úroky byly počítány správným způsobem:

Postupně bylo zavedeno několik rozdílných právních úprav a mechanismů výpočtu úroků z prodlení. Přitom všechny jsou současně uplatňovány v praxi. Je třeba vzít v potaz, že dlužné částky nejsou v praxi soudně vymáhány bezprostředně poté, co dlužník neplní své povinnosti dobrovolně a ocitne se v prodlení; že nikoliv nevýznamnou dobu trvá nalézací soudní řízení, z něhož (resp. než z něho) vzejde pravomocné a (exekučně) vykonatelné rozhodnutí ukládající dlužníkovi zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení; že další čas uplyne, než jsou dlužné částky – včetně úroků z prodlení – vymáhány exekučně; úroky z prodlení jsou proto vyčíslovány obvykle zpětně – často za časově poměrně vzdálené období.

Určující – pro výběr správného mechanismu počítání úroků z prodlení - je první den prodlení, nikoliv období trvání (období, kdy trvalo) prodlení. Ostatně to potvrzuje i názor Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí ze dne 5. 4. 2000, spis. zn. 25 Cdo 213/2000 uzavřel: „Pro stanovení výše úroků z prodlení… není rozhodující, od kterého data věřitel úroky požaduje, nýbrž den, kdy se dlužník dostal do prodlení.“

Výpočtové vzorce

Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu), jestliže prodlení nastalo po 30. 6. 2010, lze shrnout v následujícím vzorci: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně)/ počet dnů daného kalendářního roku.

             
Úrok z prodlení
za určité období
prodlení


=


dlužná částka (v Kč)


X
příslušná roční úroková sazba (v %)
100


X

počet dnů prodlení

počet dnů příslušného kalendářního roku

 

Jestliže prodlení nastalo od 28. dubna 2005 do 30. června 2010, tak se uplatňuje odlišný výpočtový vzorec: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení [od 1. dne prodlení resp. ode dne změny sazby úroků z prodlení (vždy 1. 1. nebo 1. 7.) resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne předcházejícího dni (následující) změny sazby úroků z prodlení (vždy 30. 6. nebo 31. 12.) včetně resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně resp. do dne úhrady dluhu včetně]/ počet dnů daného kalendářního roku.

Doba prodlení

Ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu (tedy nikoliv včetně dne jeho úhrady), úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně.

Občanský zákoník tuto otázku explicitně neřeší, na rozdíl např. od daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který v ust. § 252 odst. 2 větě první určuje: „Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.“[3] Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009 uzavřel: „Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“

Jak žalovat na zaplacení úroků z prodlení

Při sestavování žalobních návrhů, jakož i v dalším průběhu soudního řízení, je třeba věnovat náležitou pozornost a péči formulaci žalobního petitu (navrhovaného výroku soudu), pokud jde o přiznání (vymáhání) úroků z prodlení. Lze navrhnout (doporučit) následující znění požadovaných deklaratorních výroků rozhodnutí soudů (žalobních petitů):

Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) do 27. 4. 2005:

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku …….. Kč s …… % (dvojnásobek diskontní sazby ČNB ke dni, v němž byl žalovaný prvně v prodlení) úroků z prodlení p. a. (ročně) od ………… (první den prodlení žalovaného) do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

nebo

2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 27. dubna 2005, od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

 

 

Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém)
od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010:

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do ............ (poslední den prvního kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 30. 6., 31. 12.) a dále s úroky z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, od ..................(první den následujícího kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 1. 1., 1. 7.) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

nebo

2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

 

 

Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém)
od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

nebo

2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. a nařízení vlády č. 33/2010 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

 

 

Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém)
od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o osm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

nebo

2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., nařízení vlády č. 33/2010 Sb. a nařízení vlády č. 180/2013 od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

 

 

Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) od 1. 1. 2014

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o osm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

nebo

2. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

 

Autor je právníkem v Praze.



[1] Právní úprava účinná od 31. 12. 2013 byla postavena na zákazu anatocismu. Úročeny však mohou být nově i úroky z prodlení. Podle ust. § 1932 odst. 1. nového občanského zákoníku má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Určí-li však dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se podle ust. § 1932 odst. 2 náklady i úroky. Jakkoliv však byly dříve úroky z úroků nepřípustné, již v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, spis. zn. 35 Odo 101/2002, se konstatuje: „Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny.“ Z toho je zřejmé, že bylo a je též možno dosáhnout toho, aby mohl věřitel úspěšně požadovat platbu úroků z příslušenství dlužné pohledávky, smluvním ujednáním mezi stranami o tom, že příslušné příslušenství pohledávky – úroky - se stávají součástí jistiny.

[2] Dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 45/1964 Sb., v tehdy platném znění.

[3] Výše úroku z prodlení odpovídá podle ust. § 252 odst. 2 věty druhé daňového řádu ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.