oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Náhradní péče o dítě

autor: Lucie Trnková
publikováno: 09.08.2018

12. Následky osvojení

Osvojení nezletilého v té podobě, jak je známe dnes, je osvojením úplným vedoucím ke vzniku příbuzenského vztahu mezi osvojitelem a osvojencem. Pakliže je dítě společně osvojeno manžely nebo osvojeno manželem svého rodiče, získává postavení společného dítěte těchto manželů. V ostatních případech bude mít dítě postavení dítěte samotného osvojitele (§ 832 obč. zák.).

Právní mocí rozsudku o osvojení zároveň zaniká příbuzenský poměr mezi dítětem a jeho původní rodinou, stejně jako práva a povinnosti z těchto vztahů vyplývající, včetně práva dědického. Osvojitelům naopak všechna práva a povinnosti rodičů vznikají, a to nejen ta, jež tvoří rodičovskou odpovědnost, ale i vyživovací povinnost a práva ryze osobnostní povahy. Rovněž pro případ dědění po osvojitelích či jejich příbuzných bude mít dítě stejné postavení, jako kdyby se osvojitelům narodilo. Do knihy narození matričního úřadu, který vydal rodný list dítěte, jsou namísto rodičů zapsáni osvojitelé (§ 797 obč. zák.). Je-li dítě osvojováno osamělou osobou, rozhodne soud též o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči (§ 800 odst. 1 obč. zák.).

Vzhledem k tomu, že již není třeba, aby dítě zastupovala osoba jiná než jeho noví rodiče, zaniká osvojením též opatrovnictví a poručenství dítěte (§ 833 odst. 1 obč. zák.).

Pokud je nezletilý osvojenec sám rodičem, má osvojení účinky i pro jeho vlastní děti (§ 834 obč. zák.). Osvojitelé se stanou prarodiči těchto dětí, které mají vůči nim postavení vnoučat. Vzhledem ke statusové povaze i trvalosti osvojení lze dovodit, že tytéž účinky se budou vztahovat i na další děti osvojence, které se narodí později.

Významným následkem osvojení je změna příjmení osvojence, který osvojením získává příjmení svého osvojitele. V případě společného osvojení dítěte manžely bude mít dítě příjmení určené při sňatku pro jejich společné děti (§ 853 obč. zák.). Pokud je osvojované dítě starší patnácti let a se změnou příjmení nesouhlasí, rozhodne soud, že osvojenec bude nadále užívat své dosavadní příjmení a k němu na druhém místě připojovat příjmení osvojitele.[1] O tom, jaké bude nadále osvojencovo příjmení, rozhodne soud přímo v rozsudku o osvojení, na jehož základě je pak toto příjmení zapsáno do matriky (§ 443 z. ř. s.).

Je-li osvojováno malé dítě, často se lze setkat s touhou osvojitelů změnit dítěti též osobní jméno. Tuto možnost upravuje matriční zákon, který dává osvojitelům právo do šesti měsíců od právní moci rozsudku o osvojení, nejpozději však do dosažení zletilosti osvojence, zvolit osvojenci svým souhlasným prohlášením učiněným před matričním úřadem jiné jméno než to, které má zapsáno v matriční knize. Je-li osvojenec starší patnácti let, musí se k souhlasnému prohlášení připojit. Pokud se změnou svého jména nesouhlasí, nelze jej nutit a k takové změně bez jeho souhlasu nedojde.[2]

Příklad výroku o osvojení

I.   Nezletilá Sofie Malá, nar. 31. 6. 2015 v České Lípě, občanka České republiky, z matky Miroslavy Malé, nar. 25. 12. 1986, a z neuvedeného otce, je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem Kateřiny Švehlové, nar. 17. 6. 1980 v Mostě, a Aleše Švehly, nar. 1. 6. 1979 v Ostravě, občanů České republiky, trvale bytem U Louky 555, Liberec.

II.  Příjmení nezletilé bude Švehlová.

III. Navrhovatelé Kateřina Švehlová, nar. 17. 6. 1980, a Aleš Švehla, nar. 1. 6. 1979, budou zapsáni v rodném listě nezletilé v knize narození Matričního úřadu České Lípy ve svazku 100, ročník 2015, na str. 250, poř. č. 150 namísto rodičů, a to Aleš Švehla jako otec nezletilé a Kateřina Švehlová jako matka nezletilé.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 

 

Ukázka z knihy Náhradní péče o dítě (168 stran, 2018; Praha), kterou lze zakoupit ve vydavatelství Wolters Kluwer ČR, a. s.

 



[1] Srov. § 835 odst. 2 ve spojení s § 863 odst. 1 obč. zák.

[2] Srov. § 64 zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.