oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Otcovská poporodní péče

autor: Mgr. et Mgr. Ing. et Ing. Richard Blatný, FINS. IOM.
publikováno: 14.09.2018

1.Vznik otcovské dovolené

Jedním z legislativních opatření, které potvrzuje snahu zákonodárných orgánů k prohloubení péče o děti, prohloubení vztahu otce s dětmi, prohloubení vztahu otce s matkou formou aktivní pomoci otce v prvních dnech života dítěte, a současně k dodržování práv a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů, je zavedení otcovské dovolené. „Zavedení otcovské vytvoří prostor pro participaci mužů na péči o malé děti a o domácnost, ale také umožní otcům rozvíjet své rodičovské kompetence při zachování jistoty zaměstnání a výdělku,“ píše se konkrétně v důvodové zprávě[1] k novele zákona o nemocenském pojištění, která novou dávku upravuje. To bylo provedeno zákonem č. 148/2017 Sb., který novelizoval zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. Pro předlohu hlasovalo 58 senátorů ze 77 přítomných (75,3 %), 1 byl proti a 18 se zdrželo hlasování. Zákon nabyl účinnosti 1. února 2018, využitelný je pro zaměstnance (muže zapsané jako otcové dítěte bez ohledu na to, zda jsou s matkou manželé, poprvé pro děti narozené 21. až 22. prosince 2017) poprvé čerpat dle české právní úpravy placené volno k péči o dítě, laicky nazývané poporodní dovolenou či otcovskou dovolenou. Přijetí zákona nebylo v legislativním procesu jednoduché, neboť řada připomínkových míst k návrhu (včetně některých advokátů) namítala, že tento druh dovolené k péči o dítě není nutný. Uváděla, že otec dítěte může čerpat obvyklou dovolenou podle zákoníku práce (dále zák. práce). Přitom se ovšem zapomínalo na hlavní účel řádné dovolené, která ještě do nedávna se nazývala „dovolená na zotavenou.“ Je určena zejména na odpočinek po práci. Snahy bývalého ministra práce a soc. věcí Nečase z roku 2010 byly tehdy odmítnuty z důvodů fiskálních. 

1.1.    Nárok na dávku otcovské poporodní péče (OPP)

Zaměstnanec, který pečuje o dítě, jehož je otcem nebo zaměstnancem pečující o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku, má nárok na dávku OPP. Dávka je přiznána zaměstnancům a OSVČ, kteří splnili dostatečně dlouhou účast na nemocenském pojištění.  V tomto případě to budou rovné tři měsíce bez přerušení před nástupem na otcovskou. Případný zájemce o dávku musí také dále splňovat jedno z těchto pravidel: Nárok má i zahraniční zaměstnanec, jestliže je účasten nemocenského pojištění aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Dovolenou musí zaměstnanec nastoupit nejdéle do 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. V tomtéž případě péče o dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou i v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče. V tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě. Na volno má ale právo i v případě, kdy je matka s dítětem ještě stále v nemocnici. Výjimku by pak tvořila snad jen pouze situace, kdy by dítě bylo hospitalizováno po dobu celého šestinedělí.

S otcovskou nemohou počítat pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce. I když zákon nabyl účinnost 1. 2. 2018, nárok na otcovskou dovolenou vznikne i tehdy, pokud se dítě narodí v období šest týdnů před dnem nabytí účinnosti zákona (před 1. únorem 2018), tedy v období od 21. prosince 2017 (viz přechodné ustanovení zákona.). "O právní úpravu této dávky poporodní péče se doplňují i další zákony, např. zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,  zákoník práce č. 262/2006 Sb.

Délka dovolené: podpůrčí doba (délka dovolené) u otcovské činí 1 týden (sedm kalendářních dnů) a začíná nástupem na otcovskou.

Nástup: Nevýhodou je, že dovolenou nebude možné nijak přerušit ani rozdělit. Tatínkům pak bude každý den vypláceno 70 % z denního vyměřovacího základu mzdy. Vyměřovací základ je pak počítán stejným způsobem jako u mateřské, čili sečtením hrubých výdělků za poslední rok a jejich následným vydělením počtem dnů.

Nástup nastává dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte (dnem narození dítěte + 41 následujících dní) nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
Příklad: Jestliže se dítě narodí 3. ledna má jeho otec (pojištěnec) právo určit si nástup na týden otcovské v době 6 týdnů od narození, tedy do 14. února

Jestliže je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do takového zařízení. Obdobně se postupuje v případě, pokud rodiče o dítě přestali pečovat a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů.

2.  Výše dávky otcovské poporodní péče

Po dobu čerpání otcovské poporodní péče bude tatínkům náležet dávka. Jde o dávku vyplácenou z nemocenského pojištění, která se stejně jako nemocenská či peněžitá pomoc v mateřství vypočítá z denního vyměřovacího základu. Tím je součet hrubých příjmů za poslední rok vydělený počtem dní v roce. Průměrný denní výdělek se ale ještě sníží podle redukčních hranic, které v roce 2017 vypadají takto:

Z takto vypočteného denního vyměřovacího základu se následně započítá 70 procent, dobrovolní hasiči a další záchranáři pobírají 100 % (§ 29, odst. 2). Rozumí se tím úhrn příjmů, které jsou rozhodující pro odvody na pojistné na sociální zabezpečení a nemocenské pojištění. Zpravidla jde o mzdy, platy a další mzdové náležitosti, které jsou předmětem daně z příjmů. Hrubá mzda je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem denní výše dávky
1225 Kč (tj. mzdy od 91 078 Kč brutto). Nárok na výplatu otcovské se uplatňuje na předepsaném tiskopise a má přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného. Peněžitá dávka otcovské poporodní péče bude nahrazovat ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 30 tisíc korun hrubého měsíčně (30 dní) – viz tabulka č. 1, kalkulace mzdy/platu s 1 dítětem.

Tabulka č. 1 – zdroj MPSV, upraveno autorem

Mzda/plat brutto

Mzda/plat netto

Mzda/plat netto za 7 dní

Dávka OPP za 7 dní

Rozdíl

15 000

13 672

 

3 190

2 422

-768

20 000

17 117

3 994

3 227

-767

25 000

20 562

4 798

4 032

-766

30 000

24 007

5 602

4 837

-765

40 000

30 897

7 209

5 831

-1 378

50 000

37 787

8 817

6 580

-2 237

60 000

44 677

10 425

7 070

-3 355

70 000

51 567

12 032

7 553

-4 479

80 000

58 457

13 640

8 036

-5 604

90 000

65 347

15 248

8 519

-6 729

100 000

72 237

16 855

8 575

-8 280

U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávky. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Denní vyměřovací základ se stanovuje stejným způsobem jako u peněžité pomoci v mateřství. Za troje měsíční pojistné živnostníci dostanou sedm denních dávek, přičemž výše měsíčního pojistného a denní dávky je prakticky totožná. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.

Rodičovská dovolená muže se bude nadále uplatňovat. Poněkud nad vlastní rámec tohoto článku lze uvést, že rodičovská dovolená se poskytuje po skončení mateřské dovolené (tzv. placené) až do tří let věku dítěte (§ 196 ZP). Tato rodičovská dovolená se ženě poskytne v rozsahu, o jaký požádá, ve většině případů v závislosti na době čerpání rodičovského příspěvku. Znamená to, že žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne a jakou zvolí výměru rodičovského příspěvku. Rodičovskou dovolenou může čerpat i muž a může ji nastoupit ihned po narození dítěte a čerpat ji až do tří let věku dítěte. Jeho pracovněprávní nároky v souvislosti s rodičovskou dovolenou se posuzují obdobně, jako nároky ženy. Podle toho, zda je muž uplatňuje po rodičovské dovolené, která svým rozsahem odpovídá délce mateřské dovolené (tedy zpravidla 28 týdnů) nebo po skončení rodičovské dovolené (tedy po 3 letech věku dítěte). Je možné, aby muž pečoval o dítě již od jeho narození a měl rodičovskou dovolenou. Po dobu, kdy rodičovská dovolená odpovídá svou délkou mateřské dovolené (zpravidla 28 týdnů) může zaměstnanec dostat peněžitou pomoc v mateřství jen v některých případech.

Otec dítěte na mateřské dovolené: Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., obsahuje významnou výhodu pro muže. Mohou dostávat peněžitou pomoc v mateřství, i když žena – matka dítěte nebude mít pracovní neschopnost. Podmínkou je však, že je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila a s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohodu lze uzavřít na dobu nejdříve od začátku sedmého týdne po porodu dítěte. Matka dítěte nemusí přitom splňovat podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, muž, který tuto dohodu uzavírá, však musí tyto podmínky splňovat. Rodičovská dovolená je maximálně tři roky. Jestliže žena (případně muž) chce využít významné výhody a pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte, musí se se zaměstnavatelem po uplynutí tří let věku dítěte dohodnout. Buď dostane neplacené pracovní volno a zůstane doma pečovat o dítě nebo ji zaměstnavatel zaměstná s tím, že žena dodrží výše uvedenou podmínku spočívající v celodenní řádné péči o dítě. Zaměstnání může přijmout nejen u svého zaměstnavatele, ale může nastoupit zaměstnání i jinde.
Zaměstnání po rodičovské dovolené: Právo na rodičovské volno je individuálním a nepřenosným právem každého z rodičů, které umožňuje, aby o dítě pečovala buď matka, nebo otec, nebo oba současně. Stejné právo mají i osoby, které dítě převzaly do své péče. Zaměstnavatel je proto povinen poskytnout matce dítěte v rozsahu, o jaký požádá, rodičovskou dovolenou po skončení mateřské dovolené. Nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou ve stanoveném rozsahu má též fyzická osoba, která převzala dítě do své trvalé péče. Hmotné zabezpečení po dobu mateřské a rodičovské dovolené (včetně vyloučení souběhu poskytování peněžité pomoci a rodičovského příspěvku) upravují předpisy o nemocenském pojištění a státní sociální podpoře. Rodičovskou dovolenou poskytne zaměstnavatel ženě nebo muži na jejich žádost, a to v rozsahu, o jaký požádají. Tato dovolená nemůže být delší, než kdy dítě dosáhne věku 3 let (§ 197 zák. práce). Znamená to, že např. žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do 3 let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne. Pokud zaměstnankyně neuvede dobu, po kterou chce být na rodičovské dovolené, ačkoliv to byla její zákonná povinnost, je třeba vycházet z toho, že žádá o její poskytnutí až do dosažení tří let věku dítěte.
Po návratu ženy z mateřské dovolené (zpravidla 28týdenní) nebo muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (opět zpravidla 28týdenní), je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě. Pokud se budou vracet zpět na pracoviště po skončení rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen je zařadit na práci odpovídající pracovní smlouvě. Příklad: Žena má v pracovní smlouvě uveden druh práce „účetní“ a pracuje jako mzdová účetní. Bude-li se vracet do zaměstnání po mateřské dovolené má nárok na původní práci a pracoviště, tedy jako „mzdová účetní“. Bude-li se vracet po skončení rodičovské dovolené, je povinností zaměstnavatele poskytnout ji práci odpovídající pracovní smlouvě, tedy práci „účetní“ a nikoliv práci původní, mzdovou účetní. Může tedy vykonávat práci účetní jakéhokoliv druhu (zaměření), např. skladová účetní, účetní v autoprovozu apod., tedy kdykoliv jinde, třeba i mimo provoz, kde před odchodem na rodičovskou dovolenou nepracovala. Práce by však musela odpovídat pracovní smlouvě. Kdyby měla v pracovní smlouvě uveden druh práce „mzdová účetní“, byl by zaměstnavatel povinen i po skončení rodičovské dovolené jí zajistit práci „mzdové účetní“.
Předčasný návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené: Jestliže se bude vracet předčasně do práce žena nebo muž z rodičovské dovolené – tedy až do tří let věku dítěte – je zaměstnavatel rovněž povinen jim tento návrat umožnit. Protože má v tomto případě pouze povinnost zařadit je na práci odpovídající jejich pracovní smlouvě, neznamená tento návrat pro zaměstnavatele zpravidla nic jiného, než že bude muset zvážit, zda a na jaké pracovní místo a práci předisponuje tuto zaměstnankyni nebo zaměstnance v rámci jejich pracovní smlouvy.
Zákaz výpovědi: Podle § 53 ZP nemůže zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď mimo jiné i v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec  čerpají rodičovskou dovolenou. Zákaz výpovědi se neuplatní v případech, kdy výpověď z pracovního poměru dává zaměstnanec nebo, když se končí pracovní poměr dohodou. V těchto případech ZP nebrání zaměstnavateli skončit pracovní poměr. Zaměstnanec může však podat výpověď kdykoliv, tedy i v ochranné době. Ochranná doba rovněž nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou. Pracovní poměr skončí, i kdyby byl zaměstnanec v této době v pracovní neschopnosti. Podmínkou pro zákaz výpovědi je, že žena nebo muž čerpají rodičovskou dovolenou, tedy do 3 let věku dítěte. Ochrana se nevztahuje na případy, kdy např. žena se vrátí do zaměstnání po dvouleté rodičovské dovolené a spoléhají na to, že dítěti ještě nejsou 3 roky a že proto mají právní ochranu před výpovědí. Ochranná doba, to je zákaz výpovědi z pracovního poměru pro zaměstnavatele, trvá po dobu, kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec fakticky čerpají rodičovskou dovolenou.

Porušení pracovních povinností – bez nároku na ochranu: Zákaz výpovědi se nevztahuje, a zaměstnavatel tedy může skončit pracovní poměr výpovědí se zaměstnancem, který by jinak podléhal ochraně (měl by např. rodičovskou dovolenou), kdyby pro výpověď existoval důvod, pro který může okamžitě zrušit pracovní poměr (§ 55 zák. práce). Výjimka platí (uplatní se zákaz výpovědi) u zaměstnankyně na mateřské dovolené nebo u zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Většinou se jedná o mateřskou dovolenou v délce 28 týdnů, případně 37 týdnů, nejdéle však 22 týdnů ode dne porodu. Byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou). Jedná se o „specifické“ prodloužení výpovědní doby.

Příklad: Zaměstnanci byla dána výpověď z pracovního poměru z důvodu právoplatného rozsudku pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu v délce 13 měsíců podle § 52
písm. g) ZP dne 15. dubna 2012. Muž byl v této době na rodičovské dovolené, která mu skončila 31. května 2012. Tímto dnem skončil i jeho pracovní poměr uplynutím prodloužené výpovědní doby. Pracovní poměr by za obvyklých okolností skončil uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, tedy 30. června 2012.

Zákaz výpovědi se rovněž podle § 54 písm.c) ZP nevztahuje na jiné porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, pokud nejde o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Výpověď po skončení rodičovské: Jiná situace nastává tehdy, jestliže se žena po skončení rodičovské dovolené (tříleté) nevrací zpět do zaměstnání. Zaměstnavatelé se domnívají, že s ní mohou skončit pracovní poměr pro porušení pracovních povinností (pracovní kázně). Toto porušení musí však být zaviněné. To znamená, že zaměstnavatel musí prokázat, že žena nemohla bez svého zavinění do práce nastoupit (např. dítě bylo nemocné nebo sama onemocněla, byla z vážných důvodů mimo bydliště a nebylo jí možno doručit písemnost atd.). Jinak by zaměstnavatel s výpovědí neuspěl. Nemůže se jen odvolávat na to, že "žena se vůbec neozvala, nemáme s ní spojení, nemůžeme ji kontaktovat, skončila jí rodičovská a nepracuje atd." 

Ovšem i samotná žena by před uplynutím rodičovské dovolené měla o sobě dát zaměstnavateli vědět. Výhodná je vždy vzájemná dohoda. 

2.1       Délka otcovské poporodní péče a výše dávky ve vybraných zemích

Peněžitou pomoc v mateřství anebo rodičovský příspěvek lze v dnešní době již delší dobu čerpat přes otce. Podmínkou ale samozřejmě je, že se v tomto ohledu vystřídal s matkou. Otec navíc nesmí během podpůrčí doby pracovat v zaměstnání, kde mu poporodní péče byla uznána. Všeobecně také neplatí pravidlo, že co dítě, to dávka, nýbrž co porod, to dávka. Dávku tedy otec dostane vždy pouze za jeden porod, a to i kdyby šlo o narození trojčat či více dětí. Důležité je také zmínit, že pokud by byl náhodou hospitalizován otec, čerpání dávky se nepřerušuje. Přerušeno navíc není ani v případě úmrtí dítěte během podpůrčí doby.

Otcovská poporodní péče v EU a ve světě: Podle posledních (z 15. 6. 2018) informací od České správy sociálního zabezpečení je otcovská poporodní péče uzákoněna ve všech zemích Evropské unie, ze zemí OECD není na Kypru a ve Švýcarské federaci, v celém světě je to kolem poloviny zemí z cca 229 celkem. První zemí, která zavedla otcovskou dovolenou, se stalo v roce 1974 Švédsko. Její délka kolísá od 1 dne (Itálie) do 28 týdnů (196 dnů) ve Francii, výše dávky kolísá od 20,2 % náhradní mzdy (Francie) po 100 % (Estonsko, Polsko, Španělsko a další) - viz. tabulka č. 2. Absolutně nejdelší je v Jižní Koreji (53 týdny) a v Japonsku (52 týdny).  

Tabulka č. 2: zdroj mpsv, upraveno autorem

Země

Otcovská poporodní péče

Rodič. dov. a dom. péče

Celková soc. dovolená

 

délka

% p. m.

100% p. m.

délka

% p. m.

100% p. m.

délka

% p. m.

100% p. m.

Austrálie

14

42,3

11,2

0

0

0

14

42,3

11,2

Belgie

14

73,4

10,5

121

20,2

24,5

135

25,7

35

Bulharsko

14,7

78,4

11,9

0

0

0

14,7

78,4

11,9

Dánsko

14

53,6

7,7

0

0

0

14

53,6

7,7

Estonsko

14

100

14

0

0

0

14

100

14

Finsko

21

62,9

13,2

42

62,9

26,6

63

62,9

39,9

Francie

14

92,8

11,2

182

14,5

26,6

196

20,1

39,2

Holandsko

2,8

100

2,8

0

0

0

2,8

100

2,8

Island

0

0

0

91

59,7

54,6

91

59,7

54,6

Irsko

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Itálie

2,8

100

2,8

0

0

0

2,8

100

2,8

Japonsko

0

0

0

364

58,4

212,8

364

58,4

212,8

Kanada

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Korea

4,2

100

4,2

364

32

116,2

368,2

32,8

120,4

Litva

28

100

28

0

0

0

28

100

28

Lotyšsko

9,8

80

7,7

0

0

0

9,8

80

7,7

Lucembur.

2,8

100

2,8

182

38,4

70

184,8

39,3

72,8

Norsko

0

0

0

70

97,9

68,6

70

97,9

68,6

N. Zéland

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Polsko

14

100

14

0

0

0

14

100

14

Portugal.

35

100

35

121

43,6

52,5

156

56,3

87,5

Rumunsko

7

100

7

30

85

25,9

37

X

X

Slovinsko

20,3

90

18,2

0

0

0

20,3

90

18,2

Španělsko

14,7

100

14,7

0

0

0

14,7

100

14,7

Švédsko

9,8

61,2

6,3

90,3

77,6

70

100,1

76

76,3

Turecko

7

100

7

0

0

0

7

100

7

U.K.

14

20,2

2,8

0

0

0

14

20,2

2,8

Nejdelší otcovskou poporodní péči má v Evropské unii Portugalsko, Finsko, Slovinsko, Španělsko a Bulharsko, těsně za nimi je Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie a Polsko. V Portugalsku, Estonsku, Polsku a Španělsku je po celou tuto dobu novopečeným tatínkům vyplácena stejně vysoká mzda, jakou by získali při běžném chození do práce, čili rovných 100 procent denního vyměřovacího základu.

Nejdelší otcovskou poporodní péči na světě mají v Portugalsku (35 dnů), otcovskou rodičovskou dovolenou mají nejdelší, plných 52 týdnů, v Jižní Koreji (32 % průměrné čisté individuální mzdy/platu) a v Japonsku (58,4 %). Výrazně dlouhá je tato dovolená i ve Francii a Lucembursku (26 týdnů, tj. 182 dny), v Belgii a Portugalsku (17,3 týdne, tj. 121,1 dne).

Doplňující dotaz na MPSV, zda je v průběhu otcovské poporodní dovolené možný souběh rodičovské dovolené matky a v jaké výši jsou její dávky po jednotlivých zemích, byl již nad informační zdroje této instituce (Mgr. Lenka Pokorná, ved. odd. nemocenského a úrazového pojištění, JUDr. František Vlasák, odborný referent) a další pátrání bylo doporučeno na Výzkumném ústavu práce.     

3.     Závěr

Do uvedené novely zákona o nemocenském pojištění měli otcové možnost čerpat pouze placenou řádnou dovolenou (po souhlasu zaměstnavatele) nebo neplacené volno k poskytnutí doprovodu rodinnému příslušníkovi do nemocničního zařízení (viz zákon č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných osobních překážek v práci). Další legislativní úpravou vznikl otcům nárok na čerpání rodičovské dovolené, na kterou ho zaměstnavatel musí do tří let dítěte pustit kdykoli a vůbec při tom nezáleží, jestli je zároveň na mateřské nebo rodičovské dovolené i matka. Další úpravu přineslo vládní nařízení č. 135/2015 Sb. upravující pracovně-právní vztah ve služebním poměru. Otcovská dovolená (zákon č. 148/2017 Sb.) je jedním z prorodinných opatření, které nachystala současná vláda. Ve hře je také zvýšení rodičovského příspěvku na 250 tisíc korun (z původních 220 tisíc korun) a jeho rychlejší čerpání nebo vyšší daňové slevy na dítě. Nová dávka otcovské dovolené je tak vlastně prostředek, jak z jednoho týdne neplaceného volna udělat týden volna s určitou podporou. Otcovskou lze čerpat i po dobu, kdy je dítě s matkou v péči zdravotnického zařízení. Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí otcovská, vznikne nárok na další otcovskou z téhož pojištění, nevyplácí se další otcovská po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí otcovskou. Podpůrčí doba u této další otcovské se však stanoví ode dne nástupu na otcovskou. Otcovská se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za jeden kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.

Nárok na dávky otcovské poporodní péče nevzniká vedle mužů ve výkonu trestu dále důchodcům (po zániku nemocenského pojištění), u studentů (studium se nepovažuje za dobu pojištění), nezaměstnaných mužů a nízko výdělečným mužům (dohody o provedení práce s příjmem do 10 tis. Kč/měsíc včetně).  

Dle demografických analýz se v ČR rodí kolem 100 tisíc dětí ročně (tj. 8333 měsíčně), dle makroekonomických analýz zavedení otcovské přijde státní rozpočet zhruba na 630-800 milionů korun, stát by přišel o 72 – 93 milionů Kč na daních. Tato částka ovšem vychází z předpokladu, že otcovskou využije pouze 70 procent otců. Čtyřicet milionů korun pak bude stát zavedení nové dávky Českou správou sociálního zabezpečení – zde se o otcovskou žádá.

Reálné ukazatele za první měsíce účinnosti tohoto opatření jsou pozitivní: z přibližně dvou milionů mužů v produktivním (fertilním) věku, tedy z průměrného počtu 8333 mužů, kteří se každý měsíc stanou tatínky, podalo 2130 z nich do konce února 2018 žádost o dávku otcovské poporodní péče, bylo vyplaceno 480 z nich v celkové výši 2,3 mil. Kč (průměr 4792 Kč, zákonné maximum 8 575 Kč), za měsíc březen to bylo již 5287 žádostí (63,45 % z průměrného počtu 8333).    

4.   Zdroje a prameny

www.mvcr.cz/sbírka zákonů

www.cssz

www.mpsv.cz

www.oecd.cz

www.ekonomika.idnes.cz

www.zpravy.idnes.cz

www.lidovky.cz 

Autor je externím doktorandem katedry práva Právnické fakulty UK v Praze. 



[1] Parlament ČR, PS, 7. volební období, tisk 81/1, zákon vyhlášen dne 22.5.2017 ve Sb. zákonů v částce č. 52 pod č. 148/2017 Sb.