oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Právní pomoc, která možná není slyšet, ale vidět je určitě! Rozhovor s pražským advokátem Danem Zwiebem

publikováno: 16.02.2018

Vydavatelský dům Economia vyhlásil již podruhé výsledky právnického ocenění Pro bono & CSR 2017. Vítězné projekty vybrala odborná porota v čele s ministrem spravedlnosti a předsedy nejvyšších soudů, dále pak složená z notářů, podnikových právníků, advokátů či státních zástupců.
Letošní ročník byl ve znamení originálních projektů, které pomáhají v právním poradenství a edukaci široké veřejnosti. Mezi čtyřmi oceněnými byl jediný samostatný advokát – JUDr. Dan Zwieb z Prahy, který chtěl na svém projektu poukázat i na to, že s povoláním právníka je dobře slučitelná také lektorská a dobrovolnická činnost. V tomto případě ji zasvětil právní pomoci neslyšícím ze společnosti Tichý svět, kde více než sedm let vede právní poradnu a řadu klientů také zastupuje – zdarma.
Ocenění pro pražského advokáta ministr spravedlnosti Robert Pelikán zdůvodnil „významem, který má odstraňování bariér v přístupu k právu a právní pomoci pro zdravotně postižené“.
Bulletin advokacie oceněnému advokátovi položil několik otázek.

Jak jste se k této aktivitě dostal?

Je to už déle než sedm let, byl jsem krátce po škole a už si ani přesně nevzpomínám, kdo mě tehdy kontaktoval. Ale velmi dobře si pamatuju, že když jsem se s aktivitami Tichého světa seznámil, řekl jsem si, že je to činnost, která mě moc zajímá, a že do toho půjdu. Možná je to i tím, že v širším příbuzenstvu mám člověka se stejným postižením, takže jsem si uměl představit, jak složité to v jakékoliv komunikaci neslyšící lidé mají. 

Jak se liší Vaše práce s neslyšícími klienty?

Jedním slovem velmi, neboť u neslyšících je základním problémem komunikace. Neslyšícím klientům bývá hodně nesnadné objasnit podstatu jejich právního problému. K tomu je třeba volit naprosto individuální přístup, co možná nejjednodušší vysvětlení a spolupracovat s tlumočníkem, který se na překlad právních věcí specializuje. 

A máte takového tlumočníka, nebo umíte sám znakový jazyk?

Mám dvě velmi šikovné tlumočnice, které kromě toho, že výborně znakují, rozumí i jazyku právníků. Přestože základy znakového jazyka také umím, netroufl bych si jít na schůzku s neslyšícím sám. To si mohu dovolit pouze s klienty, kteří ještě mají alespoň zbytky sluchu a umějí výborně odezírat, nebo si s nimi mohu psát. Určitě ne s klientem, který nikdy neslyšel, protože pro takového je čeština cizím jazykem. A v kombinaci se složitou právní terminologií je vzájemné porozumění zcela nemožné. 

Jaké služby neslyšícím klientům poskytujete?

Nejběžnější službou je právní poradenství. 

Co se stane v případech, na které už je Vaše právní poradna krátká a klient potřebuje advokáta?

Všem vysvětluji a předesílám, že poradna v žádném případě nemůže suplovat a ani nesupluje advokacii. Ale pokud je to potřeba a klient si to přeje, převezmu jeho případ i jako advokát.

Mají neslyšící klienti nějaké jiné právní problémy než ti slyšící?

Většinou mají úplně stejné, jen tím, že žijí v trochu jiném světě a mají nižší právní povědomí, jsou více zranitelní než lidé bez handicapu. Nejčastějšími případy jsou rodinné a majetkové problémy, takže rozvody, spory o děti, dědictví, nákupy a prodeje nemovitostí nebo dluhy. Když jsem hovořil o té zranitelnosti, není výjimkou, že na ně bez jakýchkoliv ohledů cílí i tzv. „šmejdi“. Zrovna nyní mám případ klienta, kterému nechali podepsat smlouvu na dva vysavače za 100 tisíc korun.

Můžete ještě přiblížit nějaké další případy, s nimiž se na Vás klienti obracejí?

Jsou to třeba nevýhodné dědické smlouvy, kdy rodina dá podepsat handicapovanému příbuznému dohodu, že se vzdal majetku. Nebo „výborní“ kamarádi nechají neslyšícímu podepsat spoludlužnictví. Jiná neslyšící klientka právě kvůli komplikovaným jednáním na úřadech pověřila svoji sestřenici, aby jí pomohla prodat nemovitost a zakoupit menší byt, kam by se s manželem na stáří přestěhovali. Teprve za několik let, až po smrti manžela, zjistila dle katastru, že majitelkou bytu není ona, ale právě „hodná“ sestřenice. Nebo v nedávné době jsem psal právní rozbor pro jednoho zaměstnavatele, který nechtěl přijmout neslyšícího zaměstnance s III. stupněm invalidního důchodu, protože se obával jakéhosi pracovněprávního problému. Rozklad jsem vypracoval a firma nakonec našeho klienta zaměstnala. 

Liší se právní problémy podle věku klientů, kteří za Vámi přicházejí?

Mezi neslyšícími klienty mám „věkový mix“, od 18 let po seniory. Těch, kteří jsou již důchodového věku, je ale výrazně méně. Je to zřejmě tím, že žijí v ústraní a částečně i sociální izolaci, takže příliš nevyhledávají aktivity, které skýtají nebezpečí, jež by následně potřebovalo právní pomoc. Ale díky tomu, že mladší lidé se častěji zapojují do pracovního procesu, snaží se žít aktivně a své potřeby mohou obsloužit prostřednictvím tabletů nebo online tlumočením přes Tichou linku, je i případná potřeba následné právní rady četnější. 

Kolik času věnujete poradně pro neslyšící klienty?

Je to různé, jak je potřeba, ale průměrně je to tak 30 až 40 hodin měsíčně, kdy obsloužím i více než desítku klientů. Lze říct, že poradna zabere zhruba čtvrt úvazku. Tichý svět má osm poboček po celé České republice se stovkami organizovaných klientů, takže stále je co řešit. 

Co by podle Vás pomohlo zlepšit situaci v právním vědomí neslyšících?

Snažíme se ji zlepšovat neustále, třeba přednáškami na téma finanční a právní gramotnosti. Ale mnohem důležitější je, a to opakujeme neustále, aby, když už nějaký problém nastane, přišli klienti včas. Vždycky připomínám heslo – Nerozumíš něčemu? Jdi za právníkem! Prevence je základ veškerého mého snažení, ale bohužel někdy i sebelepší prevence selhává. 

Mají Vaše případy většinou dobrý konec?

Naštěstí většina příběhů opravdu končí pro neslyšící dobře, pokud se to tedy dá říct třeba o rozvodech… Ale nakonec se většinou podaří zajistit dohodu o péči o děti nebo vyřešit dluhy. A znovu se vracím k tomu – vždycky je třeba začít problém řešit včas, ideálně hned, jak nastane. Nemyslet si, že dluh se ztratí tím, že zmuchlám a zahodím složenku. Chápu, že vyznat se v právních otázkách je náročné i pro inteligentního slyšícího člověka, natož pro člověka s handicapem. Proto neslyšícím pomáhám. Ten hmatatelný výsledek za to rozhodně stojí a já se té trochy psychické zátěže rychle zbavím – jdu si zacvičit nebo relaxuji s rodinou.

 

PhDr. DAGMAR KOUTSKÁ

Foto: Economia + archiv JUDr. Dana Zwieba