oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Poznámky k tiché společnosti

autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc.
publikováno: 25.02.2015

Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání společnosti na podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku.

Důvodová zpráva k občanskému zákoníku navrhla za ustanovení o společnosti civilního práva ustanovení o tiché společnosti. Tím se sledovalo to, že dojde (vyjma zvláštní případ pracovní smlouvy), k úplnému zařazení všech smluvních typů do kodexu. Důvodová zpráva uvedla: „Vzhledem k tomu, že tichým společníkem může být jakákoli osoba, která uzavírá smlouvu s podnikatelem, není nutkavý důvod vyčleňovat tento smluvní typ mimo občanský zákoník, neboť jde o obdobnou situaci jako v případech smluv o pojištění bankovních smluv apod.“ 

Návrh úpravy vychází přitom zásadně z právní úpravy dosavadní.

Označení Tichá společnost je přitom odůvodněno pojmenováním v jiných evropských jazycích. Tichou společnost upravují ustanovení § 2747 až 2755 občanského zákoníku. Občanskoprávní úprava je zásadně dispozitivní. Ustanovení § 1 odst. 2 totiž určuje: Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Toho je možno vhodně využít a koncipovat konkrétní smluvní vztah odchylně od zákona tak, aby naplnila vůli obou smluvních stran. Upravit lze pak i otázky zákonem neřešené. Ujednání v konkrétní smlouvě budou mít přednost před dispozitivním řešením zákonným. Aby šlo o smlouvu podle citované právní úpravy, musí odpovídat základnímu ustanovení. Uzavřením smlouvy o tiché společnosti nevznikne obchodní společnost, ani se tím tichý společník nestane podnikatelem, neprovádí se zápis do obchodního rejstříku; vznikne smluvní vztah mezi stranami smlouvy.

Podle základního ustanovení musí smlouva obsahovat podstatné náležitosti tohoto smluvního typu (§ 2747):

Tichá společnost může být ujednána i k účasti tichého společníka jen na provozu některého ze závodů podnikatele.

Vzhledem k široké smluvní volnosti bude pak zřejmě možné vymezit, že se tichý společník bude podílet jen na podnikání některé části (některých částí) závodu, pokud u této části (částí) budou pro tuto část sledovány její příslušné ekonomické výsledky.

U akciové společnosti schvaluje smlouvu o tichém společenství, její změny a zrušení valná hromada. Z textu zákona vyplývá, že není specifikováno, kdo může být tichým společníkem, zatímco druhého účastníka označuje zákon za podnikatele. V praxi vznikaly otázky, kdo může být tichým společníkem. Tichým společníkem může být dle mého soudu jakákoli osoba. Současně se kladly otázky, zda může být jakýkoli subjekt i v pozici podnikatele. Tuto otázku řešil již K. Eliáš[1] a podle mého názoru správně uvedl, že v situaci, kdy subjekt v pozici podnikatele (z hlediska této smlouvy) nebude podnikatelem, nelze uzavřít smlouvu o tichém společenství, ale případně jen smlouvu nepojmenovanou.

Další otázkou je, zda jeden podnikatel může mít více tichých společníků na základě jednotlivých smluv. Přestože to zřejmě oslabí „tichost“ společníka, zákon takové situace podle mě nezakazuje. Nic ani nebrání tomu, aby se někdo stal tichým společníkem na podnikání většího počtu podnikatelů, a to na základě samostatných smluv.

Smlouva nemá předepsanou písemnou formu. Uzavření v písemné formě lze však jen doporučit. Mohlo by totiž dojít ke sporům mezi podnikatelem a tichým společníkem o obsah smluvního ujednání a zachycení smlouvy v písemné formě může pak usnadnit dokazování některých skutečností.

Předmětem vkladu může být určitá peněžní částka, určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota využitelná při podnikání. Sporné je, zda vkladem tichého společníka mohou být osobní výkony. V dřívější době spíše převládal názor, že osobní výkony (práce) nemohou být vkladem tichého společníka, i když to zákon výslovně nezakazuje. Jeví se však, že to bude umožněno. Tichý společník předá podnikateli předmět vkladu bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti, nebo mu s ním možní nakládat. Nestanoví-li se smlouvou jinak, stává se podnikatel převzetím věci, s výjimkou nemovitých věcí, jejím vlastníkem.

Je-li předmětem vkladu nemovitá věc, je podnikatel oprávněn k jejímu užívání a požívání. Je-li předmětem vkladu něco jiného, má se za to, že podnikatel nabyl k předmětu vznikem tiché společnosti vlastnické právo.

Bude-li vkladem nemovitost a dojde-li ke ztrátě při podnikání, nemůže tedy ztratit tichý společník vlastnictví nemovitosti. Rozsah jeho vkladu však bude při stejném rozsahu užívání a požívání zkrácen.

Jelikož může být předmětem vkladu i právo k předmětům průmyslového vlastnictví (např. k ochranné známce), nemuselo by vždy dojít jen k převodu tohoto práva, ale domnívám se, že by mohlo být i sjednáno, že po dobu trvání smluvního vztahu by byl podnikatel oprávněn k výkonu práva. Bylo by však třeba uzavřít i licenční smlouvu.

Tichý společník se podnikání přímo neúčastní, a nemůže tedy jednat a rozhodovat v konkrétních obchodních případech. Protože se ovšem jedná o jeho případný profit či ztrátu, je třeba mu umožnit nahlížet do obchodní dokumentace a znát účetní záznamy podnikatele. Zákon proto stanoví, že je tichý společník oprávněn nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní, a je oprávněn požadovat stejnopis účetní závěrky. K ujednání, které toto právo omezuje nebo vylučuje, se nepřihlíží, osvědčí-li tichý společník rozumný důvod domnívat se, že obchodní doklady nejsou vedeny správně nebo poctivě. Podnikatel pak vydá tichému společníkovi stejnopis účetní závěrky bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení a případnému schválení, je-li vyžadováno; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Pro určení podílu tichého společníka na výsledku podnikání je rozhodná účetní závěrka. Podíl na zisku vyplatí podnikatel do třiceti dnů po vyhotovení účetní závěrky a jejím případném schválení, je-li to vyžadováno.

K případnému ujednání o tom, že se tichý společník nepodílí na zisku nebo ztrátě se nepřihlíží. Tichý společník se podílí na zisku nebo ztrátě podnikatele v ujednané výši, jinak ve výši určené vzhledem k výši jeho vkladu a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem. U zisku se jedná o čistý zisk, od kterého se odečte příděl do fondu, který podnikatel vytváří a se kterým nesmí libovolně nakládat.

Vklad tichého společníka se nezvyšuje o jeho podíl na zisku, který nevybere. Zákon dále stanoví, že se o podíl na ztrátě zkracuje vklad tichého společníka. Tichý společník přitom není povinen při podílu na ztrátě z podnikání svůj vklad doplňovat a na ztrátě se účastní jen do výše svého vkladu. Na ztrátě se přitom tichý společník podílí stejně jako na zisku. Při eventuálním podílu na zisku a případné ztrátě v následujícím období nelze požadovat vrácení zisku. Pokud by docházelo jen ke ztrátám, není sice podle obchodního zákoníku společník povinen vklad nijak doplňovat, jestliže by však byl celý jeho vklad vyčerpán, zaniká účast tichého společníka. Smluvně je však zřejmě možno dohodnout možnost, aby tichý společník při ztrátě svůj vklad doplnil.

U tiché společnosti vznikají práva a povinnosti z podnikání vůči třetím osobám pouze podnikateli. Zavázán je jen podnikatel.

Tichý společník však ve stanovených případech za závazky podnikatele ručí, a to ve dvou případech:

V ostatních případech tichý společník za závazky podnikatele neručí; za tyto závazky odpovídá podnikatel. Smyslem tichého společenství je právě jeho „skrytost“; vůči třetím osobám by se nemělo nijak projevovat. Pokud k projevení dojde určeným způsobem, má to zákonem stanovené důsledky. Smlouva může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou. Nebyla-li tichá společnost ujednána na určitou dobu, lze ji vypovědět nejpozději šest měsíců před koncem účetního období.

Tichá společnost se též zrušuje:

Po zániku tiché společnosti vydá podnikatel bez zbytečného odkladu vklad upravený o podíl na výsledku svého podnikání podle stavu ke dni zániku tiché společnosti.

Účast tichého společníka podle obchodního zákoníku zaniká (§ 679 odst. 1):

Vzhledem k poměrně široké dispozitivnosti a stručnosti právní úpravy jsou otevřeny nejrůznější možnosti smluvních ujednání „ušitých na míru“ pro daný případ. Vzhledem k tomu, že tichými společníky bývají často i osoby bez zkušeností v oblasti podnikatelské i smluvní (kteří se odhodlávají, jak praxe ukazuje, ke konzultaci až v případě reálné hrozby ztráty svého vkladu), lze říci, že konstatování o právní pomoci, která je vhodná obecně při přípravě a vzniku smlouvy, zde platí ve zvýšené míře.

V souvislosti s tichým společenstvím je občas někdy s ironií uváděno a používáno jako kritika existence tohoto smluvního typu, že jeho základní funkcí je legalizace „legálně“ nabytých prostředků. Tento názor nesdílím. Tato funkce může být naplňována pomocí jiných prostředků. Podstata takových otázek má své příčiny vzniku jinde, jde o problematiku širší, netýkající se jen tichého společenství. Tiché společenství, a v tom je jeho smysl, umožňuje soustředit u podnikatelů jistý rozsah volných prostředků (jenž by jinak nebyly k podnikání přímo určeny), a tím přispívá k zapojení do podnikatelské činnosti subjektů, které se z nejrůznějších důvodů nechtějí podílet na podnikání jiným (otevřeným) způsobem. Jde o způsob financování podnikatelské činnosti.

Autor je rozhodcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR a působí na AKADEMII STING vysoká škola, Brno.

 



[1] Eliáš, K. a kol.: Kurs obchodního práva, Obchodní závazky, Cenné papíry, C. H. Beck Praha 1996, str. 357.