oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

autor: JUDr. Antonín Mokrý
publikováno: 08.07.2013

Proč by měli advokáti – mediátoři mít nad sebou dohled Komory? Proč je zapotřebí etický kodex mediátora-advokáta a proč by měl být začleněn do etického kodexu advokáta? To jsou jen některé otázky, které nastolilo přijetí zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, v němž advokacie zaujala integrální místo a poslání.

Advokáti jsou nejblíže stranám, které se dostaly do právního sporu. Měli by dobře vyhodnotit, proč ta která strana zaujímá v konfliktu ten či onen postoj a často se jim daří vyhraněný postoj zmírnit a najít určité kompromisní řešení. Advokáti se tomu učí ve své každodenní praxi, neboť běžně vyjednávají za stranu, kterou zastupují. Mnozí advokáti přirozeně inklinují k tomu, aby si nejen dobře osvojili psychologii vyjednávání, ale i teorii a umění hledání a nalezení konsensu nebo takového řešení, které obě strany přijmou za své a s nímž se nakonec ztotožní. Mnohé strany takový výsledek sporu ocení více než obdržení soudního rozsudku, který se dostavil po letech strastiplného přešlapování po chodbách soudu a nervování se v soudní síni.
Alternativní metody řešení sporů jsou známé již dlouhou dobu a v některých částech světa jsou velmi populární a je zde již rozvinutá kultura tohoto řešení sporů. Většina populace ví, co může v rámci takového neformálního procesu očekávat a kam nebo na koho se obrátit. V oblasti rozhodování rozhodců jde o činnost v podstatě neregulovanou, rozhodce může vykonávat téměř každý. S mediací je tomu ve většině zemí obdobně. V oblastech, kde činnost rozhodců neměla dlouhou tradici, jako je Česká republika, nemá běžný občan  příliš zkušeností s tím, jak funguje rozhodčí řízení, jak uzavírat rozhodčí doložky ke smlouvám, jaké jsou dopady rozhodčích nálezů. V rozhodčím řízení proto docházelo a stále dochází k mnoha neřešitelným situacím, kdy některá ze stran neobezřetně „naletí“ a dostane se do soukolí, z něhož není úniku a kde její práva nejsou dostatečně ochráněna. Často dochází ke konfliktům zájmu, kdy věc rozhodují subjekty, které straní pouze jedné straně sporu. Jen složitě a někdy vůbec se pak záležitost dá napravit opravnými prostředky před obecným soudem. Sekce ADR při ČAK proto také usiluje o začlenění etických pravidel mediátora do platného advokátního stavovského kodexu a není sama. V Evropské unii již takový kodex existuje a některé mezinárodní advokátní organizace jej průběžně doplňují a zpřesňují. Aktuálně takový kodex vytvořila např. FBE (Federation des Barreaux d´Europe).
Protože v našich podmínkách jde u mediace o činnost málo známou, jevilo se jako vhodné řešení, aby určitý stupeň regulace pro mediaci zakotven byl, a také aby zde byl nastaven určitý požadovaný stupeň odborné přípravy, dosažené kvalifikace a morálních předpokladů pro výkon funkce mediátora tak, aby v tuto činnost získali občané důvěru již od samého počátku existence zákonné úpravy. V tomto směru může Komora sehrát důležitou roli, která bude jen ku prospěchu zájmům stran konfliktu. Bylo také důležité, aby profese mediátora nebyla oddělena od profese advokáta ve smyslu dohledu, tedy aby dodržování právních a etických pravidel pro činnost mediátora nevykonával subjekt státní, ale orgán samosprávný, oddělený od moci výkonné, neboť i zde by mohlo v určitých případech docházet k zásahům do nezávislosti a nestrannosti výkonu této funkce.
Svět se v současné době nachází ve zlomové situaci. Sociální jistoty a blahobyt, na něž si euroatlantická civilizace snadno navykla, začínají dostávat povážlivé trhliny, protože státní rozpočty se potýkají s nedostatkem finančních prostředků na chod justice. Snadný přístup ke spravedlnosti, na který občané spoléhali jako na samozřejmou službu poskytovanou státem, se stává drahým luxusem a občané začínají zjišťovat, že v kdysi dobře promazaném soukolí to začíná podezřele drhnout. I advokátní profese se ocitá na určitém rozhraní. Občané, ale i některé firmy omezují své náklady na služby, včetně právních, někdy nakupují právní pomoc u neodborníků a šarlatánů práva, vyhledávají právní rady na internetu anebo v one-stop stáncích některých obchodních domů. Hledání jiných cest, jak se domoci práva, cesta posunu k alternativním formám řešení sporů, jak se zdá, začne být stále aktuálnější a žádanější. Jestliže česká advokacie zvolila proaktivní cestu výchovy nové generace advokátů, kteří se naučí řešit spory i jinou než dosud zavedenou cestou soudního řízení, zvolila podle mého názoru cestu správnou. Před advokáty se otvírá nová výzva a je jen na nich, jak ji využijí.

Autor je místopředsedou ČAK