oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

NS musí o návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí rozhodovat bez zbytečných průtahů

publikováno: 29.08.2017

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) částečně vyhověl ústavní stížnosti společnosti Sberbank CZ, a. s. Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu tím, že nerozhodl o jejím návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze a Ústavní soud mu proto zakázal, aby v porušování práv stěžovatelky dále pokračoval. Ve zbytku byla ústavní stížnost odmítnuta jako nepřípustná.

Stěžovatelce jako žalované byla rozsudkem Vrchního soudu v Praze uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 129 400 000 Kč s příslušenstvím. Proti tomuto rozhodnutí se bránila dovoláním k Nejvyššímu soudu a současně navrhla, aby byla jeho vykonatelnost odložena. Nejvyšší soud zůstal v tomto ohledu přes urgence stěžovatelky po dobu více než jednoho roku nečinný a ohledně jejího návrhu na odložení vykonatelnosti nijak nerozhodl. Stěžovatelka to považuje za porušení práva na rovné zacházení a spravedlivý proces, neboť v návrhu doložila, že jí hrozí mnohamilionová újma a v jiných případech podle ní Nejvyšší soud rozhodl v řádech několika týdnů. Nejvyšší soud ve svém vyjádření k ústavní stížnosti odmítl, že by byl v prodlení se zkoumáním dané otázky, nýbrž pouze v souladu s letitými zvyklostmi nevydal ve věci „negativní“ rozhodnutí, když důvod pro odložení vykonatelnosti neshledal.

Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost v tomto bodě důvodná. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „negativní“ rozhodnutí není oprávněn, popř. povinen vydávat, vycházeje zřejmě z gramatického výkladu § 243 občanského soudního řádu, jakož i ze specifik daného institutu. Konkrétně z toho, že jde jen o procesní rozhodnutí, kdy se o příslušném návrhu rozhoduje v jedné instanci, která je navíc v rámci soustavy soudů instancí poslední, a tak se požadavek na vydání rozhodnutí (a jeho odůvodnění) jeví jako „formalistický“, neboť jiný postup z hlediska právní ochrany dotčené osoby nemá žádný podstatný význam a Nejvyšší soud by to zbytečně zatěžovalo. Tuto ustálenou praxi Nejvyššího soudu, resp. výklad daného ustanovení je však nutné odmítnout pro její ústavní nekonformitu.

Z ústavních kautel řádně vedeného soudního řízení podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod rovněž vyplývá povinnost dovolacího soudu rozhodnout bez zbytečných průtahů, popř. i neprodleně, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, a to usnesením, jehož písemné vyhotovení bude obsahovat předepsané náležitosti, včetně řádného odůvodnění a které bude doručeno účastníkům řízení; není však porušením těchto ústavně zaručených práv, rozhodne-li dovolací soud spolu s dovoláním o návrhu na odklad vykonatelnosti, aniž by se zabýval odůvodněním takového návrhu, stane-li se tak ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí.

Pokud stěžovatelka namítala také porušení svého práva na zákonného soudce, je tato námitka předčasná, neboť ji lze uplatnit v řízení před obecnými soudy. Z toho důvodu Ústavnímu soudu nezbylo než ji odmítnout jako nepřípustnou.

Aniž by Ústavní soud jakkoliv předjímal rozhodnutí ve věci samé, bude nyní úkolem Nejvyššího soudu rozhodnout o stěžovatelčině návrhu na odložení vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze.

Text nálezu ÚS sp. zn. III. ÚS 3425/16 je dostupný ZDE.

Zdroj: Ústavní soud, Brno.