oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Spor o výklad čl. 11 směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví

publikováno: 24.10.2016

Nejvyšší soud na svých webových stránkách v tabulce Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu zveřejnil očekávanou anonymizovanou verzi rozsudku ve věci sp. zn. 23 Cdo 1184/2013 ze dne 28. 7. 2016. Samotnému rozhodnutí Nejvyššího soudu předcházel rozsudek Soudního dvora EU ze dne 7. 7. 2016 ve věci Tommy Hilfiger Licensing a další. Podstatou sporu byl výklad čl. 11 směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví. Výrobci a distributoři výrobků chráněných ochrannými známkami zjistili, že jsou na konkrétní tržnici prodávány padělky jejich výrobků. Podali tak u českých soudů žalobu ke stanovení povinnosti ukončit podnajímání prodejních míst v této tržnici osobám, které se dopustily tohoto protiprávního jednání. Dotčená směrnice totiž umožňuje podání žaloby proti prostředníkům, jejichž služby jsou užívány třetími osobami k porušování jejich práv k ochranným známkám.

Ve svém rozhodnutí Soudní dvůr konstatoval, že soudní zákazy vydané v souvislosti s protiprávním jednáním porušujícím práva k ochranným známkám podléhají stejným podmínkám jako soudní zákazy týkající se provozovatelů on-line tržišť. Jako „prostředník“ přitom může být hospodářský subjekt kvalifikován, pokud je prokázáno, že poskytuje službu, jež může být jednou či více osobami použita k porušování jednoho či více práv duševního vlastnictví. Není přitom nutno, aby s touto osobou či osobami udržoval zvláštní vztah. Soudní dvůr tak vyložil, že za „prostředníka, jehož služby jsou užívány třetími osobami k porušování práva duševního vlastnictví“, se považuje i osoba, která jednotlivá prodejní místa na tržnici podnajímá trhovcům. Proto i provozovatel reálného tržiště může být donucen k tomu, aby přijal opatření, která přispějí k zamezení dalšímu porušování stejného druhu a stejným obchodníkem.

Kromě samotného textu anonymizovaného rozsudku ve věci sp. zn. 23 Cdo 1184/2013 upozorňuje Nejvyšší soud rovněž na článek k dané problematice, který publikoval v aktuálním čísle Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu John A. Gealfow.

Naleznete jej Z D E.

 

Zdroj: Nejvyšší soud