oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Nové výzvy a nové technologie

autor: JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M., členka představenstva České advokátní komory
publikováno: 04.05.2017

Pro příznivce úspěšného seriálu Teorie velkého třesku nebude obtížné si vzpomenout na epizodu IV. řady s názvem „Obohacení košťálovou zeleninou“, ve které Sheldon Cooper zkouší komunikovat se světem prostřednictvím „mobilního zařízení na virtuální přítomnost“, aniž by opustil bezpečné útočiště svého pokoje. Pojízdná obrazovka s detailem komunikujícího obličeje v seriálu přiváděla hlavního hrdinu i jeho okolí do svízelných situací, které museli řešit s (černým) humorem a nadsázkou.

Na konferenci CCBE zaměřené na inovace a budoucnost právních služeb, která se konala v říjnu 2016 v Paříži a o které podrobně informoval BA č. 2/2016, se podobné virtuální zařízení bez předchozího varování začalo elegantně pohybovat v předsálí mezi diskutujícími účastníky konference. Je pravda, že z obrazovky nezíral dětsky udivený obličej Sheldona Coopera, ale krásná ženská tvář, která vyzývala okolostojící k rozhovoru. Navíc se zařízení neslyšně pohybovalo, obratně se vyhýbalo těm, kterým by mohlo vadit v chůzi, otáčelo obrazovku na další udivené a někdy i zaskočené účastníky konference.

V pokročilém věku nových technologií, stále častěji po­užívaných videokonferencí a jiných vymožeností, přinášejících úsporu času a komfort při práci, jistě nelze podezírat nikoho, že by byl překvapen tím, že jej někdo osloví z obrazovky. Šlo spíše o to, že na bravurní pohyb zařízení spojený s komunikačním komfortem nebyli ti, koho zařízení oslovilo, připraveni. A i když šlo nepochybně o marketingovou akci, která se k tématu konference hodila, mnozí se cítili zaskočeni už jen tím, že jsou „sledováni“.

Pokud se zamýšlíme nad budoucností advokacie a nad poskytováním právních služeb, které je tradičně založeno na známých principech, domnívám se, že jednou z hlavních výzev je vhodné využití technologického pokroku. Být připraven, a tudíž nebýt zaskočen tím, jak technologie a nové metody ovlivňují advokacii, znamená hledat odpovědi na otázky, které nejsou nové, bude však nutné zvolit nový úhel pohledu, například:

Jak vhodným způsobem využít inovace k tomu, aby sloužily advokacii co nejlépe?
Jakou roli v tomto směru mají advokátní komory?
Jakou budoucnost mají advokátní kanceláře?
Jak poskytnout právní služby těm, kteří si je nemohou dovolit?

Každá z těchto otázek vydá minimálně na mnohahodinovou diskusi. Jak je advokátní veřejnosti známo, současné představenstvo České advokátní komory se dlouhodobě zabývá úlohou Komory při využití moderních technologií na trhu právních služeb, například otázkou poskytování právních služeb po internetu. Výzvou pro nové představenstvo bude jistě případné vytvoření online platformy pro advokáty pro poskytování právních služeb. Inspirací může být i systém provozovaný francouzskou Národní radou advokátních komor, o které v BA č. 12/2016 informoval kolega JUDr. Jiří Novák ml. S tím souvisí mnoho dalších problémů, zajištění bezpečnosti systému, respektování advokátní etiky, rovnost podmínek a důvěra uživatelů pla­formy – advokátů a klientů.

Mezi advokáty jistě nalezneme jak nadšené příznivce nových technologií, tak ty, kteří se drží tradičního způsobu poskytování právních služeb. Tradiční způsob nutně předpokládá osobní přístup, který je nejvíce „ohrožen“ při nekritickém přijímání technologických vymožeností. Zjednodušeně řečeno, čím více nových technologií, metod, virtuálních služeb, formulářů, tím méně osobního zapojení. Nalézt vhodnou míru v tomto směru nebude snadné. V českém právním prostředí již totiž máme praktické dopady možného odosobnění vztahu, a to v případě insolvenčního správce a dlužníka (zejména v oddlužení). Pro dlužníka je jeho správce mnohdy postavou tak virtuální, že jej nikdy neuvidí, což mnohým dlužníkům vyhovuje. Někteří se však chtějí se svým správcem setkat osobně, nechat si vysvětlit situaci, svěřit se. Ti pak často narážejí na váhání, odmítnutí, v horším případě mlčení ze strany správce.

Proto při diskusích nad virtuálním světem práva a sofistikovaných technologických zařízení nezapomeňme na to, že klient by neměl přijít o to nejcennější, co vztah advokáta a klienta dělá jedinečným.

JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M., členka představenstva České advokátní komory