oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Soudní dvůr EU k rozmnoženinám počítačových programů

publikováno: 30.10.2016

Rozsudek ve věci C-166/15:m Původní nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu a s ní související licence k neomezenému užívání může dále tuto rozmnoženinu spolu s licencí prodat dalšímu nabyvateli. Naproti tomu v případě, že původní fyzický nosič původně dodané rozmnoženiny byl poškozen, zničen nebo ztracen, nemůže původní nabyvatel dodat dalšímu nabyvateli svoji záložní rozmnoženinu programu bez svolení nositele autorských práv.

Aleksandrs Ranks a Jurijs Vasiļevičs jsou v Lotyšsku stíháni pro trestné činy nezákonného prodeje předmětů chráněných autorským právem v organizované skupině a úmyslného neoprávněného užívání ochranné známky jiné osoby. V roce 2004 totiž údajně prodali na online tržišti záložní rozmnoženiny různých počítačových programů vyvinutých společností Microsoft a chráněných autorským právem (jako např. verze softwaru Microsoft Windows a kancelářského balíku Microsoft Office). Vzhledem k tomu, že počet prodaných exemplářů programů je odhadován na více než 3 000, výše majetkové škody vzniklé společnosti Microsoft v důsledku činností A. Rankse a J. Vasiļevičse je stanovena na 265 514 eur.

V tomto kontextu se Rīgas apgabaltiesas Krimināllietu tiesu kolēģija (trestní senát krajského soudu v Rize, Lotyšsko), kterému byla věc předložena, dotázal Soudního dvora, zda musí být unijní právo vykládáno v tom smyslu, že nabyvatel záložní rozmnoženiny počítačového programu zaznamenané na nepůvodním fyzickém nosiči může na základě pravidla vyčerpání práva na rozšiřování stanoveného v unijní směrnici1 dále prodat takovouto rozmnoženinu, pokud zaprvé původní fyzický nosič, na kterém je uvedený program zaznamenán a který byl dodán původnímu nabyvateli, byl poškozen, a zadruhé původní nabyvatel vymazal svůj exemplář této rozmnoženiny nebo jej přestal používat.

Soudní dvůr v rozsudku shledal, že z pravidla vyčerpání práva na rozšiřování vyplývá, že nositel autorského práva k počítačovému programu (v projednávané věci společnost Microsoft), který v Unii prodal rozmnoženinu tohoto programu na fyzickém nosiči (jako je např. CD-ROM nebo DVD-ROM) spolu s licencí k neomezenému užívání, již nemůže bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny původním nabyvatelem nebo následnými nabyvateli, nehledě na existenci smluvních ujednání zakazujících následný převod.

Položená otázka se však týká případu dalšího prodeje použité rozmnoženiny počítačového programu zaznamenané na nepůvodním fyzickém nosiči („záložní rozmnoženina“) osobou, která ji nabyla od původního nebo následného nabyvatele.

Soudní dvůr podotýká, že směrnice přiznává nositeli autorských práv k počítačovému programu výlučné právo činit sám a právo udělovat svolení jinému k stálému nebo dočasnému rozmnožování počítačového programu jako celku nebo jeho části, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, s výjimkami stanovenými ve směrnici. Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, která byla uvedena na trh nositelem práv nebo s jeho svolením, může tedy tuto použitou rozmnoženinu dále prodat, pokud se toto zcizení nedotýká výlučného práva na rozmnožování zaručeného nositeli práv a uvedený nositel udělil ke každému rozmnožení programu svolení nebo se na něj vztahují výjimky stanovené ve směrnici.

Soudní dvůr v této souvislosti připomněl, že směrnice stanoví, že oprávněnému uživateli počítačového programu nemůže být smluvně bráněno, aby z něho pořizoval záložní rozmnoženinu, pokud je nezbytná pro užívání programu. Veškerá smluvní ustanovení, která jsou v rozporu s tímto pravidlem, jsou od počátku neplatná.

Pořízení záložní rozmnoženiny počítačového programu tedy podléhá dvěma podmínkám. Tato rozmnoženina musí být zaprvé pořízena oprávněným uživatelem daného počítačového programu a zadruhé musí být pro užívání programu nezbytná.

Toto pravidlo, které zakotvuje výjimku z výlučného práva nositele autorských práv k počítačovému programu na rozmnožování, musí být podle Soudního dvora vykládáno striktně.

Z toho vyplývá, že záložní rozmnoženina počítačového programu může být pořízena a užívána pouze pro osobní potřeby osoby oprávněné užívat tento program, a tudíž tato osoba nemůže užívat tuto rozmnoženinu pro účely dalšího prodeje použitého programu jiné osobě, a to ani tehdy, když tato oprávněná osoba poškodila, zničila nebo ztratila původní fyzický nosič tohoto programu.

Soudní dvůr tedy určil, že směrnice musí být vykládána v tom smyslu, že původní nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu a s ním související licence k neomezenému užívání je sice oprávněn dále tuto rozmnoženinu spolu s licencí prodat dalšímu nabyvateli, avšak naproti tomu v případě, že původní fyzický nosič rozmnoženiny, jež mu byla původně dodána, byl poškozen, zničen nebo ztracen, nemůže tomuto dalšímu nabyvateli dodat svoji záložní rozmnoženinu programu bez svolení nositele práv.

 

Zdroj: Soudní dvůr EU