oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Prohlášení NS k aktuálnímu dopadu jeho rozhodnutí v případu H-System

publikováno: 27.07.2018

Nejvyšší soud nezavírá oči před dopady rozhodnutí, kterým jeden z jeho senátů občanskoprávního a obchodního kolegia nařídil Stavebnímu bytovému družstvu Svatopluk, tvořenému částí klientů zkrachovalého H-Systemu, vyklidit nemovitosti ve středočeských Horoměřicích. Zejména citlivě vnímá přenesení problému na jednotlivé rodiny, členy družstva, jež se ocitají ve složité sociální situaci, kterou bude nutno odpovídajícím způsobem vyřešit.

Ostatně, jak je uvedeno už v samotném závěru odůvodnění rozsudku, Nejvyšší soud nepřehlíží, že tito lidé jsou sami oběťmi situace, která má svůj prvopočátek už na konci 90. let minulého století. I proto se Nejvyšší soud snaží od okamžiku, kdy bylo možné rozsudek zveřejnit, veřejnosti vysvětlit okolnosti, které takové rozhodnutí doprovázely, z čeho vycházelo. Právě proto, zcela výjimečně, uspořádal k prezentaci svého rozhodnutí tiskovou konferenci, kdy předseda senátu JUDr. Zdeněk Krčmář předstoupil před média a vysvětloval celou genezi této kauzy, která má ve skutečnosti více než tisícovku poškozených, jež by měli být spravedlivě odškodněni podle práva, rovným dílem. 

Soudy nemohou rozhodovat na základě společenské poptávky nebo poptávky ze strany politiků. Jejich úkolem je nezávislé hledání spravedlnosti. Příslušný senát civilního kolegia Nejvyššího soudu jistě rozhodoval s vědomím těchto skutečností, zvažoval i dopad na obyvatele domů určených k vystěhování a vyklizení, ale na druhé straně musel řešit v rámci konkurzního řízení i dopad na ostatní poškozené. Proti uvedenému rozhodnutí je přípustná ústavní stížnost i s případným návrhem na odklad vykonatelnosti. Je proto na účastnících sporu, zda tuto možnost využijí.

Pokud prezident republiky Miloš Zeman ústy svého mluvčího vyjadřuje vážné pochybnosti o kvalitě a lidskosti soudního systému a je připraven o tomto osobně diskutovat s předsedou Nejvyššího soudu, pak je předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal připraven navázat na předchozí diskuze s prezidentem republiky, které proběhly v nedávné době při setkání rovněž s předsedy Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší soud už s Kanceláří prezidenta republiky projednal konkrétní termín, schůzka se uskuteční v úterý 31. července 2018. Předseda Nejvyššího soudu však zdůrazňuje, že nemůže při takové schůzce s prezidentem probírat jednotlivé aspekty jakéhokoliv konkrétního případu. Bylo by v rozporu se zásadou nezávislosti soudů a soudců, kdyby do rozhodování ve věci H-Systemu zasahoval předseda soudu jakýmkoli způsobem jako orgán státní správy Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu předpokládá, že takto celou věc vnímá i pan prezident, a proto považuje pozvánku na Hrad jako výzvu k diskuzi nad současným stavem soudního systému v České republice.

Předseda Nejvyššího soudu je především orgánem státní správy soudů, přičemž kompetence předsedy Nejvyššího soudu jsou taxativně vymezeny v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích. Konkrétní způsoby, jakými předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu, jsou vymezeny v § 124 zákona o soudech a soudcích. Primárním úkolem státní správy soudů je přitom vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné. Správa soudů je od vlastní jurisdikce přísně oddělena, neboť výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do principu nezávislosti soudů (§ 118 odst. 2 zákona o soudech a soudcích a zejména čl. 81 a 82 Ústavy České republiky). Soudcovská nezávislost samozřejmě není absolutní, neboť soudce při svém rozhodování nemůže postupovat libovolně, nýbrž je vázán zákonem (§ 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích).

Závěrem Nejvyšší soud připomíná, že kauza H-System má prvopočátek už v 90. letech, pro které se vžilo označení „divoká devadesátá léta.“ Projekt H-Systém, založený a vedený Ing. Petrem Smetkou, nebyl tehdy zdaleka jediným projektem, který takto skončil. Tuto dobu provázely krachy řady podniků, bank, hovoří se v té souvislosti mj. také o divoké privatizaci. Právě z té doby pochází řada sporů, kterými se musí soudy zaobírat ještě dnes, mnohé z těchto kauz pak mají přesah i do trestně právní roviny.

Nejvyšší soud se domnívá, že by si politici měli sami uvědomit svoji spoluzodpovědnost za tehdejší styl podnikání v České republice, jehož dozvuky neustále soudy musí řešit a neměli by nyní populisticky na soudy útočit. Bohužel, v řadě případů jsou soudci postaveni do role, kdy ve složitých kauzách hledají obtížně spravedlnost a dokonce někdy jen z řady možných špatných řešení podle jejich názoru volí to nejméně zlé.

Zdroj: Nejvyšší soud ČR.