Několik postřehů k zápisu odborové organizace do spolkového rejstříku

autor: JUDr. Tomáš Plíhal
publikováno: 19.11.2018

Odborové organizace jsou právnickými osobami dle § 20 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Odborové organizace vznikají nezávisle na státu a jejich účelem je zejména prosazovat pracovní, sociální, politické a další zájmy zaměstnanců. Počet odborových organizací nemůže být státem nijak omezen. Svojí povahou se odborové organizace nejvíce přibližují spolkům, avšak s určitou limitací vyplývající z ustanovení § 3025 odst. 1 o. z., dle kterého se ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách a spolku použijí na odborové organizace přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat.

Odborové organizace se na základě ust. § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), povinně zapisují do spolkového rejstříku, který je jedním z veřejných rejstříků právnických a fyzických osob [srov. § 1 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících]. Zápis odborových organizací do spolkového rejstříku však skýtá určitá specifika, kterými se odlišuje od zápisu jiných osob zapisovaných povinně do veřejných rejstříků. 

První zápis odborové organizace do spolkového rejstříku má toliko evidenční charakter. Rejstříkový soud nevede v daném případě řízení o návrhu dle § 11 až 24 a § 75 až 118 zákona o veřejných rejstřících. Odborová organizace vzniká dnem následujícím po dni, v němž bylo rejstříkovému soudu doručeno oznámení o jejím založením. Okamžik vzniku odborové organizace je tak zcela odlišný od okamžiku vzniku jiných právnických osob.[1] Rejstříkový soud nemůže první zápis odborové organizace do spolkového rejstříku odmítnout ani zamítnout. Rejstříkový soud musí v případě, že je mu doručeno oznámení o jejím založení, odborovou organizaci zapsat do spolkového rejstříku bez toho, aniž by prováděl jakýkoliv přezkum tohoto zápisu. Rejstříkový soud je povinen tzv. přímým zápisem, tedy aniž by vydával usnesení, zapsat odborovou organizaci do spolkového rejstříku do pěti pracovních dnů od doručení oznámení o jejím založení. 

Oznámení o založení odborové organizace doručí rejstříkovému soudu zpravidla její zakladatelé, ovšem není vyloučeno, aby jej doručila i jiná osoba. Spolu s oznámením není třeba doručovat rejstříkovému soudu žádné další listiny, a to ani takové, které by dokládaly skutečnosti obsažené v oznámení o založení odborové organizace. Rejstříkovému soudu tedy není třeba předkládat ani zakladatelské právní jednání (stanovy) odborové organizace. 

Oznámení o založení odborové organizace musí být písemné a podepsané oznamovatelem a mělo by obsahovat alespoň název odborové organizace, adresu jejího sídla a jméno a adresu nebo sídla každého člena statutárního orgánu odborové organizace spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán odborovou organizaci zastupuje [srov. § 120 odst. 1 o. z.]. Soudní praxe ukazuje, že není třeba v oznámení o založení odborové organizace uvádět účel odborové organizace, jelikož ten vyplývá již ze samotné povahy odborové organizace. 

V případě, že bude v oznámení o založení odborové organizace některý ze shora uvedených základních údajů absentovat, je na místě, aby rejstříkový soud oznamovatele vyzval k jejich doplnění. Rejstříkový soud by měl oznamovatele současně poučit, že bez řádného doplnění dotčených elementárních údajů nelze zápis odborové organizace do spolkového rejstříku provést. V případě, že ani přes výzvu rejstříkového soudu nedojde k doplnění základních náležitostí oznámení o založení odborové organizace, bude nucen rejstříkový soud za pomoci § 86 zákona o veřejných rejstřících oznámení o založení odborové organizace odmítnout. Odmítnutí oznámení o založení odborové organizace představuje de facto jediné možné prolomení zákazu přezkumu rejstříkového soudu při prvním zápisu odborové organizace do spolkového rejstříku. 

V případě zápisu změny odborové organizace do spolkového rejstříku či výmazu odborové organizace ze spolkového rejstříku je již nutné uplatnit všechna pravidla o návrhu dle § 11 až 24 zákona o veřejných rejstřících a všechna pravidla o rejstříkovém řízení, respektive o zápisu notářem dle § 75 až 118 zákona o veřejných rejstřících.   

Návrh na zápis změn odborové organizace do spolkového rejstříku (dále jen „návrh“) tak zejména musí být podán na předepsaném formuláři uveřejněném na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti[2] [srov. § 18, § 21 a § 121 odst. 4 zákona o veřejných rejstřících], podpis na návrhu v listinné podobě musí být úředně ověřen, návrh v elektronické podobě musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu [srov. § 22 zákona o veřejných rejstřících], a návrh musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do spolkového rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem [srov. § 19 zákona o veřejných rejstřících]. Obdobně tomu bude v případě návrhu na výmaz odborové organizace ze spolkového rejstříku. 

Odborová organizace má dále právo na zápis svého sídla do spolkového rejstříku podle sídla zaměstnavatele, u kterého působí, nebo jeho části, u které působí [srov. § 121 odst. 5 zákona o veřejných rejstřících]. Pokud se tedy zvolené sídlo odborové organizace shoduje se sídlem zaměstnavatele, u kterého tato odborová organizace působí, nemusí odborová organizace dokládat rejstříkovému soudu právní důvod užívání prostor, v nichž má být, respektive je toto sídlo umístěno. Jedná se o speciální právní úpravu dopadající toliko na odborové organizace vyplývající z jejich zvláštního postavení, která není pro žádné jiné osoby zapisované do veřejných rejstříků použitelná. 

Sídlo odborové organizace může být samozřejmě umístěno i mimo sídlo zaměstnavatele, u kterého odborová organizace působí. V takovém případě by však již měla odborová organizace rejstříkovému soudu dokládat dle § 14 zákona o veřejných rejstřících právní důvod užívání prostor, v nichž má být, respektive je sídlo odborové organizace umístěno. 

Další odlišnost v případě zápisu odborové organizace do spolkového rejstříku nalezneme  v § 25 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících, dle kterého rejstříkový soud údaje zapisované o členech orgánů odborové organizace, tj. v praxi nejčastěji o členech statutárního orgánu a členech kontrolního orgánu, eventuálně též o členech rozhodčí komise, automaticky znepřístupní veřejnosti. Údaje o členech orgánu odborové organizace pak může rejstříkový soud zpřístupnit veřejnosti (zveřejnit) jen na základě písemné žádosti odborové organizace. V případě odborové organizace se tedy uplatní opačné pravidlo, než které platí pro ostatní osoby zapisované do veřejných rejstříků, které musí naopak rejstříkový soud požádat, aby údaje o členech orgánu zapsané osoby znepřístupnil (skryl) veřejnosti.[3] 

Odlišnost právní úpravy zápisu odborových organizací do spolkového rejstříku od právní úpravy zápisu jiných osob povinně zapisovaných do veřejných rejstříků je zcela jistě důsledkem jejich zvláštního a výsostného postavení garantovaného především na ústavní úrovni. Pro právní postavení odborových organizací a jejich postavení je pak rovněž příznačné, že se kromě ustanovení čl. 20 a čl. 27 Listiny základních práv a svobod a Listiny základních práv Evropské unie řídí také mezinárodními smlouvami, které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat, a které jsou nedílnou součástí českého právního řádu.[4] 

Autor působí jako advokát a interní doktorand PF ZČU v Plzni.