oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Obchodní firma

autor: doc. JUDr. Tomáš Dvořák, PhD.
publikováno: 21.07.2016

Obchodní firmou je název, pod nímž je společnost zapsána v obchodním rejstříku (§ 429 odst. 1 obč. z.). Pro právní úpravu obchodní firmy se v rozsahu, v jakém § 423 a násl. obč. z. neurčují jinak, použijí předpisy o názvu právnické osoby podle § 132 a násl. obč. z. Co se pojmu obchodní firma týče, nejde o subjekt práv a povinností,[1] nýbrž o pouhé označení konkrétního subjektu; jde o jeden ze základních identifikačních znaků společnosti, což zohledňují i procesní předpisy.

Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. musí návrh na zahájení řízení obsahovat mj. i obchodní firmu společnosti. Pokud byl účastník řízení označen tak, jak je v obchodním rejstříku zapsán, nemůže být rozpor mezi stavem skutečným a stavem v obchodním rejstříku zapsaným důvodem k zastavení řízení.[2] Nelze přitom v občanském soudním řízení, soudním řízení správním, správním řízení nebo trestním řízení ukládat povinnosti nebo rozhodovat o právech obchodní firmy.[3] O právech může být rozhodováno a povinnosti mohou být ukládány pouze subjektu práv a povinností, tzn. společnosti, nikdy však obchodní firmě. Proto pokud dojde k uložení povinností obchodní firmě, jde o paakt.[4]

Obchodní firmu je třeba používat tak, jak je zapsána v obchodním rejstříku, nikoliv ji psát foneticky dle výslovnosti v určitém jazyce.[5]

Naproti tomu marginální přestupky, které nemají význam stran spolehlivé identifikace konkrétního subjektu, lze i zde tolerovat.[6]

Otázku, jak posuzovat platnost právního jednání, jestliže podnikatel použil svoji obchodní firmu nepřesně, v rozporu s tím, jak je zapsána v obchodním rejstříku, již vyřešil Nejvyšší soud ČR, který rozhodl, že pokud je z právního jednání zřejmé, o jaký subjekt jde, nemá to za následek ani neplatnost, ani nicotnost právního jednání.[7]

Z nepřesného nebo nesprávného uvedení obchodní firmy nelze dovozovat, že by právně jednal ve skutečnosti někdo jiný (jiný subjekt). Jestliže lze výkladem dovodit, kdo právně jednal, pak je třeba takto postupovat; jestliže však nelze ani pomocí výkladu dovodit, kdo je jednajícím subjektem, jehož obchodní firma byla uvedena nesprávně nebo nesrozumitelně, jde o vadu projevu vůle, která má za následek nicotnost právního jednání (civ. R 55/2002); to neplatí, byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn (§ 553 obč. z.).

V praxi se nejednou různé obchodní firmy užívají ve formě zkratek nebo různých neoficiálních (často zkomolených) „obchodních firem“. Tato praxe je dosti sporná, ba i nebezpečná, pokud jde o jejich užití v právním styku, protože snadno může vést k nicotnosti právního jednání pro jeho neurčitost nebo nesrozumitelnost (§ 553 odst. 1 obč. z.) nebo k neplatnosti právního jednání pro omyl (§ 583 obč. z.). Jsou-li tyto zkratky nebo „neoficiální obchodní firmy“ užívány pro jiné účely, typicky reklamní, pak tomu nic nebrání; to neplatí, pokud by takovým užitím byly porušeny předpisy o nekalé soutěži (§ 2976 a násl. obč. z.).

Porušení povinnosti právně jednat pod obchodní firmou nemá za následek ani nicotnost, ani neplatnost právního jednání.

Porušení povinnosti používat při podnikání (nikoliv ovšem ve veškerém právním styku) obchodní firmu je přestupkem, za což může být v přestupkovém řízení udělena odpovědné fyzické osobě pokuta až do výše 50 000 Kč nebo zákaz činnosti až na jeden rok [§ 6 a § 24 odst. 1 písm. c) bod 3 a odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů].

Principy tvorby obchodní firmy

Ze skutečnosti, že obchodní firma je jedním ze základních identifikačních údajů každé společnosti, plynou následující principy tvorby obchodní firmy.

Předně společnost musí mít obchodní firmu od svého vzniku do zániku, po celou dobu své existence. Zakladatelé společnosti jsou povinni její obchodní firmu určit; to plyne jak z nutnosti ji uvést jako obligatorní náležitost stanov, tak i z povahy věci.

Obchodní firma každé společnosti musí mít určitou distinktivitu, tedy musí být tvořena jedním nebo více slovy, která musí být volena takovým způsobem, aby umožnila společnost konkretizovat; zcela obecná slova bez jakékoliv individualizační funkce tu nejsou přijatelná. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná; musí být odlišná od obchodních firem nebo názvů právnických osob již existujících i od obchodních firem nebo názvů právnických osob již zaniklých, ledaže jde o univerzálního právního nástupce zaniklé právnické osoby, což ovšem z obchodní firmy musí být zřejmé.

Obchodní firma by měla též být vždy přiměřená; přespříliš nabubřelé nebo nesmyslné obchodní firmy nejsou ani žádoucí, ani určité a srozumitelné.

K rozlišení obchodní firmy nepostačí rozdílný dodatek označující jinou právní formu subjektu. Z hlediska zaměnitelnosti obchodní firmy je totiž relevantním kritériem celkový dojem, kterým působí na průměrného čtenáře, nikoliv na odborníka.[8]

Princip pravdivosti obchodní firmy znamená, že obchodní firma nesmí znít např. První strojírenská, a. s., jestliže ve skutečnosti jde o reklamní agenturu.[9] Obchodní firma by měla též být přiměřená, tzn. jestliže jde o společnost o 2 zaměstnancích, je v rozporu s tímto principem označení První mezinárodní, a. s. [10]

Obchodní firmu může a musí mít společnost bezvýjimečně vždy. Každá společnost má vždy pouze jednu obchodní firmu. Je nepřípustné, aby jedna společnost měla zapsánu více než jednu obchodní firmu. Nepřípustná pluralita obchodních firem by vznikla i tehdy, pokud by společnost měla zapsánu obchodní firmu v plném znění a vedle toho též formou zkratky, např. První česká reklamní, a. s., a vedle toho PČR, a. s. To samo o sobě neznamená, že by společnost nemohla pro účely reklamní, propagační aj. používat i jiných označení, typicky ochranných známek, autorskoprávních označení apod. To může. Pokud však společnost právně jedná jako podnikatel, musí vždy jednat pod svojí zapsanou obchodní firmou, a to pod hrozbou neplatnosti právních jednání učiněných pod jinou než zapsanou obchodní firmou.[11]

Obchodní firma musí být vždy určitá a srozumitelná. Musí vždy jednoznačným způsobem umožňovat identifikaci konkrétního subjektu a jeho odlišení od subjektů jiných, byť třeba obdobných. Této podmínce by zjevně nevyhovovala taková obchodní firma, kterou by představoval pouhý shluk písmen bez jakéhokoliv logického smyslu.

Obchodní firma nesmí působit klamavě.

Druhy obchodní firmy

Obecně

Obchodní firma je tvořena kmenem (corpus firmae) a dodatkem. Jak firemní kmen, tak i dodatek jsou rovnocennými součástmi obchodní firmy a jen ve svém komplexu vytvářejí dohromady firmu jako jediný a nedělitelný právní institut.[12]

Firemní kmen

Firemní kmen má v daném kontextu zásadní význam. Kmen může být osobní, věcný, fantazijní nebo smíšený. Z toho plyne diferenciace obchodní firmy na obchodní firmy osobní, věcné, fantazijní nebo smíšené.

Osobní firmou se rozumí taková obchodní firma, kde je použito osobních jmen fyzických osob – akcionářů.

Věcná obchodní firma obsahuje obvykle odkaz na předmět podnikání nebo činnosti společnosti.

Jak již plyne ze samé podstaty tohoto pojmu, fantazijní obchodní firma je čistě účelově vymyšlena, nemá žádný reálný základ a jejím účelem bývá obvykle pouze upoutat pozornost. Někdy může být i dosti nabubřelá.

Smíšené obchodní firmy pak představují obvykle kombinaci výše uvedených variant.

Do obchodní firmy lze pojmout jména historická, alegorická, fantastická.[13]

Společnost, jež nabyla obchodní firmu převodem nebo přechodem, má právo ji používat, pokud k tomu má souhlas svého předchůdce nebo jeho právního nástupce, musí však vždy k obchodní firmě připojit dodatek vyjadřující právní nástupnictví.

Výjimka je ovšem dána při přeměně společnosti; zde přejde obchodní firma na univerzálního právního nástupce, pokud s tím univerzální právní nástupce souhlasí; souhlas jiné osoby se nevyžaduje. Má-li společnost více univerzálních právních nástupců a není-li určeno, na kterého z nich obchodní firma přechází, nepřejde obchodní firma na žádného z nich.

Odvolat souhlas s užitím svého jména v obchodní firmě má právo ten, kdo k tomu má tak závažný důvod, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby jeho jméno bylo v obchodní firmě využíváno. Důvodem může být zejména změna převažující povahy podnikání společnosti nebo změna její vlastnické struktury; jestliže nastane některý z těchto důvodů, má právo odvolat souhlas i právní nástupce osoby, která souhlas udělila.

V této souvislosti se otvírá otázka, zda může být součástí firemního kmene slovo „a spol.“, a to ve spojení se jménem některého akcionáře; např. Novák a spol., a. s. Jde totiž o ten problém, že podle § 96 korp. z. je dodatek „a spol.“ vyhrazen pro v. o. s., takže Novák a spol. (bez dalšího dodatku) značí právě v. o. s. Většinový právní názor vychází z toho pojetí, že toto není možné, neboť § 96 korp. z. má kogentní charakter. Lze však mít za to, že tento názor není správný. Jestliže zákon vyhrazuje užití označení „a spol.“ pro v. o. s., stanoví zároveň, že není nutné v případě, kdy obchodní firma v. o. s. obsahuje jméno některého z akcionářů s dodatkem „a spol.“, uvádět označení „veřejná obchodní společnost“, „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. Jestliže obchodní firma společnosti zní Novák a spol., a. s., pak průměrnému čtenáři musí být zjevné, že jde o a. s., a nikoliv o v. o. s.[14] Ostatně na základě shodné normativní úpravy právní věda i judikatura před rokem 1950 stály jednoznačně na ideji, že taková obchodní firma možná je.[15]

Firemní dodatek

Firemní dodatky existují jednak obligatorní, jednak fakultativní.[16]

Obligatorním dodatkem je označení „akciová společnost“ nebo zkratka „akc. spol.“ nebo zkratka „a. s.“ (§ 243 odst. 2 korp. z.).

Obligatorním dodatkem je též dodatek vyjadřující právní nástupnictví po zaniklé právnické osobě.

Dále existuje ještě další druh dodatku, označovaný jako dovětek. U společnosti, která vstoupila do likvidace, je povinným dovětek „v likvidaci“ (§ 187 odst. 2 obč. z.). Smysl tohoto příkazu zákona je zřejmý, totiž požadavek na informovanost třetích osob o tom, že společnost ukončila svoji aktivní činnost a nyní dochází již pouze k vypořádání všech jejích práv a povinností před jejím zánikem bez právního nástupce.

Jelikož zákon kogentně stanoví podobu dodatku, nepřipadá v úvahu jeho jiná podoba ani jeho cizojazyčný ekvivalent.[17] Společnost si může vybrat pouze jedinou podobu dodatku a tu nechat zapsat do obchodního rejstříku; zákon nepřipouští, že by dodatek mohl být zapsán alternativně v různých podobách. Pod tímto dodatkem je také povinna právně jednat. Tak např. jestliže obchodní firma zní ABC, a. s., není možné užívat obchodní firmu v podobě ABC, akc. spol.

Jelikož zákon nepřipouští, že by dodatek mohl být zapsán alternativně v různých podobách, pak by společnost vystupující střídavě jako ABC, a. s., a ABC, akc. spol., měla obchodní firmy dvě, což cit. § 429 odst. 1 obč. z. výslovně zakazuje.[18]

Pokud by společnost podala návrh na zápis obchodní firmy se zkráceným dodatkem do obchodního rejstříku, je toto nutno považovat za návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku, neboť zákon neumožňuje paralelní existenci dvou různých dodatků. Stav, kdy by společnost měla zapsán dodatek ve dvou různých podobách, by vedl k nepřípustné pluralitě obchodní firmy (civ. R 47/1996).[19] Tento princip znala již starorakouská judikatura.[20]

To neznamená, že by např. faktura se špatně vyznačeným dodatkem byla neplatným nebo nicotným právním jednáním; právní jednání není nikdy neplatné pro chyby v psaní, jestliže je nesporný jeho význam a skutečný obsah (§ 578 obč. z.). Rovněž návrh k soudu, kde je uveden špatný dodatek obchodní firmy, není z tohoto důvodu vadným, jestliže je nepochybné, o jaký subjekt jde, a toto nebrání v pokračování v řízení.[21]

Fakultativním dodatkem může být údaj o sídle společnosti. Není však přípustné, aby existovaly vedle sebe společnosti nazvané První reklamní, a. s. Plzeň, a První reklamní, a. s. Praha, neboť vzniká bezprostřední nebezpečí zaměnitelnosti obou společností. Sídlo není samo o sobě dostatečným rozlišujícím kritériem z hlediska principu nezaměnitelnosti obchodní firmy v jinak zaměnitelných či přímo shodných obchodních firmách, neboť takový dodatek není veřejností vnímán shodně jako zbývající část obchodní firmy; je vnímán nižším stupněm pozornosti.[22]

Z publikace Akciová společnost. Koupit lze ZDE.



[1] Civ. rozh. Vážný 5 823 (z r. 1926).

[2] Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 Cmo 984/95, Právní praxe v podnikání, 1998, č. 5, s. 24.

[3] Stejný princip platí i pro rozhodčí řízení.

[4] Civ. R 22/1994; rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 1997 sp. zn. 7 A 155/94, Soudní judikatura ve věcech správních, 1998, č. 2, s. 52 a násl.; rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 5. 1994 sp. zn. 7 A 28/94, Soudní judikatura ve věcech správních, 1999, č. 2, s. 33 a násl.; aj.

[5] Civ. rozh. Vážný 1 845 (z r. 1922).

[6] Například vadné uvedení obchodní firmy velkými písmeny, ačkoliv v obchodním rejstříku je zapsána písmeny malými, popř. nesprávné uvedení obligatorního dodatku v rozporu se zapsaným stavem nebrání řádnému pokračování v zahájeném řízení. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 3. 1998 sp. zn. 2 Cdon 600/97, Soudní judikatura, 1998, č. 10, s. 227 a násl.

[7] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 1998 sp. zn. 33 Cdo 2272/98, ASPI JUD14194CZ.

[8] Srovnej k tomu výklad Tomsy, M. K obchodnímu jménu a jeho ochraně. Obchodní právo, 1995, č. 7–8, s. 19.

[9] Již prvorepubliková judikatura trvala na požadavku pravdivosti a vhodnosti obchodní firmy. Srovnej civ. rozh. Vážný 1900 (z r. 1922).

[10] Ve starorakouské sbírce judikátů lze k tomuto dohledat dva inspirativní judikáty. V konkrétním případě soud rozhodl, že podnikatel nadále nemůže používat ve firmě slova „U zlatého jelena“, jestliže se přestěhoval do jiného domu, který již není takto nazýván, neboť by používání původního označení mátlo třetí osoby stran určení, kde skutečně podniká. Rozhodnutí Adler Clemens 2 805 (z r. 1909). Dále pak bylo judikováno, že je-li obchodní firma v rozporu se zásadou pravdivosti, nemůže společnost vůbec vzniknout. Rozhodnutí Adler Clemens 2 656 (z r. 1907).

[11] K tomu srovnej Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Prospektrum, 1997, s. 32 a 48.

[12] Takto správně k této otázce judikoval i Vrchní soud v Praze v rozhodnutí, o němž referuje J. Macek in Obchodní právo, 1994, č. 5, s. 16.

[13] Civ. rozh. Vážný 9 745 (z r. 1930).

[14] Což si snadno může ověřit v obchodním rejstříku. Ostatně jen málokdo (mimo obec právnickou) ví, že dodatek „a spol.“ znamená právě v. o. s. Řada osob si totiž myslí, že jde o označení pro spolek.

[15] Civ. rozh. Úř. sb. 17 204 (z r. 1939).

[16] Dodatek musí být vždy pravdivý a nesmí uvádět v omyl. Srovnej civ. rozh. Vážný 7 165 (z r. 1927).

[17] Například GmbH nebo S.A.R.L.

[18] Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 3. 1996 sp. zn. 2 Cmo 27/96, Soudní rozhledy, 1996, č. 5, s. 130 a násl.

[19] Společnost si vždy musí vybrat pouze jedinou podobu dodatku a pouze tu lze do obchodního rejstříku zapsat. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 3. 1996 sp. zn. 3 Cmo 27/96, Soudní rozhledy, 1996, č. 5, s. 130 a násl.

[20] Rozhodnutí Adler Clemens 2 670 (z r. 1907).

[21] Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 1996 sp. zn. 5 Cmo 755/95, Právní rozhledy, 1997, č. 6, s. 327 a násl.

[22] Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 1993 sp. zn. 3 Cmo 573/93, Právní praxe v podnikání, 1995, č. 6, s. 27 a násl.