oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Ústavní soud: K podstatnému snížení náhrady škody za ztížení společenského uplatnění

publikováno: 08.10.2014

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Ludvík David) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil rozsudek Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelky na spravedlivý proces.

Stěžovatelka (ročník 1975), utrpěla při dopravní nehodě dne 30. 12. 2005, při níž byla na přechodu pro chodce sražena projíždějícím vozidlem, těžká zdravotní poškození. Před dopravní nehodou byla zcela zdráva. Stěžovatelka je trvale upoutána na invalidní vozík a odkázána na ošetřovatelskou pomoc při základních životních úkonech. Znaleckým posudkem bylo stanoveno ve věci, v níž nebylo sporu o skutkovém základu nároku, základní bodové ohodnocení ve výši 9 610 bodů. Znalec navíc vzhledem k mimořádným okolnostem zdravotního poškození konstatoval splnění kritérií pro navýšení bodového ohodnocení podle § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, konkrétně o 50%, a dospěl tak k celkovému počtu 14 415 bodů. Při peněžní hodnotě jednoho bodu 120 Kč (§ 7 odst. 2 vyhlášky) představovala výše náhrady za ztížení společenského uplatnění částku 1 729 800 Kč. Osminásobek této částky, při jehož stanovení využil soud prvního stupně diskrece dané ustanovením § 7 odst. 3 vyhlášky, činil 13 838 400 Kč. Poté, co soud prvního stupně odečetl částku již zaplacenou pojišťovnou z titulu odpovědnostního pojištění, představovala náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobkyně (stěžovatelky) 9 684 600 Kč s příslušenstvím. Po odvolání žalované pojišťovny Městský soud v Praze ve výroku II. rozsudku potvrdil rozsudek soudu prvního stupně stran co do náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 4 495 200 Kč s příslušenstvím. Stran zbývající částky 5 189 400 Kč s příslušenstvím změnil rozsudek prvostupňového soudu tak, že žalobu zamítl. Odvolací soud nesouhlasil s rozsahem úvah soudu prvního stupně, které jej vedly k rozhodnutí o osminásobném zvýšení náhrady. Nejvyšší soud, k němuž se poté žalobkyně dovolala, tomuto dovolání nevyhověl a rozsudkem je zamítl. Vyšel z interpretace ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky a uvedl, že rozsah mimořádného zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřený, musí respektovat požadavek srovnatelnosti s jinými obdobnými případy a nesmí být projevem libovůle. 

Ústavní soud dospěl k závěru, že rozsudek odvolacího soudu trpí závažnými chybami, když se ve svém odůvodnění soustředil pouze na srovnání s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006 sp. zn. 25 Cdo 759/2005. Žalobkyně se proto toliko dozvěděla, že existuje jiná žena, která utrpěla vážné zdravotní poškození ve věku o pět let mladším, přičemž následky této újmy jsou snad ještě závažnější, a proto nezbývá, než z důvodu zachování proporcí výši náhrady žalobkyni adekvátně omezit (což mimochodem ve srovnávané věci učinil vůči jiné ženě také odvolací soud, z desetinásobku na šestinásobek). Takové srovnání jako jediné východisko snížení náhrady není přesvědčivé a působí „laicky“; soud porovnává újmy na zdraví a není schopen provést to s náležitou odborností, neboť v případě druhé z žen vychází jen z textu odůvodnění jiného rozsudku. Následky obou zdravotních poškození navíc bezprostředně zasahují do sféry lidské důstojnosti obou žen, a proto bylo více než kontroverzní je takto zjednodušeně srovnávat. 

Nelze opomenout ani další aspekt věci, a to že vzhledem k rozsahu nezbytných úhrad pečovatelské službě i ostatních služeb, jež se k danému zdravotnímu poškození váží, stěžovatelka s vysokou pravděpodobností i vzhledem ke svému věku vyčerpá podstatnou část finančních prostředků z nyní přiznané náhrady škody v časově ohraničeném horizontu. Ani dávky sociální péče, ani ostatní eventuálně přiznané složky náhrady škody na zdraví nemohou výdaje stěžovatelky, vynaložené na všechny zmíněné účely, dostatečně pokrýt. Tento finanční aspekt věci obecné soudy dostatečnou měrou nezohlednily a měly by tak učinit při svém rozhodování po kasačním nálezu Ústavního soudu. 

Přezkumné soudy by měly důkladně vážit svou argumentaci, než přistoupí, eventuálně i bez doplnění dokazování, jež by změnilo právní posouzení věci, k podstatnému snížení náhrady škody soudem prvního stupně přiznané. To samozřejmě za předpokladu, že soud prvního stupně správně interpretuje institut náhrady za ztížení společenského uplatnění v celém jeho rozsahu, že přihlíží k judikatuře „okolo“ něj vytvořené a že vnímá též společenskou realitu. 

Zdroj: Ústavní soud