oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Soudy zničily advokátce kariéru, pak jí přiznaly směšné odškodné. Zastal se jí až Ústavní soud

publikováno: 14.10.2016

Stát musí při nezákonném trestním stíhání odčinit veškeré duševní útrapy poškozeného.

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl stěžovatelce a zrušil usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Městského soudu v Praze a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na zachování lidské důstojnosti a na osobní čest, dobrou pověst a ochranu jména, právo domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu a právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu.  

Stěžovatelka, profesí advokátka, byla téměř šest let stíhána pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Nejvyšší soud vydal ve věci dvakrát kasační rozhodnutí, v důsledku čehož byla stěžovatelka nakonec zproštěna obžaloby. Mezi tím byla pravomocně odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody a k zákazu výkonu advokacie, dvouletý trest zákazu činnosti stěžovatelka vykonala v plném rozsahu. Stěžovatelka je přesvědčena, že Česká republika porušila nepřiměřeně dlouhým, nezákonným a bezdůvodným trestním stíháním její práva a proto se v řízení před obecnými soudy žalobou proti státu domáhala přiměřeného zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu. Celkově v tomto řízení požadovala částku ve výši 1 350 000 Kč (1 200 000 Kč náhrada za nemajetkovou újmu, 150 000 Kč náhrada za nesprávný úřední postup). Obvodní soud pro Prahu 2 jí přiznal za nezákonné rozhodnutí ¼ a za nesprávný úřední postup 1/3 požadované částky. Městský soud v Praze jako odvolací soud přiznané finanční zadostiučinění výrazně snížil, neboť trestná činnost podle něj nebyla natolik závažná, byť došlo k dvojímu odsouzení a vykonání trestu. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl.

Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. Obvodní soud a následně i městský soud při svém rozhodování a vyčíslení náhrady nemajetkové újmy postupovaly podle platné právní úpravy a použily metodiku Nejvyššího soudu podle stanoviska sp. zn. Cpjn 206/2010, která pro výpočet stanovuje tabulky a algoritmy. Ústavní soud je však toho názoru, že soudy měly vzít v potaz také tehdy již více než rok platný, i když zatím nikoliv účinný „nový“ občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.), který nově konstruuje nejen náhradu majetkové škody, ale právě i nemajetkové újmy (§ 2894 - § 2971). Tato nová úprava zdůrazňuje a podporuje nezávislost soudců. Soudcem musí být silná osobnost, která dokáže samostatně posoudit a zhodnotit individuálně každý konkrétní případ, aniž by k tomu jako mechanickou pomůcku potřebovala tabulky, vzorce a mechanické návody. S tím však souvisí i schopnost takový postup jasně a srozumitelně odůvodnit a zaštítit odbornou autoritou. Požadavek na individuální posouzení se však v případě městského soudu zúžil na pouhé konstatování základních částek, aniž by bylo vůbec patrné, jak k nim odvolací soud vůbec dospěl. Nebylo zohledněno ani to, že stěžovatelka byla podruhé pravomocně odsouzena v situaci, kdy důvodně mohla očekávat zproštění viny na základě kasačního usnesení Nejvyššího soudu, začala s obnovou advokátní praxe, pročež bylo nepředvídatelně vydáno druhé odsuzující rozhodnutí odvolacího soudu – takový postup byl projevem nepřípustné svévole soudu.

Věc se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, který v dalším řízení musí zohlednit i fakt, jak bylo trestní řízení vedeno co do délky, kvůli nečekaným zvratům, které způsobila „tvrdohlavost“ krajského soudu při nerespektování závazného právního názoru dovolacího soudu. Ústavní soud je totiž přesvědčen o nutnosti nezbytné individualizace rozhodnutí a nevhodnosti rozhodování podle předem daných tabulek a algoritmů výpočtu. Je zapotřebí, aby se soudy dostatečně vypořádaly se ztrátami stěžovatelky v důsledku nezákonného trestního řízení, též s přihlédnutím k faktu, že řízení mělo počátek právě ve výkonu profese stěžovatelky. 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3183/15 naleznete  zde.

 

Zdroj: Ústavní soud ČR