oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Simona Stočesová: Omyl v českém a zahraničním trestním právu

autor: JUDr. Pravoslav Polák
publikováno: 06.08.2013

Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2013, 144 stran, 136 Kč.

Předkládaná monografie se věnuje zásadnímu problému subjektivní stránky trestného činu, a to institutu omylu a jeho důsledkům. Živě si vybavuji ze své pedagogické minulosti, jaký strach měli studenti při postupové zkoušce či dokonce státnici právě z této otázky, jako odvolací soudce se pro změnu až příliš často setkávám s tím, že i soudcům soudů I. instance, specializovaným na trestní právo, není tato problematika vlastní a činí jim potíže ji správně aplikovat.

Z tohoto pohledu vítám, že tato kniha rozebírá zkoumaný institut ze všech hledisek pozitivní právní úpravy českého trestního práva hmotného a neopomíjí ani komparaci se zahraničními úpravami. Nehodlám na tomto místě a pro tyto účely rozlišovat mezi jednotlivými částmi předkládaného díla z hlediska jejich obsahového významu či důležitosti, neboť všechny v jejich komplexu považuji za přínosné jak pro nauku trestního práva hmotného, tak i pro aplikační praxi ( některé z uváděných argumentů jsem již v minulosti použil při konkrétním soudním přezkumu). Dovolím si však předpokládat, že některé pasáže, např. omyly o protiprávnosti a omluvitelném právním omylu z pohledu vytýkatelnosti jednání, mohou být inspirací pro další vědecký výklad, pro odstranění problémů při výkladu a aplikaci tohoto institutu a dokonce není vyloučeno, že i motivací pro dílčí legislativní změny. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. se totiž nestal nedotknutelným kodexem, jak bylo avizováno, o čemž svědčí již 11 dílčích novel.

Práce je systematicky členěná a přehledně podává komplexní výklad pojmu, znaků a právních důsledků zkoumaného institutu, korespondující s účinnou právní úpravou trestního zákoníku i zák. č. 218/2003 Sb. (zákona o soudnictví ve věcech mládeže), v platném znění, či zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob. Je přínosem nejen pro studenty oborů práva či veřejné správy, ale i pro advokáty, státní zástupce či soudce, jakož i pro laickou veřejnost, která se mnohdy – s ohledem na již naznačené rychlé legislativní změny – snaží jen obtížně o realizaci principu, že neznalost práva neomlouvá. Pokud totiž platí fikce, že účastníci právních vztahů mají mít alespoň povšechnou znalost práva – měli by mít znalost, a ta by měla korespondovat s jejich právním vědomím, aby se nedostávali do konfliktů, předpokládejme, že si své znalosti musejí prohlubovat, modifikovat, měnit podle toho, jak probíhá legislativní proces, jak se stěžejní zákony novelizují, alespoň v těch nejpodstatnějších principech či ustanoveních, nebo jak dochází dokonce k novým rekodifikacím, tedy vytvoření zcela nových souborných kodexů, které mnohdy negují dosud dlouhodobě platná právní pravidla, jimiž se občané řídili.[1]

Právě tím dochází k celkovému posilování právního vědomí, posilování účinnosti práva i v sociologickém pojetí. Jak uvádějí autoři Veverka, V., Boguszak, J., Čapek, J.ve svých Základech teorie práva a právní filozofie (CODEX Praha 1996, str. 24-5)„S otázkou podmíněnosti realizace práva stupněm znalosti práva tu souvisí problém stability práva“. Proto je podstatné, aby se i potenciální účastníci trestněprávních vztahů orientovali i v této oblasti, a to zvláště se zřetelem k tomu, že nový trestní zákoník rozšířil právní důsledky právního omylu, navíc s diferenciací na omyl omluvitelný či neomluvitelný. Monografie vysvětluje ostatně i důsledky putativního skutkového omylu, tudíž je vodítkem i pro ty, kteří se někdy ocitnou v nezáviděníhodné situaci, kdy nebudou moci vyčkávat na pomoc či zásah státních orgánů a budou – přinejmenším dle svého subjektivního názoru – v časové tísni odvracet bezprostředně hrozící či trvající nebezpečí nebo dokonce útok. Znalosti o přičitatelnosti by si měly rozšířit i statutární orgány právnických osob.

Každý čtenář subjektivně ocení jinou pasáž. Osobně si nejvíce považuji informací pocházejících z originárních německých a rakouských pramenů, protože nemám potřebnou jazykovou výbavu, ani časový prostor pro tak detailní studium. Předkládanou monografii jednoznačně pokládám za nanejvýš přínosnou a aktuální.

 

JUDr. Pravoslav Polák, předseda odvolacího senátu Krajského soudu v Plzni

  

Můžete objednat z d e



[1] Blíže a podrobněji  in Polák, P.: Neznalost zákona neomlouvá, Rodinné listy č. 4/12, str. 2-4.