oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Křest knihy „Řád rozhodčího soudu“

publikováno: 28.04.2016

Martin Maisner, Vojtěch Trapl: Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Komentář. Wolters Kluwer, a. s., Praha 2015, 232 s., 495 Kč.

Dne 22. dubna 2016 proběhl v Hotelu Grand Mark Prague v Hybernské ulici křest knihy “Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky - komentář“ autorů - advokátů Martina Maisnera a Vojtěcha Trapla.

Kmotrou byla JUDr. Marie Moravcová, tajemnice Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře (na obrázcích v růžovém).

 

     

 

Prof. JUDr. Květoslav Růžička, CSc., z katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze o knize napsal:   

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“) byl zřízen v roce 1949 a za dobu své existence rozhodl v rozhodčím řízení desítky sporů jak mezinárodních, tak i vnitrostátních. Za svoji činnost získal mezi evropskými rozhodčími soudy významné renomé. V současné době patří v České republice mezi tři stálé legálně fungující rozhodčí soudy (dále Burzovní rozhodčí soud a Burzovní rozhodčí soud Českomoravské komoditní burzy Kladno).

Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem probíhá podle pravidel, která jsou obsažena v řádech Rozhodčího soudu. V současné době může probíhat rozhodčí řízení podle řádu, zvláštního dodatku řádu pro rozhodčí řízení on-line, řádu pro řešení sporů o domény .cz, řádu pro vnitrostátní úhradové spory ve zdravotnictví a zvláštního dodatku řádu pro rozhodčí řízení pro spotřebitelské spory. Recenzovaná publikace je pak věnována řádu Rozhodčího soudu účinného od 1. 7. 2012, ve znění novelizace od 1. 10. 2015. Jedná se tedy o velice aktuální publikaci, protože od vydání poslední publikace, která se věnovala rozhodování před Rozhodčím soudem, uplynula již dlouhá doba (Květoslav Růžička: Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, 2. vydání, 2005).

V rámci rekodifikace českého soukromého práva došlo i ke změnám v právní úpravě rozhodčího řízení v České republice. Mezinárodní rozhodčí řízení bylo vyňato ze zákona o rozhodčím řízení (zák. č. 216/2014 Sb.) a našlo svoji zvláštní úpravu v zákoně o mezinárodním právu soukromém (zák. č. 91/2013 Sb.). Rovněž tak došlo ke zpřesnění úpravy rozhodčího řízení ve spotřebitelských sporech. Na tyto změny reagoval i Rozhodčí soud přijetím dodatku č. 1 k řádu Rozhodčího soudu, který je účinný od 1. 10. 2015. Recenzovaná publikace je pak věnována textu novelizovaného řádu Rozhodčího soudu. Ostatně z textu tohoto řádu vycházejí i ostatní pravidla, upravující postup ve zvláštních řízeních před Rozhodčím soudem.

Oba autoři publikace jsou rozhodci s bohatými a dlouholetými zkušenostmi nejenom jako rozhodci rozhodující spory před Rozhodčím soudem, ale i jako rozhodci působící v zahraničí. To jim umožnilo získané praktické zkušenosti nejenom zobecnit, ale pustit se i do teoretických úvah. Autoři komentáře postupují v souladu s obvyklou strukturou komentářů českých právních předpisů podle jednotlivých paragrafů, kdy jejich text je po věcném výkladu doplněn příslušnou judikaturou českých soudů, popř. příslušnou odbornou literaturou.

Zcela souhlasím s názorem autorů, že praxe, která vycházela z představy, že si každý může založit „svůj“ rozhodčí soud, byla protizákonná a protiústavní, je již minulostí a dnes snad již nikdo nepochybuje o tom, že stálý rozhodčí soud musí být založen pouze zákonem (což Rozhodčí soud splňuje). Oproti názoru autorů, že cizinec je vyloučen jako rozhodce z rozhodování tuzemských sporů (str. 27), se domnívám, že je to možné ve spotřebitelských sporech. Zákon o rozhodčím řízení umožňuje, aby cizinci splňující zákonné podmínky, mohli rozhodovat spotřebitelské spory. A v seznamu rozhodců pro spotřebitelské spory vedeném Ministerstvem spravedlnosti jsou cizinci zapsáni. Právní subjektivita fyzických osob se řídí osobním statutem, ne „národním“ statutem (str. 10).

Publikace je určena nepochybně rozhodcům, kteří rozhodují spory před Rozhodčím soudem, protože je třeba si uvědomit, že jako rozhodci mohou rozhodovat i osoby, které nejsou zapsány na listině rozhodců vedené Rozhodčím soudem a sporné strany si je za rozhodce zvolí. Tyto osoby nemusejí mít s rozhodčím řízením žádné zkušenosti. Ale je určena také těm osobám, které chtějí využít rozhodčí řízení a „svůj“ spor vyřešit právě před Rozhodčím soudem. Rozhodčí řízení před stálou rozhodčí institucí má totiž ve srovnání s rozhodčím řízením ad hoc řadu nezanedbatelných výhod.

Komentář splňuje požadavky vysoké odborné erudice autorů i praktickou přehlednost a je výbornou pomůckou pro všechny, kteří se v oblasti rozhodování sporů v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem pohybují nebo se v budoucnu budou pohybovat.

Vlastní komentář textu řádu je doplněn plným textem řádu Rozhodčího soudu účinného od 1. 7. 2012 do 30. 9. 2015 (řádem účinným od 1. 10. 2015 se řídí spory zahájené po tomto datu), statutem Rozhodčího soudu, pokyny pro případ střetu zájmů v mezinárodní arbitráži Mezinárodní advokátní komory a anglickým zněním UNCITRAL Arbitration Rules 1976 a 2010 (protože i před Rozhodčím soudem lze na základě dohody sporných stran konat rozhodčí řízení podle těchto pravidel).

Knihu lze zakoupit ZDE.