oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Právnický salon diskutoval o tématu „Právo a rovnost“

publikováno: 07.11.2017

Stálá konference českého práva ve spolupráci s partnery uspořádala další ročník Právnického salonu, který se uskutečnil 2. listopadu 2017 opět v reprezentativních prostorách rezidence primátora v Městské knihovně v Praze. Právnický salon, tentokrát s velmi aktuálním a závažným tématem Právo a rovnost, je zařazen do projektu Pražský právnický podzim 2017, který zdaleka nekončí a pokračuje dalšími konferencemi a semináři až do posledního listopadu.

Generální záštitu nad projektem převzali JUDr. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu ČR, Mgr. Adriana Krnáčová, primátorka hlavního města Prahy, a prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor Univerzity Karlovy v Praze. Jedním z partnerů akce byla již tradičně i Česká advokátní komora.

Moderování večera se ujala advokátka a předsedkyně redakční rady Rodinných listů JUDr. Daniela Kovářová. Po úvodním slovu představila desítku diskutujících, kteří jsou předními představiteli akademické sféry, soudnictví, advokacie a dalších právnických profesí, ale jsou mezi nimi i politici, historici a další osobnosti veřejného života.

Rovnost jako souputník, nebo opositum svobody? Rovnost na počátku, nebo rovnost ve výsledku? Rovnost a kvóty. Garance rovnosti v ústavě a její zákonná omezení. Rovné zacházení. Rovnost v důstojnosti i právech. Fenomén rovnosti hraje v moderním demokratickém právním státu mimořádnou roli. V českém právním řádu prodělalo pojetí rovnosti zásadní převrat přijetím občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), který prohlašuje prvním principem soukromého práva princip autonomie vůle a uvádí, že „hledisko rovnosti osob nemůže být určující v první řadě, protože důraz na zásadu rovnosti jako určující pro občanské právo neodpovídá skutečnému stavu.“

Jako první se ujal slova zakladatel Stálé konference českého práva JUDr. Karel Havlíček (na snímku), který připomněl Senecův citát, že všechny srovnává smrt: tedy „nerovni se rodíme, rovni umíráme.“ Rovnost před Bohem zmíněnou tímto římským filosofem a politikem neohrozí proto ani velmi ožehavá témata dnešní doby, jakými jsou EET nebo GDPR.

Že není rovnost jako rovnost, ukázal i na konkrétním příkladu dvou současných reklamních sdělení – „Řekni rasismu NE“, která navazuje na kampaň UEFA a společnosti „Dove“. Zatímco první, ve které se střídají sportovci všech barev pleti, je vysoce ceněna za svůj boj proti rasismu, za druhou se společnost Dove musela omluvit. Prý reklama měla podle kritiků rasistický podtext. Přitom měla sdělit totéž, co ta sportovní, jen trochu jinak – nezáleží na tom, jaký dres nosíme nebo jakou barvu pleti máme…

Proděkan PF UK profesor JUDr. Michal Skřejpek, DrSc., ve svém příspěvku Právo a nerovnost připomněl, že existuje mnoho typů a pojetí rovnosti – rovnost lidí, ale i rovnost příležitostí, jednání… Důsledné prosazování rovnosti je dle jeho slov však iluzorní záležitostí a můžeme se jí pouze přiblížit, zvlášť když právo je ve své podstatě nerovné.

Ostatně ani v sále si nebyli všichni rovni, někde „dosáhl“ na mikrofon a ostatní neprivilegovaní byli pouze posluchači :-). Dalším, kdo slovo dostal, byl doc. JUDr. Pavel Mates, CSc., který položil do pléna otázku Rovnost za každou cenu? Odpověď hledal ve svém příspěvku i sám a varoval před tím, aby se rovnost se nestala přímo zaklínadlem, jak už se to v některých záležitostech stává, například jde-li o rovnost tedy spíš nerovnost počtu mužů a žen ve vrcholných orgánech společností, která se má „napravit“ povinným zavedením kvót. Připomněl v této souvislosti Aristotelův výrok, že rovnost požadují ti slabší…

Proděkan PFUK prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., uvedl různé pohledy na relaci práva a rovnosti, dotkl se například otázky rovnosti výše pokut a kaucí, zda by neměly zohledňovat majetkové poměry a finanční situaci sankcionovaných. Přednesl i několik výjimek z Ústavy, které se týkaly některých minulých prezidentů České republiky, takže podal důkaz o tom, že nerovnost panovala i u hlav států.

A když už jsme u prezidentů, posledním přednášejícím před přestávkou byl nejnovější prezidentský kandidát, bývalý premiér a jediný diskutující, který stojí mimo právnický svět, Ing. Mirek Topolánek (na snímku). Zabýval se šířením islámského náboženství, které jde proti rovnosti, svobodě, a naopak podporuje diskriminaci, zejména žen. Právo šaria je v podstatě založeno na nerovnosti, proto bychom neměli brát islamizaci světa na lehkou váhu a nečinně jí přihlížet.

Po přestávce se slova ujal prof. JUDr. Josef Bejček, CSc., z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Připomněl některé paradoxy rovnosti, například v pojišťovnictví, kdy rovnost mužů a žen zvítězila paradoxně nad statistikami a demografickými modely, které jednoznačně prokazují, že ženy se dožívají vyššího průměrného věku a měly by za životní pojištění platit nižší pojistné. V tomto případě tolik diskutovaná rovnost ženy významně poškodila. Někdy jsou si zkrátka ženy a muži rovni a jindy ne!

Moderátorka JUDr. Daniela Kovářová (na snímku) mezi příspěvky připomněla další nerovnost, které se slangově říká „kabátový tarif,“ a jde v podstatě o různé sazby advokátů pro klienty. Jinou sazbu dostane samoživitelka v sepraných šatech a jinou značkově vyfiknutý podnikatel.

Tuto disproporci by vyřešil jednoduše předseda Městského soudu v Praze JUDr. Libor Vávra (na snímku), který navrhl, že stejně jako advokáti, by mohli nosit taláry i klienti, čímž by problém kabátového tarifu definitivně zmizel. Ve svém vystoupení se pak zaměřil na rovnost v trestním právu a odtajnil hned první soudní nerovnost, tedy že soudci vždy sedí v soudní síni o stupínek výš než ostatní. Připomněl z minulosti další nerovnost, a to rozdílné posuzování krádeží. Pokud zloděj ukradl kamna v socialistickém vlastnictví, odnesl si až čtyřnásobně vyšší trest než ten, který je odcizil v domě souseda. Nerovnost podle něho panuje i dnes, trestná činnost sice klesá, ale stále větší počet odsouzených obývá tuzemská vězení.

O tom, že může nastat až zděšení, kam nás principy rovnosti mohou zavést, a nejen v právu, polemizoval i JUDr. Jan Tryzna, Ph.D., z PF UK Praha ve svém příspěvku Rovnost a autonomie vůle.

Místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala (na snímku) se zabýval rovností silných a rovností slabých. Hovořil o respektu k silnějšímu, ale naopak o sympatiích ke slabším a poraženým, takže nelze jednoznačně říct, kdo je v tomto vztahu znevýhodněný. Dle jeho úvah rovnost musí mít určité hranice, které by měl někdo „dirigovat“ jako v orchestru.

Posledním diskutujícím byl JUDr. Stanislav Křeček, zástupce Veřejné ochránkyně práv, který hovořil o tom, že je třeba rozlišovat nerovnosti, které jsou ještě přijatelné a ty, které kvůli svým právním nebo morálním důsledkům již přijatelné nejsou. Dotkl se také rovného práva na vzdělání, které však v překladu neznamená „inkluze pro všechny bez rozdílu“, protože z povahy věci taková rovnost pro začlenění všech handicapovaných možná opravdu není. Svoji přednášku uzavřel tím, že najít rovnováhu mezi přirozenou a snesitelnou rovností je právě úkolem moderního práva. 

Právnický salon pak definitivně zakončil soudce Ústavního soudu JUDr. David Uhlíř, který se dotkl rovnosti mužů a žen v rodičovském vztahu a připomněl v ten večer několikrát zmiňovaný případ, s nímž si český právní řád nevěděl rady, tedy s rodičovstvím dvou otců. Otevřel tuto problematiku z úhlu pohledu, který mnohé v sále ani nenapadl a řekl, že by to nemělo být nic výjimečného. Podobnou situaci totiž ročně zažije několik desítek dětí, jejichž jeden z rodičů se rozhodne podstoupit přeměnu pohlaví.  

Právní salon „přetřásl“ téma rovnosti a nerovnosti nejen v právu, ale i v životě ze všech stran a objevil v tomto tématu spoustu zajímavých paralel a souvislostí. Ale i otazníků, na které bude možná složité najít odpověď. 

PhDr. Dagmar Koutská

Foto: Martina Černá