Prezident navrhuje zrušit celý služební zákon, případně 20 jeho pasáží

publikováno: 12.11.2014

Schvalovací proces služebního zákona podle prezidenta Miloše Zemana odporoval ústavním principům. Problém spatřuje také ve dvou desítkách různě rozsáhlých pasáží zákona, které upravují například postavení náměstků. Norma prý také dává vládě příliš širokou pravomoc při vydávání nařízení, jež služební zákon doplňují. Zeman v pátek podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení buď celého zákona, nebo alespoň jeho částí.

Návrh má šest stran textu, oproti jiným podáním, jež směřují proti právním předpisům, je tak relativně stručný. V úvodu se věnuje schvalovací proceduře. Sněmovna se původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil v podstatě zcela nový návrh zákona o státní službě. 

„Účelem pozměňovacího návrhu není původní návrh zásadně měnit ani zásadně rozšiřovat, jak se to jinak stalo v projednávaném případě,“ stojí v návrhu. Prezident ve zvolené proceduře spatřuje porušení základních principů legislativní činnosti a záměnu práva poslanců předkládat návrh zákona s právem předkládat pozměňovací návrh. V důsledku vláda nemohla předložit k návrhu zákona stanovisko, nebyl projednán ve Sněmovně v prvním čtení a postrádá důvodovou zprávu, argumentuje v návrhu prezident. 

Prezident kritizuje také ustanovení, podle kterého se služební zákon nevztahuje na náměstka člena vlády. Jiné ustanovení však - podle Zemana paradoxně - postavení náměstka i přesto řeší. „Jeho postavení upravuje tak, že ho staví mimo organizační uspořádání správního úřadu, neboli nepřiznává mu žádné rozhodovací kompetence, což, nehledě k výše uvedenému, vede navrhovatele k závěru, že toto ustanovení do zákona o státní službě nepatří,“ uvádí prezident.

Značnou část návrhu věnoval prezident kompetenci vlády vydávat nařízení související se služebním zákonem. Vláda smí takto například stanovit obory služby, avšak norma tento termín nijak blíže nevykládá. „Ustanovení nestanoví meze, v nichž se má nařízení vlády pohybovat, a nelze je zřejmě dovodit ani výkladem zákona,“ stojí v návrhu. 

Zeman se vyjádřil i k řadě dalších bodů. Brojí třeba proti paragrafu, který stanoví, že do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, jež bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku a řádně vykonávat službu. „Uvedené ustanovení tím, že je založeno na subjektivní, neprůkazné a ničím neomezené domněnce, je v rozporu se základními principy právního státu,“ zdůrazňuje návrh. 

V závěru prezident navrhuje soudcům, aby zákon o státní službě zrušili jako celek, pokud dospěje k závěru, že „způsob porušení základních principů legislativní činnosti při přijetí tohoto zákona a jeho důsledky jsou ve výrazném rozporu s principy právního státu“. Jako alternativu uvedl Zeman zrušení dvou desítek pasáží. 

Návrh dostala na starost soudkyně zpravodajka Milada Tomková. Délku rozhodování nelze předjímat, letos ale verdikt podle předsedy Pavla Rychetského padne jen stěží.

Zdroj: ČTK