oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Paušální náhrada hotových výdajů pro nezastoupeného účastníka řízení?

autor: JUDr. Jiří Grygar, Ph.D.
publikováno: 23.09.2014

Vláda ČR schválila dne 22. 9. 2014 návrh novely o. s. ř., jímž hodlá zavést paušální náhradu hotových výdajů pro toho účastníka, jenž má nárok na náhradu nákladů řízení a současně není právně zastoupen advokátem.


Jako důvod novely je uváděno, že oproti účastníkovi nezastoupenému advokátem (příp. notářem nebo patentovým zástupcem) není náhrada těchto nákladů přiznána, pokud jejich vznik nedoloží (totéž je uváděno ohledně náhrady ušlého výdělku) a že taková úprava klade na účastníky řízení nezastoupené advokátem vyšší nároky. Návrh novely si proto klade za cíl „do jisté míry srovnat postavení účastníka řízení nezastoupeného s účastníkem zastoupeným“. 

Důvodová zpráva uvádí, že: „účastník, který není zastoupen profesionálem, má v souvislosti s řízením určité náklady, které zpravidla nevyčísluje, neboť by s tím měl více starostí, než odpovídá náhradě, která mu bude poskytnuta, zatímco v případě profesionála jsou hotové výdaje paušalizovány. Z tohoto důvodu se v praxi náhrada hotových výdajů pravidelně přiznává, jen je-li zástupcem profesionál, u něhož je částka paušalizována, když účastník své náklady nevyčíslil. Tím jsou účastníci motivováni k tomu, aby využívali služeb profesionálů, čímž se paradoxně zhoršuje i postavení neúspěšného účastníka. Není důvod, proč by se na účastníka, kterého profesionál nezastupuje, měly klást vyšší požadavky, mají-li mu být výdaje nahrazeny. Paušalizace je řešení praktické, které dokáže usnadnit život soudcům i účastníkům a jejich zástupcům. Při vhodném nastavení paušálu lze navrženou právní úpravu považovat za spravedlivou, když za současné situace mnohdy neúspěšný účastník úspěšnému účastníku nenahrazuje hotové výdaje vůbec. Tato částka by měla pokrýt náklady zpravidla skutečně vynakládané. Pokud vzniknou v souvislosti s řízením účastníku vyšší, nemusí možnosti paušální náhrady využít a může namísto toho své skutečné náklady vyčíslit. 

Znění návrhu 

Návrh hodlá v o. s. ř. stanovit:

Zastupoval-li účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.“ (jako nový § 149 odst. 3 o. s. ř.)

Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.“ (jako nový § 151 odst. 3 o. s. ř.)

Vyhláškou pak hodlá stanovit, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši nepřesahující 50 000 Kč bez příslušenství, činí paušální výše náhrady hotových výdajů účastníka 300 Kč a v ostatních případech 900 Kč; při výkonu rozhodnutí nebo exekuci činí paušální výše náhrady nákladů 450 Kč (1/2 z 900). 

Obecně 

Proti cíli, který sleduje navrhovaná úprava, tj. srovnat postavení právně nezastoupeného účastníka řízení s účastníkem zastoupeným, nelze mít obecně námitek.

I pokud pomineme skutečnost, že je důvodovou zprávou poněkud nepřiléhavě uváděno, že cílem je srovnat postavení jen „do jisté míry“, tak lze diskutovat o tom, zda došlo k zvolení správného legislativního řešení, a to jak co se týká systematického zařazení navrhované úpravy, tak jejího obsahu i rozsahu.

Evidentně jde o snahu zákonodárce, aby účastníku, jemuž podle výsledku řízení bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 a násl. o. s. ř.), byly v rámci náhrady nákladů nahrazeny jeho hotové výdaje v paušální výši bez nutnosti jejich prokazování, pokud si tak tento účastník zvolil; v opačném případě je musí soudu doložit.           

Systematické zařazení 

Systematicky proto taková úpravy spadá do toho ustanovení o. s. ř., které upravuje, jaké náklady účastníka zákon považuje za náklady soudního řízení, tj. patří do § 137 o. s. ř. Stejně tak je navržená úprava svým systematickým zařazením v rozporu s ustanovením § 142a o. s. ř., které stanoví, že bez zaslání předžalobní výzvy nejméně 7 dnů před podáním žaloby, nemá účastník právo na náhradu nákladů řízení. Nově navrhovaná paušální náhrada hotových výdajů je přitom jen jednou ze složek celkové náhrady nákladů řízení.                       

Chybějící navázání na oprávněný subjekt 

Znění návrhu novely § 151 o. s. ř. se dle svého znění jasně neváže k oprávněnému subjektu, tj. účastníku, kterému bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (typicky podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proto, že byl ve sporu procesně úspěšný), ale jakémukoli účastníku obecně, což je nesprávně. Nezbylo by než takový vztah dovozovat výkladem. Návrh se tváří, jako by paušální náhrada hotových výdajů měla v rámci náhrady nákladů řízení samostatné postavení, což není pravda, jak bylo uvedeno výše.

Lze to demonstrovat na příkladu: Účastník byl ve věci úspěšný nikoli zcela ale jen z části a bylo mu podle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 80%. Jeho náklady přitom budou tvořeny např. soudním poplatkem 2000 Kč a paušální náhradou 1000 Kč, tj. celkem 3000 Kč. Účastník má tedy vůči protistraně vzhledem k míře svého úspěchu ve věci nárok nikoli na 3000 Kč ale jen na 2400 Kč.

To znamená, že účastník nedostane celou paušální náhradu, jak to nesprávně stanoví návrh novely § 151 o. s. ř. Nebo snad má být prolomena zásada poměrného přiznávání náhrady nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř.? To asi stěží. 

Diskriminační přístup k zastoupeným a nezastoupeným účastníkům? 

Hotové výdaje jsou součástí nákladů (pozor - nikoli náhrady nákladů!) každého účastníka. Tedy bez ohledu na to, zda je nebo není právně zastoupen. Zastoupenému účastníku vznikají hotové výdaje jak jemu samotnému, tak i jeho zástupci, nezávisle na sobě. Pokud tedy chce návrh srovnat postavení zastoupených a nezastoupených účastníků, tak tuto skutečnost zcela pominul a nesprávně ji co do důvodů navázal na paušální náhrady advokátů. Taková úprava povede k tomu, že pokud vznikne právo na náhradu nákladů řízení nezastoupenému účastníku, pak jako její součást obdrží též paušální náhradu svých hotových výdajů, zatímco pokud by šlo o účastníka zastoupeného advokátem, kterému rovněž vznikly hotové výdaje (tj. účastníku, nikoli zástupci), musel by je prokazovat.

Je tedy možné polemizovat, nakolik je takové přístup k účastníkům skutečně rovný. Smyslem by přece mělo být, aby každý účastník, jemuž vzniklo právo na náhradu nákladů řízení (bez ohledu na to zda je nebo není zastoupen) mohl jako její součást ve vztahu k náhradě svých hotových výdajů uplatnit paušál namísto jejich dokazování. 

Rozsah náhrady 

Podstata paušální náhrady hotových výdajů je v návrhu dovozována od institutu tzv. režijních paušálů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Režijní paušál je sice paušální náhradou, ale za úkon nikoli za řízení. Vzájemný vztah mezi paušální náhradou hotových výdajů (která se má vázat k celému řízení) pro nezastoupeného účastníka a paušální náhradou hotových výdajů (za jednotlivé úkony právní služby) pro zastoupeného účastníka tedy není. Disproporce je pak zřejmá i z navrhované výše – 300 Kč za řízení x 300 Kč za každý úkon. Tvrzení důvodové zprávy je proto diskutabilní.

Rovněž je třeba si uvědomit, že režijní paušál advokáta představuje pouze náhradu výdajů zástupce účastníka (a nikoli účastníka) na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné a nikoli náhradu jiných hotových výdajů než těchto taxativně vyjmenovaných. Návrh novely přitom ve vztahu k účastníku chce přiznávat paušál za hotové výdaje jakéhokoli druhu. Návrh chce rovněž paušálem přitom pokrýt i náhradu ušlého výdělku, tj. náhradu nesrovnatelnou s obsahem náhrad, k nimž se váží režijní paušály.

Lze mít rovněž pochybnosti, o schopnosti paušálu dle návrhu vyhlášky skutečně být způsobilý krýt i ušlý výdělek, vzhledem k době, kterou účastník stráví u soudu a jaká je výše průměrné mzdy. 

Rozsah výjimek z paušální náhrady           

Návrh vcelku logicky vyjímá z paušálu náhradu za zaplacení soudního poplatku. Bohužel však pomíjí, že v řízení zcela běžně vznikají další hotové výdaje zejména za zálohu na provedení důkazu nebo za složení jistoty za návrh na nařízení předběžného opatření. Doklady o jejich zaplacení jsou součástí spisu a účastník je tedy následně nemusí dokládat. Proto by stejně jako soudní poplatek měly být vyňaty. Důvodem pro takový závěr je i to, že jde o částky převyšující navrženou výši paušálu. Pokud by k vynětí nedošlo, pak ve všech věcech, kde byla složena záloha na důkaz nebo jistota na předběžné opatření, by nebylo možné paušál za hotové výdaje přiznat. O účelnosti úpravy s takto úzkým polem použití lze mít pochybnosti. 

Běžně též účastníkům vznikají hotové výdaje za to, že si podle § 127a o. s. ř. nechali na vlastní náklady zpracovat znalecký posudek, který pak v řízení předložili k důkazu. Výdaj tohoto druhu však svou povahou spíše spadá do toho typu výdajů, jejichž výše by měla být předmětem dokazování. 

Závěr alternativní řešení 

Domnívám se, že k dosažení zákonodárcem sledovaného cíle (po kladném zodpovězení předběžné otázky zda je vůbec dána reálná potřeba takové úpravy – viz výše uvedené skutečnosti) by postačovalo doplnit v § 137 o. s. ř. nový odst. 4, např. ve znění: „Náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku účastníka (s výjimkou hotových výdajů na soudní poplatek, zálohy na provedení důkazu a jistoty), jenž v době do vyhlášení rozhodnutí, kterým mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, o to požádal, se stanoví ve výši určené zvláštním právním předpisem.

 

Autor je soudcem Okresního soudu Praha-východ.