oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

SD EU k souhlasu účastníka telefonních služeb se zveřejněním jeho údajů

publikováno: 04.04.2017

Souhlas účastníka telefonních služeb se zveřejněním svých údajů zahrnuje i jejich použití v jiném členském státě. Široce harmonizovaný a vymezený právní rámec umožňuje v celé Unii zajistit stejné dodržování požadavků v oblasti ochrany osobních údajů účastníků. K takovému stanovisku dospěl Evropský soudní dvůr, když se zabýval kauzou belgické společnosti European Directory Assistance (EDA), která nabízí informační služby o účastnických číslech a účastnické seznamy dostupné z belgického území.

Tato společnost požádala podniky, které přidělují telefonní čísla účastníkům v Nizozemsku (tedy Tele2, Ziggo a Vodafone Libertel), aby jí poskytly údaje o svých účastnících. Odvolávala se přitom na povinnost upravenou v nizozemských právních předpisech, jimiž byla provedena evropská směrnice o univerzální službě. Tyto podniky však měly za to, že nemají povinnost poskytnout předmětné údaje podniku usazenému v jiném členském státě, a proto požadované údaje předat odmítly. 

Nizozemský odvolací soud pro správní spory v hospodářské oblasti - College van Beroep voor het bedrijfsleven proto položil Soudnímu dvoru dvě otázky. 

-  Zda má určitý podnik povinnost poskytnout údaje o svých účastnících poskytovateli informačních služeb usazenému v jiném členském státě.

-  A zda je v případě kladné odpovědi třeba ponechat účastníkům na výběr, jestli poskytnou, či neposkytnou souhlas a v jakém státě. 

V této souvislosti se nizozemský soud tázal, jak je třeba vážit dodržování zásady zákazu diskriminace a ochranu soukromí. 

V rozsudku Soudní dvůr konstatoval, že Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací zahrnuje rovněž každou žádost podanou podnikem, jenž je usazený v jiném členském státě, než ve kterém jsou usazené podniky, které účastníkům telefonní čísla přidělují. Z příslušného článku směrnice tedy vyplývá, že se týká všech oprávněných žádostí o zpřístupnění pro účely poskytování informačních služeb o telefonních číslech dostupných veřejnosti a účastnických seznamů. 

Předáním údajů jinému podniku bez opětovného souhlasu uděleného tímto účastníkem tedy není ohrožena samotná podstata práva na ochranu osobních údajů,jak byla zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. Tato absence rozlišování je v souladu s cílem sledovaným směrnicí, kterým je zajistit přístup k veřejně dostupným službám v dobré kvalitě v celé Unii prostřednictvím účinné hospodářské soutěže a možnosti výběru. Neposkytnutí údajů o účastnících pouze z toho důvodu, že jsou usazeni v jiném členském státě, by bylo navíc neslučitelné se zásadou zákazu diskriminace. 

Pokud jde o otázku, zda je třeba ponechat účastníkům na výběr, jestli poskytnou, či neposkytnou souhlas v závislosti na tom, v jakém státě podnik žádající o informace své služby poskytuje, Soudní dvůr uvedl, že jestliže byl účastník informován podnikem, který mu přidělil telefonní číslo, o možnosti poskytnutí jeho osobních údajů třetímu podniku, za účelem jejich zveřejnění ve veřejně dostupném účastnickém seznamu, a tento účastník s tímto zveřejněním souhlasil, nemusí dotyčný účastník znovu souhlasit s poskytnutím dat jinému podniku. Ten však musí zaručit, že osobní údaje nebudou použity k jiným účelům, než k těm, pro které byly shromážděny před prvním zveřejněním. 

Kromě toho Soudní dvůr konstatoval, že podnik, který poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech v Unii, dokáže ve vymezeném právním rámci zajistit stejné dodržování požadavků v oblasti ochrany osobních údajů všech účastníků v Unii. Tudíž není důvod, aby podnik žádal účastníka o souhlas zvlášť podle toho, do jakého členského státu mohou být údaje předány. 

Zdroj: Soudní dvůr EU