oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Nelze vést exekuci proti nevidomému za protiprávní jednání, kterého se nemohl dopustit

publikováno: 16.11.2016

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil usnesení Městského soudu v Praze, neboť jím došlo k porušení ústavně zaručeného práva stěžovatele na spravedlivý proces a vlastnické právo. Stěžovatel je těžce zdravotně postiženou osobou, pobírá invalidní důchod třetího stupně pro dětskou mozkovou obrnu ve spojení s praktickou slepotou, a proto je držitelem průkazu ZTP/P s nárokem na bezplatnou dopravu. V řízení před obecnými soudy byla proti stěžovateli jako povinnému nařízena exekuce na základě vykonatelného soudního rozhodnutí, kterým byla stěžovateli uložena povinnost uhradit dluh za jízdu v pražské veřejné hromadné dopravě bez platného cestovního dokladu. Stěžovatel podal návrh na zastavení exekuce, neboť namítal, že dosud neměl o vedení exekuce žádné informace, protože mu nebylo doručeno rozhodnutí o jejím nařízení a ani rozhodnutí nalézacího soudu.

Navíc je exekuce vedena pro dluh, který neexistuje a nikdy nemohl vzniknout, protože je stěžovatel od roku 1994 držitelem průkazu ZTP/P a žádný cestovní doklad při jízdě hromadnou dopravou nepotřebuje. Stěžovatel má pro vzniklou situaci jediné vysvětlení, a to že byl při kontrole černý pasažér ztotožněn jako stěžovatel na základě jeho rodného listu, který v rozhodném období ztratil. Obvodní soud pro Prahu 5 návrhu na zastavení exekuce nevyhověl, neboť dospěl k závěru, že doručování všech písemností proběhlo podle platných právních předpisů a stěžovatel tak měl svoje námitky proti oprávněnosti vymáhané pohledávky uplatnit již v původním nalézacím řízení. V exekučním řízení již nelze zpětně přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu. Stěžovatel proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, nicméně Městský soud v Praze se ztotožnil s názorem obvodního soudu a napadené usnesení potvrdil. Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud s tvrzením, že rozhodnutím odvolacího soudu došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. Spravedlnost musí být přítomna v každém procesu, ve kterém se interpretuje a aplikuje právo, tento požadavek však v právě projednávaném případě nebyl dodržen. Obecné soudy neprovedly ústavně konformní výklad ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, které stanoví, že výkon rozhodnutí budu zastaven, jestliže je výkon rozhodnutí nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. Nezohlednily v tomto směru ani judikaturu Nejvyššího soudu, která se váže k „jinému důvodu“ podle citovaného zákonného ustanovení. Nejvyšší soud totiž výslovně připouští nevykonatelnost rozhodnutí též proto, že by výkon rozhodnutí znamenal popření základních principů právního státu.

V řízení ani nebylo tvrzeno, že by stěžovatel např. průkaz ZTP/P ztratil, nebo se jím přes výzvu revizora neprokázal, naopak v záznamu pořízeném revizorem je uvedeno, že stěžovatel měl prohlásit, že časovou jízdenku nechal doma. Obecné soudy tak nevzaly v potaz specifické, a podle přesvědčení Ústavního soudu velmi jednoznačné okolnosti případu, a smysl a účel předmětného zákonného ustanovení. Nastala tak zcela absurdní situace, kdy je proti stěžovateli vedeno exekuční řízení, ačkoliv si soudy byly a být musely plně vědomy toho, že stěžovatel žádnou svoji právní povinnost nejen neporušil, nýbrž ani porušit nemohl.

Věc se nyní vrací k novému řízení k Městskému soudu v Praze, který bude při svém dalším rozhodování vázán právním názorem Ústavního soudu vysloveným v tomto nálezu.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2230/16 je dostupný  zde.

Zdroj: Ústavní soud