oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

ÚS: Justice musí zajistit cizincům řádné tlumočení trestního příkazu

publikováno: 19.03.2019

Soudy mají povinnost zajistit cizincům řádné tlumočení trestního příkazu a srozumitelně je poučit o možnosti podat opravný prostředek.

Ústavní soud dnes 19. 3. 2019 vyhověl stížnosti Ukrajinky, která u českého soudu neměla obhájce a tvrdí, že tlumočnice jí při jednání nepřeložila všechny podstatné informace. Chyboval Okresní soud v Liberci, Ústavní soud mu zakázal, aby pokračoval v porušování ženiných práv.

Ukrajinka ve zkráceném přípravném řízení čelila podezření z padělání a pozměnění veřejné listiny. V říjnu 2017 ji soud při vazebním zasedání potrestal formou trestního příkazu šesti měsíci vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Zároveň rozhodl o vyhoštění.

Žena se údajně na místě vzdala práva využít opravný prostředek. Až poté si zvolila obhájce, který jejím jménem podal odpor. Okresní soud ale nadále pokládal trestní příkaz za pravomocný, protože se Ukrajinka svého práva vzdala. V ústavní stížnosti pak žena uvedla, že při vazebním zasedání neměla přesné informace a nerozhodovala se při znalosti všech následků. Tlumočnice jí prý řádně nepřeložila poučení o opravném prostředku.

Ústavní soud připomněl, že trestní příkaz patří mezi písemnosti, které musí být obviněnému písemně předloženy, pokud on sám neprohlásí, že překlad nepožaduje. „V protokolu o průběhu vazebního zasedání není uvedeno nic o tom, zda byl stěžovatelce písemný překlad trestního příkazu doručen, zda byla poučena o možnosti tento překlad nepožadovat, ani zda této možnosti využila,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. V protokolu chybí jakékoliv zmínky o rozsahu tlumočení a případném poučení Ukrajinky.

Ústavní soud také poukázal na to, že mezi zadržením ženy a vydáním trestního příkazu uplynul jen asi jeden den, přičemž vazební zasedání trvalo něco přes půl hodiny. Žena tak musela činit závažná rozhodnutí pod časovým tlakem. „To vše za situace, kdy stěžovatelka nebyla zastoupena obhájcem a byla cizinkou, u níž je důvodné předpokládat, že se nevyzná ve všech procesních souvislostech českého trestního řízení alespoň tak, jak je možno požadovat po státních občanech České republiky,“ stojí v nálezu.

(ČTK)

Foto: Pixabay