oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Nestoři české advokacie – JUDr. Karel Čermák

publikováno: 06.12.2016

Dlouholetý předseda České advokátní komory, v letech 2003-2004 ministr spravedlnosti, celoživotní kuřák a nestraník. Jeho glosy veřejného i politického života nenechají nikoho na pochybách o jeho encyklopedických znalostech nejen práva. Řeč není o nikom jiném, než o JUDr. Karlu Čermákovi.

Jak se advokát stane ministrem spravedlnosti?

Nebyl jsem první ani poslední. Vladimír Špidla se stal předsedou vlády za situace, kdy se málem zhroutila sociální demokracie, a to zejména odporem proti Miloši Zemanovi, kterého teď máme na Hradě s celou parádou. A když Špidla sestavoval vládu, chyběl mu ministr spravedlnosti. Chtěl někoho neutrálního a nějací jeho známí mu dali tip na mě. Špidla o to velice stál, vzal na vědomí, že tam bude mít nestranického ministra, a vzal na vědomí i to, že není žádná šance, aby tento ministr vstoupil do jakékoliv strany.

Vás nikdy nedostali ani do komunistické strany?

Ne, já jsem nikdy v žádné straně nebyl. Nebyl jsem v KSČ, i po Listopadu 1989 jsem odolal, takže žádná ODS, sociální demokracie, lidovci, prostě a jednoduše nic.

Jak na to vcelku krátké ministerské působení vzpomínáte?

Ale celkem dobře. Nemůžu si osobně nějak stěžovat, že by mi někdo ubližoval, to bych lhal. Ke mně byli všichni strašně slušní, měl jsem pocit, že si mě váží. Žádné osobní konflikty jsem snad ani neměl. Jen jednou s Vladimírem Mlynářem, ale to byla úplná prkotina, kdy se on cítil dotčený, že se na něho vytahuji, ale to byl taky milý člověk. Ministr kultury Pavel Dostál se mě pořád na něco chodil ptát a byl také milý. Zrovna myslím, že Mlynář a Dostál byli ti dva poctiví.

Proč jste tak brzy, po necelém roce, skončil?

Tak za prvé tam ve vládě nebyli samí poctiví lidé. Jeden by udělal všechno, jen aby Václav Klaus odsouhlasil církevní restituce, a jiní zas všelijaké ty gripeny, k tomu aféry v Ostravě a pandury a já nevím co všechno. Vrcholem bylo, když šlo o platy soudců. Výkonná moc nebyla schopna sebemenší empatie. My, výkonná moc, hezky šlápneme justici na krk a ty, ministře, s námi musíš držet basu, pěkně je přidusit. Tahle slova nepadla, ač význam byl tento. Tak jsem Špidlovi řekl, že tohle dělat nebudu, že budu rezignovat. On se to přeci jenom pokoušel nějak zachránit, ale nešlo to.

Bylo to pro Vás těžké rozhodnutí?

Ne, já jsem k tomu nepřirostl. Moc není něco, k čemu bych vzhlížel, bez čeho bych nemohl existovat. Každá moc je nakonec stejně limitovaná. Ani o peníze nešlo, měl jsem přeci jenom zázemí v advokacii. Mně nehrozilo, že skončím někde na úřadu práce, nebo že budu oblézat ministerstva, aby mě udělali poradcem. Takže já to nějak těžce nenesl.

Když zrekapitulujete svůj život v advokacii, na co jste nejvíc pyšný, co se

Vám nejvíce podařilo?

Je to nemístné se vychloubat, ale myslím, že se naše Komora podařila. Vždycky je to otázka toho, jaký bude další vývoj, ale myslím, že základ tak špatný nebyl. První zákon o advokacii, přerod do privátní sféry, to bych řekl, že bylo zdařilé.

Byl jste dlouholetým předsedou Komory. Jak vzpomínáte na dobu, kdy se z advokátů najednou stali podnikatelé. To byla úplně nová situace a ne každý na to byl stavěný.

To máte pravdu, ale já jsem byl až překvapen, jak v advokátech, snad z důvodů tradice předávané z generace na generaci, to soukromé podnikání prostě bylo. Byly nějaké výjimky, které se upravily velice rychle. Komické věci se staly v Kolíně nebo v Nymburku, kde se advokáti hádali o průklepový papír ve skříni, komu z nich patří. Oni tam seděli tři a měli všechno v jedné skříni! Jednou za mnou na Komoru přišly nějaké dámy, jak že si to představuji. Ony že chtějí, aby jim Komora sehnala nájemní místnosti, že je jejich sídlo v restituci a že je vyhazuje nový vlastník domu. O tohle že se mám starat já, aby dostaly zase někde v Liberci přiměřené a hezké prostory. To se mi jim podařilo vysvětlit, že to si holt musí sehnat samy. Ale to přešlo velmi rychle.

Plné znění rozhovoru s JUDr. Karlem Čermákem s cigaretou a bez stranické knížky si můžete přečíst, pokud si knihu Nestoři české advokacie objednáte.

 

Plné znění rozhovoru s JUDr. Karlem Čermákem o jeho zajímavém životě si můžete přečíst, pokud si knihu Nestoři české advokacie objednáte Z D E .