oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Mezinárodní seminář o odporovatelnosti na půdě ČAK

publikováno: 30.11.2018

Centrum právní komparatistiky Právnické fakulty UK v Praze ve spolupráci s Českou advokátní komorou uspořádaly dne 29. listopadu 2018 v pražském paláci Dunaj hvězdně obsazený mezinárodní seminář na téma „Základní otázky odporovatelnosti podle občanského zákoníku a v insolvenčním řízení“.

Na semináři, který moderoval advokát z AK Clifford Chance JUDr. Tomáš Richter, Ph.D., LL.M., postupně vystoupili čtyři lektoři: vedoucí Centra právní komparatistiky PF UK prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc., prof. Dr. Reinhard Bork z Univerzity v Hamburku, soudce Krajského soudu v Plzni JUDr. Zdeněk Pulkrábek, Ph.D., a Mgr. Tomáš Troup, Ph.D., advokát a odborný pracovník Centra právní komparatistiky PF UK.

Úvodem se prof. Tichý ve svém vystoupení nazvaném „Obranné“ právní instituty v civilním právu zamýšlel nad tím, do jaké míry je důvodná odlišná dikce odpůrčího práva v insolvenčním zákoně a v občanském zákoníku, když obě mají jeden společný účel – přispět k narovnání poměrů, které zavinil dlužník. 

prof. Tichý při vystoupení, vlevo doktor Pulkrábek.

Po obsáhlém srovnání § 590 odst 2 a § 591 občanského zákoníku na straně jedné, a § 240 insolvenčního zákona na straně druhé (při neúmyslném krácení věřitele), a dále po srovnání § 590 odst. 1 o. z. a § 242 ins. zák. (při úmyslném krácení věřitele) dospěl k závěru, že dikce insolvenčního zákona je pro věřitele mnohem výhodnější, aniž ale tyto rozdíly dávají věcný smysl. Upozornil zároveň, že v německém právu je dikce v obou zákonech sladěna.

V další části výkladu pak prof. Tichý rozebral otázku, zda kromě odpůrčí žaloby může věřitel podat také žalobu na náhradu škody podle § 2910 občanského zákoníku. Jak zdůraznil, jedná se z jeho strany o myšlenkový „pionýrský pokus“, který by měl podle jeho názoru v praxi šanci na úspěch v případě, že by žalobce napadl protiprávní jednání, a to buď ještě před zahájením insolvenčního řízení, nebo po jeho skončení. 

Jako druhý vystoupil profesor Bork s přednáškou nazvanou „Platby ve prospěch zajištěných věřitelů v německém odpůrčím insolvenčním právu“. Právě na něho pak směřovala i řada dotazů v průběhu celého semináře. Z jeho vystoupení zaujala přítomné české praktiky především informace o velmi krátkém období, za které je možné v Německu podat odpůrčí žalobu proti krytí pohledávky (jen poslední tři měsíce před zahájením insolvenčního řízení), a nejspíše i s jistou závistí kvitovali fakt, že německé insolvenční právo má jasně vyřešenu otázku DPH. 

Na snímku zleva moderátor semináře doktor Richter, dále profesor Bork a magistr Troup.

Třetí přednášející, doktor Pulkrábek, se ve svém vystoupení nazvaném „Obsah odpůrčího nároku podle občanského zákoníku“, soustředil na rozebrání tří teorií, které řeší otázku podstaty odpůrčího nároku. Podle první teorie, tzv. teorie věcného účinku, dosud hojně rozšířené v české teorii i judikatuře, je podstata odpůrčího nároku založena na relativní neúčinnosti právního jednání. Druhá teorie, tzv. závazková, jej chápe jako závazek odpůrce poskytnout věřiteli věc k uspokojení, a podle třetí teorie, tzv. ručební, odpůrčí jednání snižuje masu, která ručí za majetek. Sám Pulkrábek je velkým zastáncem právě třetí teorie, neboť jejím důsledkem pro praxi je pak podle jeho slov mj. i to, že věřiteli bude stačit pro uplatnění nároku jen jedna žaloba, analogicky jako u žaloby, která napadá neplatnost právního jednání. 

Jako poslední vystoupil magistr Troup s přednáškou nazvanou „Obranné námitky žalovaného v insolvenčním odpůrčím sporu“, ve které rozebral postupně námitku stejného či vyššího výtěžku v konkursním řízení, námitku ekvivalence plnění (a došek k závěru, že teze o jediném rozhodném okamžiku plnění je neudržitelná), a dále námitku dobré víry odpůrce ohledně úpadku dlužníka.  Jeho závěr jistě potěší všechny žalované v insolvenčním odpůrčím sporu, neboť podle Troupa je pozice odpůrce v v české teorii i soudní praxi lepší, než by měla být, a schopnému advokátu se otevírá široké pole možností, jak spor vyhrát. Troup proto volá po lepším nastavení parametrů insolvenční odporovatelnosti. 

PhDr. Ivana Cihlářová 

Foto Mgr. Barbora Petráčková