oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Novela zákona o advokacii a problematika AML

publikováno: 04.08.2017

Vážené kolegyně a kolegové, členové představenstva Robert Němec a Michal Žižlavský vám téměř čtyři roky přinášeli pravidelné zprávy z představenstva ČAK. V těchto zprávách jsme se snažili vybrat vždy to, co jsme považovali za nejdůležitější, či nejaktuálnější sdělení z činnosti představenstva či advokátní komory.

Vzhledem k blížícímu se volebnímu sněmu je pravděpodobné, že toto jsou poslední krátké zprávy z činnosti stávajícího představenstva a rádi bychom vám touto cestou poděkovali za pozornost, kterou jste našim zprávám věnovali. Pokud dostaneme vaši důvěru ve volbách do představenstva, budeme v této činnosti rádi pokračovat i v příštím funkčním období.

V první řadě bychom vás chtěli informovat o aktuálním vývoji novely zákona o advokacii, která byla schválena poslaneckou sněmovnou i senátem, podepsána prezidentem republiky a čeká nyní již jen na kontrasignaci premiérem a následnou publikaci ve Sbírce zákonů. Včasné přijetí novely zákona o advokacii před zářijovým sněmem je důležité zejména z hlediska rozšíření počtu členů kontrolní rady, které se ukazuje jako nezbytné s ohledem na rostoucí náročnost kontrolní činnosti (o tom také viz níže), abychom věděli, kolik členů kontrolní rady budeme na sněmu volit.

O hlavních bodech novely zákona o advokacii, jakož i legislativních peripetiích při jejím schvalování, jsme vás průběžně informovali, takže jen krátce připomínáme, že novela přináší některé nové podmínky pro advokáty jako školitele advokátních koncipientů. Dále zavedení nových kárných opatření, jako je odejmutí podpisové knihy a dočasný zákaz výkonu činnosti správy majetku, včetně možnosti předběžných opatření v návaznosti na nedostatky zjištěné při kontrole těchto činností, možnost upuštění od kárného opatření v případě uzavření dohody mezi kárně obviněným advokátem a poškozeným, novou úpravu postihování neoprávněného poskytování právních služeb (tzv. vinklaření)  jako přestupků a správních deliktů, kde se dosavadní úprava ukázala jako zcela neefektivní, a konečně zcela zásadní rozšíření možnosti poskytování bezplatné právní pomoci hrazené státem, kde se advokátní komoře podařilo obhájit nezastupitelnou roli advokátů.

Ve dnech 12. a 13. 6. 2017 se konala 41. schůze představenstva ČAK. Jednou z klíčových oblastí, kterou se představenstvo zabývalo, byla otázka plnění povinností advokátů v oblasti AML (zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), a to jednak v souvislosti s novelizací AML zákona, kontrolou ze strany Moneyval a také chystanou novelou daňového řádu. Z pohledu advokacie jde pochopitelně o velmi kontroverzní oblast práva, která u advokátů vyvolává často negativní reakce.

V této souvislosti je třeba připomenout, že advokáti jsou při výkonu některých činností, zejména při správě cizího majetku, včetně advokátních úschov, nebo při jednání jménem nebo na účet klienta v některých majetkových záležitostech, tzv. povinnými osobami, které jsou ve stanovených případech povinny identifikovat a kontrolovat klienta, zjišťovat jeho skutečného vlastníka a zdroj jeho majetku. V případě podezřelých obchodů jsou pak povinni nejen odmítnout uskutečnění klientova pokynu, ale též, prostřednictvím ČAK, hlásit podezřelé obchody Finančně analytickému úřadu. To jsou pochopitelně činnosti, které jsou svou povahou v zásadním rozporu s tradičním pojetím advokacie a advokátní mlčenlivosti. Na druhou stranu je nutno připustit, že legitimním smyslem uvedených opatření je zabránit zneužívání institutu advokátní mlčenlivosti při legalizaci výnosů z trestné činnosti. Dodržování povinností AML pak advokátům slouží jako účinná ochrana před nebezpečím vlastního trestního stíhání, neboť je smutnou skutečností, že obvinění z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti je jedním z nejčastějších obvinění, kterým jsou advokáti vystaveni v souvislosti s výkonem advokacie. Z tohoto pohledu se jeví jako klíčová role ČAK, která by měla sloužit jako jakási bezpečnostní hráz mezi advokátem a FAÚ. Jak se však ukazuje, toto postavení ČAK může být do budoucna vážně ohroženo.

Česká republika je pravidelně hodnocena výborem Moneyval, který České republice vytýká řadu nedostatků. Jedno z negativních hodnocení se týká i sektoru poskytování právních služeb, kde na jedné straně je zdůrazňována vysoká expozice k rizikovému chování (klientů, nikoliv advokátů), ale zároveň skutečnost, že není vyvíjeno dostatečné úsilí ke zmírňování těchto rizik v rámci dohledové činnosti příslušných orgánů. Ačkoliv sám gestor problematiky v ČR (FAÚ) uznává, že ne vždy se hodnocení a opatření z nich vyplývající zakládají na reálném základě, je nesplnění doporučení pokládáno za velmi vážný problém a tlak na splnění požadavků bude velký. Vzhledem k tomu, že poslední hodnocení nevyzněla v této oblasti nijak pozitivně, existuje riziko, že výbor uloží ČR doporučení týkající se změny nastavení kontrolních mechanismů, a to v podobě, která může být vážným zásahem do nezávislosti advokacie.

Aby ČAK zachovala tuto účinnou hráz, bude muset implementovat některá opatření, a to zejména v oblasti vzdělávání advokátů a advokátních koncipientů na poli AML, v oblasti vnitřních stavovských předpisů a v oblasti kontrolní činnosti, která se bude do budoucna muset zaměřit také na kontrolu plnění povinností advokátů v oblasti AML. První kroky v této oblasti již ČAK podniká, včetně úpravy vnitřních předpisů v návaznosti na poslední novelizace AML předpisů a přípravy školení advokátů a advokátních koncipientů.

O mimořádné kontroverznosti AML předpisů svědčí mimo jiné i poslední snaha o novelizaci daňového řádu předložená ministerstvem financí. Hlavním cílem návrhu zákona má být promítnout do právního řádu České republiky směrnici Rady EU (směrnice DAC 5), která upravuje možnosti přístupu daňových orgánů k informacím, jež mohou být využity v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní pro účely boje proti praní špinavých peněz. Konkrétně jde o přístup správce daně k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob a k informacím, které získávají a uchovávají povinné osoby podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu při identifikaci klienta a částečně při kontrole klienta, včetně údajů o nastavení způsobu shromažďování těchto údajů.

V rámci legislativních připomínek ČAK intenzivně upozorňovala na vadný způsob transpozice uvedené směrnice, který, nejde-li zcela mimo záměr směrnice, je zjevně tzv. goldplatingem jejích požadavků, a to v rozsahu, který nekonvenuje s požadavky na ochranu základních lidských práv tak, jak jsou zajištěna ústavním pořádkem ČR. ČAK zejména namítala, že cílem AML zákona je ochrana proti terorismu a legalizaci výnosů z trestné činnosti, a je tak chráněn zcela fundamentální veřejný zájem s mezinárodním přesahem, čemuž odpovídá intenzivní zásah do informační autonomie dotčených subjektů. Předkládaná novela však aspiruje na to, aby poznatky získané podle AML zákona byly aplikovatelné při běžné správě daní, tedy mimo rámec směrnice i mimo rámec AML procesů.

Původní návrh zákona předpokládal stanovit povinnost poskytovat informace pro účely výkonu tuzemské správy daní i pro příslušníky vybraných profesních komor, a to pro advokáty, notáře, daňové poradce, auditory a soudní exekutory. Mimo jiné na základě negativních stanovisek ČAK doporučila LRV předkladateli přepracovat návrh zákona, aby byla šetřena povinnost mlčenlivosti některých profesí.

Nově předložený návrh zákona tak omezuje povinnost příslušníků uvedených profesí poskytovat informace pouze pro účely mezinárodní spolupráce při výkonu správy daní.

Podle našeho názoru, který zaujala i LRV, jde tak předložený návrh zákona nad rámec směrnice v otázce účelu využití předmětu údajů, neboť je neomezuje pouze na provádění mezinárodní spolupráce při správě daní, ale předpokládá možnost získávání a využívání údajů též v rámci tuzemské správy daní. Nezbývá tedy než se této problematice nadále intenzivně věnovat a monitorovat legislativní proces v této oblasti.

Ještě jednou děkujeme za pozornost, kterou věnujete našim zprávám a dění v advokátní komoře, a těšíme se na setkání na sněmu!

 

Mgr. Robert Němec, LL.M., místopředseda představenstva ČAK

JUDr. Michal Žižlavský, člen představenstva ČAK