Lhůta pro provedení periodického přezkumu trvání důvodů zabezpečovací detence by měla být důsledně dodržována
publikováno: 23.05.2018
II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) zamítl ústavní stížnost proti usnesením Okresního soudu v Opavě a Krajského soudu v Ostravě, neboť jimi nedošlo k porušení práva stěžovatele na osobní svobodu ani na spravedlivý proces.
Právní věty:
1. V případě prvního přezkumu trvání důvodů zabezpečovací detence počne lhůta 12 měsíců (§ 100 odst. 5 trestního zákoníku, § 357 trestního řádu) běžet až od faktického započetí jejího výkonu, a nikoliv již od právní moci rozhodnutí o změně ochranné léčby na zabezpečovací detenci.
2. Zbavení osobní svobody v mezidobí mezi uplynutím lhůty pro provedení přezkumu a vydáním (opožděného) rozhodnutí ve smyslu § 100 odst. 5 trestního zákoníku lze označit za nezákonné a svévolné ve smyslu čl. 5 Úmluvy (srov. mutatis mutandis rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 26. 5. 2011, Ťupa proti České republice, stížnost č. 39822/07, odst. 37 či jeho rozsudek ze dne 2. 9. 1998, Erkalo proti Nizozemí, stížnost č. 23807/94), přičemž však judikatura Evropského soudu pro lidská práva považuje zbavení svobody za svévolné až od chvíle, kdy je zmeškání lhůty pro provedení periodického přezkumu podstatné a nikoliv relativně zanedbatelné (k tomu srov. mutatis mutandis rozsudek Evropského soud pro lidská práva ze dne 2. 9. 1998, Erkalo proti Nizozemí, stížnost č. 23807/94, odst. 57 či jeho rozsudek ze dne 24. 10. 1979, Winterwerp proti Nizozemí, č. stížnosti 6301/73, odst. 49 či nověji rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 9. 7. 2009, Mooren proti Německu, č. stížnosti 11364/03 odst. 80 a 81; z citované judikatury plyne, že až zdržení okolo jednoho měsíce lze obecně považovat za podstatné).
3. Je třeba trvat na tom, aby ustanovení zakotvující procesní záruky proti svévolnému zbavení osobní svobody nebyla vykládána v neprospěch dotčeného jednotlivce (to platí nejen ve vztahu k dodržování příslušných lhůt, nýbrž i pokud jde o procesní práva dotčeného jednotlivce). Uvedené platí tím spíše, že periodický přezkum se provádí pouze jednou za dvanáct měsíců, což je v kontextu zbavení osobní svobody poměrně dlouhá doba. Lhůta pro provedení periodického přezkumu trvání důvodů zabezpečovací detence by proto měla být důsledně dodržována.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2802/17 je dostupný ZDE.
Zdroj: Ústavní soud, Brno.