ÚS odmítl stížnost České pirátské strany ve sporu s LEGO JURIS A/S

publikováno: 31.10.2017

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost České pirátské strany směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu.

Stěžovatelka vystupovala v řízení před obecnými soudy jako žalovaná ve sporu s LEGO JURIS A/S o ochranu před porušováním práv k ochranné známce, zásahem do dobré pověsti právnické osoby a proti nekalé soutěži. Stěžovatelka v rámci volební kampaně před krajskými volbami v roce 2012 uvedla na veřejnost (na serveru YouTube) audiovizuální spot Vypustíme kaprům rybník! V tomto spotu, tvořeném počítačovou animací, se objevovaly minifigurky LEGO a odkaz na webové stránky strany. Ve spotu se mimo jiné objevují také ryby s nápisy politických stran (ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM). Žalobce jako výrobce hraček nechtěl, aby byl s žalovaným a jeho politickým programem jakýmkoli způsobem spojován, což spotřebitelé a obchodní partneři po zhlédnutí sporného spotu mohli dovodit, když se mohli např. domnívat, že žalobce žalovanou stranu sponzoruje a sympatizuje s jejím programem. Obecné soudy žalobě vyhověly, neboť dospěly k závěru, že stěžovatelka svým jednáním zasáhla do práv žalobce z ochranných známek a do jeho dobré pověsti a nařídily stěžovatelce, aby se zdržela při své činnosti užívání figurek a uložily jí povinnost zveřejnit na jejích webových stránkách omluvu.

Stěžovatelka se poté obrátila na Ústavní soud s tvrzením, že rozhodnutími obecných soudů byla porušena její základní práva, především právo vlastnit majetek, právo na svobodu projevu a právo na spravedlivý proces.

Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná. Stěžovatelka v ústavní stížnosti pokračuje v polemice s obecnými soudy a opakuje již uplatněnou argumentaci, se kterou se však již obecné soudy adekvátním způsobem vypořádaly.

Při porovnávání obou základních práv, tedy vlastnického práva a práva na svobodu projevu, se nelze zcela vyhnout poměřování základních principů a hodnot s dopady do podústavního práva. Základní lidská práva a svobody mají své limity, které jsou dány právě tam, kde začínají práva jiného. I právo na svobodu projevu tedy smí být omezeno, a to v případech, kdy je to v zájmu demokratické společnosti nezbytné. Spatřuje-li stěžovatelka nepřiměřený zásah do svobody projevu politické strany v zákazu uveřejnění audiovizuálního spotu, ve kterém vystupují napodobeniny postaviček z LEGA, Ústavní soud tento její názor nesdílí.

Stěžovatelka namítá, že předmětný spot představuje projev základních idejí její politické činnosti, když jedním z důvodů její existence je právě nesouhlas s rozsahem ochrany poskytované držitelům práv k duševnímu vlastnictví. Samotná skutečnost, že se stěžovatelka s relevantními právními předpisy neztotožňuje, však ještě neznamená, že je může cíleně porušovat a záměrně přitom zasahovat do práv jiných subjektů. Je-li jedním z důvodů její existence právě nesouhlas s rozsahem ochrany, která je držitelům práv k duševnímu vlastnictví poskytována, jakožto politické straně jí nic nebrání v tom, aby o jakékoliv změny v právní úpravě této oblasti usilovala v rámci řádného legislativního procesu.

Text usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2166/16 je dostupný ZDE.

Zdroj: Ústavní soud, Brno.