oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Výkon trestu odnětí svobody by neměl být automaticky důvodem pro upření styku rodiče s dítětem

publikováno: 22.08.2017

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) částečně vyhověl ústavní stížnosti a zrušil výrok V. rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces. V části, kterou stěžovatel brojil proti zvýšení výživného odvolacím soudem, byla ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Stěžovatel je otcem dvou nezletilých dětí (v době řízení před obecnými soudy ve věku 6 a 7 let), které byly soudem prvního stupně svěřeny do výchovy matky, a stěžovateli byla uložena vyživovací povinnost. Zároveň byl v poměrně širokém rozsahu upraven styk stěžovatele s dětmi. V době od vyhlášení rozsudku do chvíle, kdy se věcí zabýval odvolací Krajský soud v Brně, stěžovatel nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody. Krajský soud změnil výrok prvostupňového rozsudku ohledně styku tak, že se styk stěžovatele s dětmi neupravuje, neboť děti nevědí, že je stěžovatel ve výkonu trestu a návštěva ve věznici by pro ně mohla znamenat trauma, což není z hlediska perspektivy jejich vztahu žádoucí. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že z postoje matky dětí je zřejmé, že je mu jakýkoliv kontakt s dětmi reálně odepřen a odvolací soud svým rozhodnutím jeho styk s dětmi v podstatě zcela vyloučil.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je v této části důvodná. Úkolem obecných soudů je, aby při zohlednění všech podstatných okolností daného případu a z nich vyplývajícího zájmu dítěte, který musí být vždy předním hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí, rozhodly o konkrétní podobě nejvhodnějšího uspořádání vztahu mezi rodiči a dětmi. V případě, že se jeden z rodičů nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, musí soud vzít v úvahu z této skutečnosti vyplývající omezení. Samotný výkon trestu odnětí svobody by však a priori neměl být považován za důvod upřít rodiči ve výkonu trestu přímý styk s nezletilým dítětem. Tím spíš by neměl být rodiči ve výkonu trestu odnětí svobody bez dalšího upírán alespoň nepřímý styk s dítětem (v tomto případě zejména formou dopisů či telefonátů) který může přímý styk s ohledem na jeho případnou nevhodnost v konkrétním případě buď dočasně nahradit či vhodně doplnit. Především je však nezbytné, aby se obecné soudy vždy zabývaly možnostmi přímého i nepřímého styku s přihlédnutím ke specifickým okolnostem každého případu a aby svůj závěr v tomto směru také řádně zdůvodnily, a to s odkazem na relevantní důvody, a nikoliv pouze pomocí obecného konstatování, že návštěva ve vězení by pro nezletilé dítě mohla představovat trauma. Ústavní soud přitom zohlednil judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, ale i řadu rozhodnutí obecných soudů z vybraných evropských zemí, kde je potřebná forma styku považována za nezbytnou. Vzal přitom v úvahu i to, že zachování rodinného prostředí má pro odsouzeného významné dopady i do jeho znovuzačlenění do společnosti po propuštění z vězení.

Bylo povinností krajského soudu, vyplývající z práva stěžovatele na spravedlivý proces, se návrhem na úpravu styku s nezletilými dětmi, který stěžovatel prostřednictvím své právní zástupkyně učinil při jednání odvolacího soudu, řádně zabývat a v odůvodnění svého rozsudku se s tímto návrhem také adekvátním způsobem vypořádat. Podrobnější a přesvědčivé zdůvodnění vztahující se k předmětnému výroku však v rozhodnutí krajského soudu absentuje. Krajský soud v Brně v potřebném rozsahu nezohlednil jednotlivé okolnosti podstatné pro posouzení věci a blíže nerozvedl, jakými úvahami se při svém rozhodování řídil.

Ústavní soud takto rozhodl, aniž by jakkoliv chtěl předjímat rozhodnutí, které Krajský soud v Brně následně ve věci styku stěžovatele s nezletilými dětmi po náležitém posouzení věci a komplexním zhodnocení všech relevantních kritérií znovu učiní.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 22/17 je dostupný ZDE.

Zdroj: Ústavní soud, Brno.