oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

NSS nevyhověl kasační stížnosti města Klimkovice

publikováno: 04.05.2018

Nejvyšší správní soud tak potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který zamítl návrh Klimkovic na zrušení některých částí územního plánu Ostravy.

Klimkovice nesouhlasily jednak se způsobem, kterým si Ostrava vymezila variantní využití některých územních rezerv na okraji města, jednak tvrdily, že územní plán nebere dostatečný ohled na lázeňskou krajinu v okolí Klimkovic. Podle § 8 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., o zdrojích a lázních, musí totiž lázeňská krajina splňovat určité podmínky – zejména se v ní musejí střídat závětrné úseky s cestami v otevřené krajině a stinná místa s polohami na slunci. Také by zde měly být zastoupeny různé krajinné partie (například louky, skupiny stromů). Lázeňskou krajinou je území využívané v souvislosti s lázeňskou léčbou do vzdálenosti 4 až 8 km okolo přírodních léčebných lázní (zde lázní Klimkovice) – a právě do tohoto území už zasahují okrajové části Ostravy, v nichž územní plán počítá se stavbami pro lehký průmysl.

Nejvyšší správní soud k první námitce zjistil, že vymezení územních rezerv je v pořádku. Samo o sobě vymezení územní rezervy neznamená, že již lze v určité ploše umisťovat stavby určitého typu: naopak územní rezerva zajišťuje, že se v území zatím nebude umisťovat nic, co by bránilo budoucímu plánovanému využití. To, jaké konkrétní využití bude plocha nakonec mít, bude ještě vždy v budoucnu podléhat úvaze pořizovatele územního plánu, který musí prověřit, zda je konkrétní využití plochy vhodné. Soud zdůraznil, že „je zcela na pořizovateli územního plánu, zda vůbec zahrne do územního plánu plochy územních rezerv, a pokud tak učiní, je opět na něm, zda (a nakolik konkrétně) stanoví podmínky pro prověření možného budoucího využití“. Teprve v budoucnu se tak Ostrava rozhodne, zda tyto plochy použije pro rodinné domy, bytové domy nebo pro občanské vybavení. Tento její – už konkrétnější – záměr se bude opět projednávat formálním postupem podle § 43 - § 60 stavebního zákona (jako změna územního plánu, případně v rámci nového územního plánu) a Klimkovice se toho budou moci účastnit.

Konkrétními výhradami Klimkovic proti zásahům do lázeňské krajiny se soudy nemohly zabývat, protože je Klimkovice dříve neuplatnily. U přírodních léčebných lázní stanovených před rokem 2002 (což je i případ lázní Klimkovice) totiž nemusejí být citované požadavky vyhlášky o zdrojích a lázních splněny absolutně, ale jen „v co největší míře“ (§ 12 vyhlášky).

„Je tedy v zájmu těch, kterých se územní plán dotýká, aby už při projednávání územního plánu vznesli všechny argumenty prosazující co největší míru zachování lázeňské krajiny: jen tak bude moci pořizovatel územního plánu reagovat na tyto argumenty, přizpůsobit jim připravovaný územní plán, nebo naopak konkrétně vysvětlit, proč trvá na svém. Právě pořizovatel musí porovnat různé zájmy v území a zdůvodnit, zda je jím prosazované řešení proporcionální; k tomu ovšem musí dostat zdůvodněné výhrady od těch, kdo s řešením nesouhlasí,“ uvedla soudkyně Nejvyššího správního soudu Michaela Bejčková.

Jak uvedl již rozšířený senát NSS (usnesení ze dne 16. 11. 2010, čj. 1 Ao 2/2010-116, č. 2215/2011 Sb. NSS), řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy „není nástrojem rozhodování věcných sporů o využití území: tyto spory zásadně mají být vypořádány v řízení před správními orgány“. Soudy pak mohou zkoumat jen to, co zkoumal již správní orgán, a nejvíce to platí právě při hodnocení proporcionality přijatého řešení.

Zdroj: Nejvyšší správní soud.