oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Peněžité tresty

publikováno: 25.11.2016

Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud společně usilují o změnu praxe tak, aby soudy v České republice v mnohem větší míře udělovaly peněžité tresty jako alternativu nebo doplňující sankci k trestu odnětí svobody. Obě instituce mimo jiné uspořádají v průběhu roku 2017 odborné semináře pro soudce, státní zástupce i policisty.

Podle statistik peněžité tresty tvoří jen zhruba 4 % všech trestů ukládaných českými soudy (údaje za roky 2014 a 2015). Většina z nich je přitom udělena ve spojitosti s trestnou činností v dopravě. Peněžité tresty jsou přitom účinným majetkovým postihem například pachatelů majetkové a hospodářské trestné činnosti. V této oblasti kriminality jsou ale ukládány zatím spíše vzácně. Praxe jednotlivých soudů napříč Českou republikou se navíc liší kraj od kraje, okres od okresu. Nejvíce peněžitých trestů udělují okresní soudy v působnosti Krajského soudu v Brně (plnou třetinu všech peněžitých trestů udělených soudy v ČR).

Situace v České republice je tak neporovnatelná se západní Evropou, kde soudy využívají tento typ postihu takřka v celém spektru své rozhodovací činnosti na trestním úseku. Například v Německu tvoří peněžité tresty 84 % všech udělovaných trestů (údaj za rok 2014), v regionu s centrem v Brémách je to dokonce až 88%. V Rakousku je peněžitých trestů dlouhodobě zhruba třetina. V Nizozemsku zákon o peněžitých trestech z roku 1983 stanovuje, že peněžitý trest má být upřednostněn před trestem odnětí svobody, a to u všech trestných činů, dokonce i v případě, kdy lze uložit doživotní trest odnětí svobody.

Nejvyšší soud problematiku udělování alternativních trestů, a tedy i peněžitých, dlouhodobě sleduje. Velice podrobně zmapoval a zveřejnil praxi ukládání alternativních trestů napříč českou justicí za roky 2010 a 2011. V srpnu letošního roku oslovil opět všechny soudy v republice, aby mu zasílaly své nedávné rozsudky, kde udělily peněžité tresty, za účelem nových analýz. Z těch by mohla vzejít obecná doporučení pro trestní soudce. Konkrétně nyní Nejvyšší soud zpracovává 212 rozsudků, které mu zaslalo 39 soudů. Dalších 23 soudů se k problematice vyjádřilo a poslalo připomínky nebo vlastní podněty.

Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana můžou citelné peněžité sankce pomoci zejména v boji se závažnou ekonomickou kriminalitou. „Peněžitý trest považuji za jeden z velice efektivních nástrojů trestní politiky, neboť přiměřená finanční sankce je skutečným postihem pro každého, kdo zná cenu peněz, a proto je nutné, aby soudci, státní zástupci a policie spojili své síly a institut peněžitého trestu začali častěji využívat,“ hodnotí Pavel Zeman.

Na připravovaných společných seminářích budou Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud předávat nashromážděné poznatky dále soudcům, státním zástupcům a také policistům z celé ČR, aby bylo naplňováno ustanovení § 39 odst. 7 trestního zákoníku:

„Získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry; jestliže to nevylučují jeho majetkové nebo osobní poměry, uloží mu s přihlédnutím k výši takového majetkového prospěchu některý z trestů, který ho postihne na majetku (§ 66 až 72), a to jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu.“

   

 
§

 

"Získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry; jestliže to nevylučují jeho majetkové nebo osobní poměry, uloží mu s přihlédnutím k výši takového majetkového prospěchu některý z trestů, který ho postihne na majetku (§ 66 až 72), a to jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu."

 

Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším státním zastupitelstvím budou usilovat o to, aby v každé takové vhodné věci byl peněžitý trest uložen.Přitom je nutné, aby už v přípravném řízení trestním byly zjišťovány majetkové poměry obviněného jako předpoklad pro udělení peněžitého trestu podle § 39 odst. 7 trestního zákoníku, zejména aby ve vhodných případech bylo postupováno podle trestního řádu a zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení,“ zdůrazňuje předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. nutnost odpovídajícího postupu už od počátku celého trestního řízení.

Zdroj: Nejvyšší soud