oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

XI. konference o historii advokacie

autor: PhDr. Ivana Cihlářová
publikováno: 12.02.2015

Dne 28. 11. 2014 se v konferenční místnosti Okresního soudu v Hradci Králové konal již jedenáctý ročník konference o historii advokacie. V pěkně renovované budově bývalých josefinských jezdeckých kasáren se sešli zájemci o dějiny advokacie nejen z řad advokátů, ale i soudců. Kromě již tradičních slovenských účastníků přibyl tentokrát i přednášející z Německa. Konferenciérem byl, rovněž tradičně, Stanislav Balík, právní historik a po desetiletém působení u Ústavního soudu dnes již znovu advokát.

Po úvodním slovu moderátora přivítal účastníky konference nejprve místopředseda ČAK a předseda výboru pro historii advokacie Petr Poledník, který pak předal slovo hostiteli, předsedovi Okresního soudu v Hradci Králové Milanu Plíhalovi, jenž krátce shrnul historii budovy soudu a její rekonstrukce. Po něm pozdravila přítomné i místopředsedkyně Slovenské advokátní komory Viktória Hellenbart

Odbornou část konference zahájil předseda Krajského soudu v Hradci Králové Jan Čipera, který se ve svém vystoupení věnoval především 80. výročí budovy Krajského soudu v Hradci Králové. Stavba významného místního architekta Václava Rejchla byla slavnostně otevřena 21. října 1934 za účasti tehdejšího ministra spravedlnosti Ivana Dérera, prezidenta pražského Vrchního soudu, poslanců i starosty města Františka Ulricha. Doktor Čipera z pozice praktika neustále zocelovaného polistopadovou realitou zdůraznil, že budova byla otevřena tři roky od vypsání veřejné architektonické soutěže, že ji postavily místní firmy a město věnovalo státu na postavení soudní budovy pozemek…

Jako druhý vystoupil hradecký advokát Jiří Všetečka, jehož příspěvek Rozvoj Hradce Králové na přelomu 19. a 20. století by ovšem chronologicky patřil před ten Čiperův. Soustředil se v něm především na období již zmíněného Františka Ulricha, který byl od roku 1895 třicet let starostou Hradce Králové. V této době vznikly slavné stavby Jana Kotěry (především Městské muzeum) a následně pak Josefa Gočára, ale především vznikl regionální plán výstavby Hradce, který je dodnes inspirací celosvětového urbanismu a jeho realizace přinesla městu přízvisko „salon republiky“.

Na první dva příspěvky vhodně navázal brněnský advokát Lubomír Činka, který ze své rozsáhlé a stále rozšiřované sbírky historických pohlednic i současných fotografií soudních budov vybral Historické soudní budovy na území soudních okresů v působnosti bývalého Krajského soudu v Hradci Králové v období 1850-1949 s přihlédnutím k současné dislokaci

S každým ročníkem konference se přitom ukazuje, jak Činka ve svém pátrání získává nové informace. Tentokrát se mu podařilo objevit v archivu plány náchodské úřední budovy, v níž bylo i sídlo náchodského okresního soudu.

Dopolední část konference uzavřela Viktória Hellenbart, která ve svém příspěvku srovnala situaci slovenského advokátního stavu v 19. století a dnes.

Odpolední část konference zahájil košický advokát a spoluautor Histórie advokácie na Slovensku Peter Kerecman přednáškou o Ivanovi Horváthovi, advokátovi, členu skupiny DAV, politickém vězni 50. let a prozaikovi, a o advokátech v jeho díle.  

Jako druhá vystoupila vedoucí odboru matriky ČAK Jaroslava Macková, aby upozornila na možnosti využití historické matriky ČAK. Tato historická matrika, která je v současné době katalogizována a ukládána ve speciální skříni, obsahuje osobní spisy advokátů od roku 1865, ale i stížnostní a kárné spisy, či rejstřík trestů z let 1947-1951, a je významným pramenem pro dějiny advokacie. „Umožníme rádi každému bádání v našem historickém archivu, který je bohatstvím Komory,“ uvedla doktorka Macková, která pro další zachování archivu pokládá za nutnou jeho digitalizaci.

Odborná asistentka katedry teorie práva a ústavního práva Právnické fakulty Trnavské univerzity Martina Gajdošová ve svém příspěvku Od právnického vzdělávania k prvým koncipientkám a advokátkam na Slovensku rozvinula po roce svůj předchozí konferenční příspěvek Prvé ženy v advokácii na území Slovenska, který doplnila zejména o mezinárodní i český kontext. 

Podobně navázal na svoji přechozí přednášku Advokátní kancelář a její fungování na přelomu 19. a 20. století z desátého konferenčního ročníku i Martin Rája, který ke své sondě do materiálního postavení advokátů na Moravě v letech 1869-1918 využil zejména dva prameny, a to volební seznamy, které tehdy rozdělovaly voliče do tří skupin podle výše placených daní, a dále vypořádání pozůstalostí po advokátech. Oba tyto prameny sice dokládají velké rozdíly v příjmech tehdejších advokátů, přesto potvrzují, že ve své většině patřili advokáti k místní elitě.

Velmi zajímavé bylo vystoupení studenta Právnické fakulty Karlovy univerzity Jakuba Drápala o známých i neznámých skutečnostech obhajoby K. H. Franka JUDr. Kamillem Reslerem. Recenzi na jeho nedávno vydanou knihu Kamill Resler – obhájce K. H. Franka od Vojtěcha Lažanského přinesl BA v čísle 11/2014, str. 64-65.

Košický advokát a druhý autor Histórie advokácie na Slovensku Rudolf Manik se ve své přednášce Advokáti v zelenom věnoval několika československým advokátům, kteří udělali velkou vojenskou kariéru; představil tak například osobnost Bohuslava Ečera (1893-1954), předsedu československé delegace u norimberského tribunálu, který jako velitel vyšetřovacího týmu dopadl a prvně vyslýchal K. H. Franka, či Jaroslava Procházku (1897-1980), československého legionáře, od roku 1925 člena KSČ, žijícího od 30. let v Sovětském svazu, v letech 1950-52 náčelníka generálního štábu, nebo Ivana Trebichavského (1910-1973), který působil jako vojenský soudce u slovenských jednotek na východní a italské frontě, ale pak se zapojil do Slovenského národního povstání, byl vězněn v Německu, po válce se stal generálem justiční služby a v roce 1949 emigroval do Kanady.

O část své připravované diplomové práce na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni se podělila studentka Nikola Formanová příspěvkem Historie advokacie na Chomutovsku v letech 1919-1948, která shromáždila informace o advokátech z Chomutova, ať již německých, nebo židovských, které smetla druhá světová válka.

Osobností zakladatele mezinárodního práva, advokáta a diplomata Huga Grotia a její inspirací pro dnešek se zabýval příspěvek německého, ale velmi slušnou češtinou hovořícího advokáta Lothara Ecka Přirozenoprávní teorie podle Hugo Grotia a její dopad na historický a aktuální právní vývoj v EU.

Konferenci uzavřelo vystoupení Stanislava Balíka o pražském advokátu Ferdinandu Tonderovi (1852-1916), právním zástupci Ferdinanda d´Este, který pro následníka trůnu vypracoval i svatební smlouvu se Žofií Chotkovou.

Na žádost doktora Poledníka jsem v průběhu konference vystoupila i já s příspěvkem Jak využít matrik při bádání o dějinách advokacie, abych upozornila na dvě skutečnosti z poslední doby, které významně zlepšily využití matrik jako pramene historického poznání. Tou první skutečností je novela zákona o matrikách č. 371/2013 Sb., účinná od 1. ledna 2014, která výrazně zlepšila přístup do tzv. živých matrik, tedy matrik uložených na matričních úřadech.

Tou druhou skutečností je, že v České republice již byla téměř dokončena digitalizace matrik, uložených v archivech. V tuto chvíli jsou tak zcela zdigitalizovány matriky z bývalých  krajů Jihočeského, Západočeského, Severočeského a Severomoravského, přičemž do dvou až tří let by měly být zdigitalizovány všechny archivní matriky v republice. Připravila jsem proto pro účastníky konference krátký přehled všech webových stránek, na kterých lze digitalizované matriky najít. Zájemci tento přehled najdou ZDE.

 

PhDr. Ivana Cihlářová

Foto JUDr. Jan Syka