Z praxe výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů

autor: JUDr. Marek Nespala
publikováno: 18.04.2013

Jde o zcela jasnou právní záležitost, u níž lze pochybení a jednání bona fide vyloučit s pravděpodobností, která hraničí s jistotou, a naopak lze na základě dostupných informací vyslovit důvodné podezření, že jde o úmyslné zneužití práva v neprospěch advokáta, pokud vyšetřovatel Policie České republiky za souhlasu dozorujícího státního zástupce zahájí trestní stíhání advokáta pro přečin podvodu podle ustanovení § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku pro skutek spočívající v souběžném sjednání podílové odměny advokáta a přijetí odměny ustanoveného zástupce soudem dle vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění, když je orgánům činným v trestním řízení zřejmé, že se jedná o civilní záležitost, v níž navíc proti advokátovi není uplatněn žádný nárok a tím méně žaloba a věc byla posouzena kárným senátem kárné komise České advokátní komory tak, že pro stejný skutek byl advokát pravomocně kárné žaloby zproštěn, a dále, pokud je advokát bývalý vyšetřovatel Policie ČR a u téže součásti policie, která vede jeho trestní stíhání, pracoval po dobu osmnácti let a navzdory jeho opakovaným podnětům k vyloučení orgánů činných v trestním řízení dle ust. § 30 odst. 1 tr. řádu, kdy se osobně zná se všemi místně působícími policisty, státními zástupci i soudci, nebylo o jejich vyloučení z důvodu podjatosti rozhodnuto a kdy navíc došlo k zajišťovacím úkonům trestního řízení ohledně majetku advokáta, ale i klientských prostředků na depozitních účtech.

Stanovisko výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů ze dne 16. ledna 2013, sp. zn. 440/VOPOZA/12-Pol./42

Proti advokátovi Mgr. Petru Poločkovi, č. osv. 04978, se sídlem ve Frýdku-Místku bylo příslušným útvarem Policie České republiky ve smyslu ust. § 160 odst. 1 tr. řádu zahájeno usnesením ze dne 17. 9. 2012, č. j.: KRPT-138680-42/TČ-2012-070281-209, trestní stíhání pro přečin podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit – zkráceně – tím, že poté, co dne 9. 6. 2008 uzavřel s B. P. smlouvu o poskytování právních služeb, jejímž předmětem bylo zastupování nezl. S. B. jako žalobkyně v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod č. j. 40 C 141/2007 ve věci náhrady škody na zdraví, obsahující ujednání o smluvní odměně ve výši 10 % z celkově vysouzené částky, a poté, co byl usnesením tohoto soudu ze dne 29. 7. 2008 č. j. 40 C 141/2007-114 ustanoven nezl. S. P. zástupcem k ochraně jejích zájmů a tímto soudem mu po skončení věci byla vyplacena odměna ve výši 257 824 Kč, vyzval B. P. k zaplacení sjednané odměny ve výši 192 254 Kč, kterou dne 30. 3. 2010 od B. P. přijal.

Policejní orgán za souhlasu (pravděpodobně i na základě pokynu) dozorujícího státního zástupce dospěl k závěru, že souběžným sjednáním podílové odměny advokáta a následně přijetím náhrady nákladů řízení ve smyslu vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění, za současného svého ustanovení zástupcem nezletilé k ochraně jejích zájmů naplnil skutkovou podstatu přečinu podvodu a zároveň přijetím struktury svých odměn způsobil své klientce škodu ve výši 148 728 Kč (podílová odměna advokáta), a dále způsobil škodu protistraně, Nemocnici Třinec, příspěvkové organizaci ve výši 137 148 Kč, kterou orgány činné v trestním řízení vyčíslily jako rozdíl mezi přísudkem ve smyslu vyhlášky ve výši 285 876 Kč a částkou podílové odměny ve výši 148 728 Kč.

Výbor se předně zabýval otázkou přiměřenosti sjednané podílové smluvní odměny advokáta a dospěl k závěru, že sjednání podílové odměny v rozsahu 10 % z výsledku sporu je zcela v souladu s čl. 10 odst. 2, 3 Etického kodexu a nadto jde o odměnu velmi nízkou a odměnu značně nejistou právě proto, že šlo o medicínskou věc, kde úspěch je v podstatě cca 5 % z převzatých a zažalovaných kauz. Je všeobecně známo z této oblasti klientských vztahů, že pokud by advokát uzavíral jen podílové odměny, bude nucen ve velmi krátké době svou kancelář uzavřít. Z toho důvodu bylo naprosto správné a v souladu jak s advokátním tarifem, tak i s etickými principy, aby se advokát zajistil pro případ neúspěchu ve věci a k žádosti své klientky byl jako právní zástupce nezletilé v řízení ustanoven.

V průběhu právního zastoupení vyvinul advokát maximální úsilí, dosáhl neuvěřitelného úspěchu, když pravomocným rozhodnutím vysoudil pro nezletilou částku 1 925 244 Kč. Tato výše skutečně vybočuje z dosud přiznávaných náhrad, když vezmeme v úvahu, že šlo o zranění dolního konce levé pažní kosti po pádu z jízdního kola. Advokát Mgr. Petr Poloček o tomto úspěchu i o složitosti řízení informoval skupinu advokátů specializovaných na náhradu škody na zdraví na jednom ze sezení této skupiny a všemi přítomnými byl za tento úspěch oceněn.

Zůstává relativně spornou otázkou, zda kolega postupoval správně v klientském vztahu, pokud skutečnost nároku na odměnu z ustanovení zástupcem účastníků řízení dle ust. § 138 OSŘ nezohlednil ve smlouvě o poskytnutí právní pomoci, a tak byl souběh právních důvodů vzniku nároku na odměnu advokáta předmětem kárného řízení před kárnou komisí ČAK. Po projednání věci v kárném řízení byl však advokát kárným rozhodnutím ze dne 20. 1. 2012 sp. zn. K 129/2011 kárné žaloby v plném rozsahu zproštěn, kdy kárný senát kárné komise ČAK dospěl k závěru, že advokát nepochybil a neporušil žádný z právních předpisů upravujících výkon advokacie.

Navzdory této skutečnosti, o níž orgány činné v trestním řízení byly informovány, bylo zahájeno trestní stíhání advokáta, kdy stanovisko a rozhodnutí České advokátní komory bylo těmito orgány zcela ignorováno, zákon o advokacii a advokátní tarif byl těmito orgány zcela dezinterpretován a advokát nyní po prostudování spisu dne 14. 1. 2013 bude s největší pravděpodobností čelit podané obžalobě.

Věc má další rozměr, a sice skutečnost, že advokát Mgr. Petr Poloček pracoval jako vyšetřovatel Policie ČR u téže součásti policie po dobu osmnácti let a navzdory jeho opakovaným podnětům k vyloučení orgánů činných v trestním řízení dle ust. § 30 odst. 1 tr. řádu, kdy se osobně zná se všemi tamními policisty a státními zástupci i soudci, nebylo o jejich vyloučení rozhodnuto, což lze dle názoru výboru považovat za flagrantní porušení trestního řádu i práva na spravedlivý proces, které se mu v souvislosti se sídlem a místem působení, shodným se všemi orgány činnými v trestním řízení, nedostává.

Posuzovaný případ je dle názoru výboru nejen nezakrytou šikanou advokáta a bývalého dlouholetého kolegy orgány činnými v trestním řízení, ale zejména významným útokem na působnost České advokátní komory, to vše za transparentní dezinterpretace soukromoprávních norem upravujících výkon advokacie a občanského soudního řízení.

Ze všech shora uvedených rozhodných důvodů tak výbor navrhuje, aby věc byla projednána na úrovni předsedy ČAK a nejvyššího státního zástupce s cílem dosažení sjednocujícího pokynu při objasňování trestné činnosti advokátů ohledně skutků, které již byly projednány a pravomocně judikovány kontrolními a kárnými orgány ČAK, a současně dává výbor v úvahu, aby Česká advokátní komora iniciovala podnět k výkonu dohledu nad dozorujícím státním zástupcem v této věci a dle dalších zjištěných okolností iniciovala v případě důvodného podezření trestní stíhání policisty, který v této věci zahájil trestní stíhání advokáta, a to pro trestný čin dle ust. § 329 tr. zákona – zneužití pravomoci úřední osoby a dle okolností, případně i dozorujícího státního zástupce (oběma těmto orgánům musí být zřejmé, že v dané věci jde jednoznačně o civilní záležitost, a tedy dle zásady subsidiarity trestní represe obsažené v ust. § 12 odst. 2 tr. zákoníku mají být sporné otázky ohledně odměny advokáta řešeny výlučně v občanském soudním řízení a odpovědnost advokáta za dodržování právních předpisů, upravujících výkon advokacie, byla v tomto případě uplatněna a pravomocně skončena podle jiného právního předpisu).

JUDr. Marek Nespala, předseda výboru ČAK pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů