Paušální náhrada hotových výdajů pro nezastoupeného účastníka řízení – II.
autor: JUDr. Jiří Grygar, Ph.D. publikováno: 03.11.2014
Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení procesně úspěšnému účastníku přizná stejnou paušální náhradu nákladů hotových výdajů, i pokud účastník řízení nebyl zastoupen advokátem, a to v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem byla přiznána náhrada podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu.
Bulletin advokacie online zveřejnil 23. 9. 2014 můj příspěvek, a na jehož obsah odkazuji - ZDE, zabývající se návrhem novely občanského soudního řádu, která byla schválena vládou (sněmovní tisk č. 337) a která si klade za cíl zavést paušální náhradu hotových výdajů pro procesně úspěšného účastníka civilního řízení bez ohledu na to, zda je či není právně zastoupen advokátem.
S odstupem několika málo dnů pak Ústavní soud vydal dne 14. 10. 2014 plenární nález sp. zn. Pl. ÚS 39/13, jímž při vědomí existence výše zmiňovaného návrhu novely (viz bod 29 nálezu) do dané problematiky zasáhl sám, přímo a razantněji, než navrhuje již zmiňovaný návrh novely. K nálezu Ústavního soudu připojili tři soudci svá odlišná stanoviska (Jan Filip, Vladimír Kůrka a Radovan Suchánek).
Ústavní soud uvedl, že zákonodárcem zamýšlená legislativní změna by působila toliko prospektivně, tedy na spory vzniklé v budoucnu, a že proto rozhodl o přijetí interpretativního výroku, který umožní do případného přijetí nové zákonné či podzákonné úpravy vykládat nyní účinné znění občanského soudního řádu a advokátního tarifu způsobem, který dle závěrů Ústavního soudu nebude porušovat právo účastníků na rovné postavení před soudem. Ústavní soud uvedl, že se domnívá, že textové znění této nyní účinné úpravy poskytuje dostatečný prostor pro takovou ústavně konformní interpretaci (viz bod 44 nálezu).
Ústavní soud konstatoval, že: „Za ústavně konformní je podle Ústavního soudu nutno pokládat takový postup civilních soudů, při němž v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem přiznaly paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, přiznávají, pokud je to nutné pro naplnění rovnosti účastníků řízení, tuto paušální náhradu coby náhradu hotových výdajů podle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu, i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není. Zásadu rovnosti účastníků řízení ve smyslu článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod lze totiž v posuzovaném případě naplnit přiznáním paušální náhrady coby náhrady hotových výdajů podle jejich demonstrativního výčtu v § 137 odst. 1 občanského soudního řádu i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není, a to v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem byla přiznána taková náhrada podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu.“ (bod 45 nálezu).
Výše uvedené nevyžaduje bližšího komentáře. Soudy by tedy zřejmě měly procesně úspěšnému účastníku, který v řízení nebyl zastoupen advokátem, přiznat v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení kromě jiných jeho nákladů též náhradu hotových výdajů ve formě a výši režijních paušálů, které by mu jinak za jím v řízení učiněné procesní úkony příslušely, pokud by byl právně zastoupen. To vše za vědomí toho, že soud o náhradě nákladů řízení rozhoduje podle § 151 odst. 1 o. s. ř. i bez návrhu (ex officio).
Jsou-li mantinely pro přiznávání paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka nastaveny v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu takto, pak je otázkou, nakolik je potřebná a zejména nakolik je s uvedenými závěry Ústavního soudu konformní budoucí právní úprava (navržená ve sněmovním tisku č. 337), která úroveň náhrady nezastoupeného účastníka vůči úrovni náhrady zastoupeného účastníka rozhodně nesrovnává do stejné výše. Ústavní soud sice návrh novely zmínil a uvedl, že je s jejím obsahem seznámen, poukázal na to, že je ale třeba provést korekci již nyní a poté nastavil režim náhrad odlišně než návrh novely a nijak se touto disonancí blíže nezabýval. Bude tedy nová úprava v případě svého přijetí ústavně konformní či nikoli?
Domnívám se, že od nastavení provedeného nálezem Ústavního soudu již nebude možné ustoupit, neboť jakékoli jiné řešení by v jeho intencích zakládalo nerovnost mezi zastoupeným a nezastoupeným účastníkem. To pak zřejmě nutně povede k diskuzi o výši režijního paušálu.
Otázkou, kterou Ústavní soud ponechal nezodpovězenou, pokud již přistoupil k praxi interpretativních rozhodnutí, je souvislost a případné důsledky s judikaturou Ústavního soudu k výši náhrady nákladů řízení v tzv. formulářových žalobách v bagatelních věcech. V řadě takových skutečně drobných sporů totiž může i pouhým přiznáním režijních paušálů coby náhrady nákladů řízení nezastoupenému účastníku dojít k překročení výše žalované jistiny.
Rozhodnutím Ústavního soudu nepochybně dochází ke zlepšení postavení, resp. k určitému zjednodušení dokazování hotových výdajů, u právně nezastoupených účastníků. Pokud ale jde o to, zda tím též dojde ke zlepšení postavení spotřebitelů vůči tzv. velkým žalobcům v bagatelních věcech, bude možné relevantně vyhodnotit až s větším časovým odstupem.
Autor je soudcem Okresního soudu Praha-východ.